Článek
Při pohledu z výšky splývá s městskou krajinou nad velmi vytíženou pražskou Radlickou ulicí. Rozpíná se do šířky a kopíruje reliéf svahu s rozsáhlými střešními zahradami. Jejich součástí jsou tisíce drobných keřů, tři stovky stromů a další zeleně. Uvnitř v budově pak popínavé rostliny, které se vinou všemi patry, k jejichž zalévání využívají dešťovou vodu.
Architekti vsadili na důmyslné využití zemní energie pomocí speciálních geotermálních vrtů.
„Je jich tady 177, jdou do hloubky 150 metrů, to znamená, že celkem to tvoří přes 26 kilometrů potrubí, a to nám umožňuje vytápět i chladit celou budovu tak, že nepotřebuje kotelnu, uhlí ani plyn,“ vysvětluje Petr Hutla, člen představenstva ČSOB pro udržitelnost.
Právě díky způsobu práce s vodou a využitím vrtů patří centrála banky mezi deset nejekologičtějších staveb v Evropě.
Chtěli jsme začít u sebe, říká k principům, podle kterých stavba vznikala, člen nejužšího vedení ČSOB Petr Hutla při procházce kancelářským komplexem pro necelé dva tisíce zaměstnanců.
„Rozhodně jsou technologie, které splňují ekologické požadavky, dražší než ty standardní, to je potřeba říct a my jdeme do toho s tím, že to jsou investice na desítky let – a nejenom ekonomická stránka věci zde hraje tu prvoplánovou roli,“ dodává.
Celé video najdete nahoře.
