Jedna odstávka plynu z Ruska skončila a druhá začíná. Cena už roste

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od středy bude plynovodem Nord Stream místo 67 milionů kubíků zemního plynu proudit jen 33 milionů metrů krychlových. Ruský plynárenský gigant Gazprom, ovládaný Kremlem, v pondělí vpodvečer oznámil, že opět snižuje dodávky suroviny, tentokrát na 20 procent kapacity plynovodu.

Jde o další strategický krok ze strany Ruska. „Omezení toku Nord Streamem 1 na 20 procent je dalším pokusem Ruska vydírat EU. Pokud dnešní rada energetických ministrů skončí úspěšně, bude to i díky tomu, že ruské vydírání už vadí drtivé většině členských států,“ řekl Václav Bartuška, zvláštní vyslanec České republiky pro otázky energetické bezpečnosti, krátce před jednáním ministrů. Ti se nakonec dohodli, že členské země EU sníží v období od začátku srpna do konce března spotřebu plynu proti průměru z posledních pěti let.

Krácení dodávek Rusko zdůvodnilo tím, že po problémech s první turbínou musí odstavit další kvůli údržbě. Podle Německa, které je hlavním příjemcem plynu z tohoto zdroje, však žádný technický důvod k omezení kapacity neexistuje.

Tok ruského plynu do Německa potrubím Nord Stream 1 už před středečním očekávaným snížením dodávek slábne. Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku poprvé od března přesáhla 190 eur (4673 Kč) za megawatthodinu (MWh), krátce po 13:00 SELČ přidávala přes devět procent a pohybovala se nad 193 eur.

Fyzický tok přes Nord Stream 1 dosahoval v době od osmé do deváté hodiny ranní 27,749.860 kilowatthodin za hodinu (kWh/h). To je pokles z úrovní nad 29 milionů kWh/h za většinu předchozího dne.

„Turbíny pohánějící kompresory plynovodu mají nějaký předem schválený servisní harmonogram. Servis má probíhat v zahraničí a zde naráží právě na sankční režim. Podle Ruska nelze turbíny bez servisu použít, proto je odstavuje,“ vysvětluje situaci Michal Kocůrek, řídící konzultant EGÚ Brno.

Jedna turbína už dříve uvázla v kanadském servisu Siemens a podle Ruska ji nebylo možné kvůli válečným sankcím dopravit zpět do Ruska. To bylo důvodem desetidenního zkrácení dodávek plynu na 40 procent.

Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova plynová turbína, která byla na opravě v Kanadě, stále nedorazila, ale Moskva doufá, že bude nainstalovaná „spíše dříve než později“. Peskov dodal, že protiruské sankce komplikují práce na Nord Streamu 1, což jak řekl, při údržbě snižuje dodávky do Evropy na pouhých 20 procent kapacity.

Ke stavu turbíny opravované v Kanadě se dnes vyjádřil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Rusko podle něj stále nedostalo vysvětlení, co s ní je. Gazprom v pondělí uvedl, že obdržel dokumentaci o turbíně, ale některé problémy a rizika přetrvávají. Jeho německá partnerská společnost Siemens Energy dříve oznámila, že přeprava turbíny do Ruska může začít okamžitě a vše teď závisí na Gazpromu.

Ani dokument potvrzující dočasné vyjmutí servisních prací ze sankčního režimu však pravděpodobně není pro Rusko dostačující. „Proto odstavili další turbínu. Nejedná se tedy o čistě technický problém, ale spíše procesní a politický,“ říká Kocůrek.

Rusku se nyní vyplatí dodávky krátit, a manipulovat tak s cenou komodity. „Už teď Rusko prodává jen část dodávek a cena komodity stoupala. Neznamená to pro ně finanční problém. Myslím si, že klidně udělají nějaké protisankce a zastaví Nord Stream 1 úplně,“ říká analytik společnosti ENAS Vladimír Štěpán.

Snížení dodávek je problém hlavně pro státy, které jsou na ruském plynu nejvíce závislé, tedy i Českou republiku a především Německo. „Jestliže sníží dodávky na 33 milionů kubíků za den, je to špatná zpráva hlavně pro Německo a pro nás, Poláci mají LNG terminál a poradí si. Ale česká a německá soustava je propojená,“ říká Štěpán.

Vývoz energetických surovin, tedy ropy a zemního plynu, tvoří přibližně 30 procent příjmů ruského státního rozpočtu. Export samotného plynu však přináší Rusku do rozpočtu jen šest procent. „To je jako nic. Nahradí to z jiných zdrojů,“ komentuje Štěpán.

Rusko se však bude muset už při snížení na 20 procent potýkat s nutností snižovat těžbu. „V letošním roce klesla jeho těžba asi o 15 procent a tento pokles bude dále pokračovat, resp. se navyšovat. Snížení těžby může znamenat uzavření některých, zejména starších, ložisek plynu, která již nemusí být nikdy obnovena,“ uvádí Kocůrek.

Nové snížení kapacity znamená také komplikace při vtláčení plynu do zásobníků. „V průběhu srpna bývá evropská spotřeba dostatečně nízká na to, aby toto snížení nezasáhlo přímo odběr plynu. Vtláčení však bude nižší a příprava na zimu se dále komplikuje,“ popisuje Kocůrek a dodává, že situaci komplikuje i cena, která v reakci na oznámení Gazpromu vzrostla přibližně o 15 procent.

Tuzemské zásobníky plynu byly k úternímu ránu naplněné z 80 procent, a splnily tak požadavek Evropské komise. Do října by však měly být plné už z 90 procent.

„Chceme-li naplnit naše zásobníky na maximum, měli bychom maximalizovat dovoz odjinud než z Ruska a rozumně snižovat spotřebu tam, kde je to možné a kde to dává smysl,“ říká Kocůrek, podle kterého jsou v tuto chvíli opatření spojená se snižováním spotřeby už namístě.

„Na druhou stranu k omezení spotřeby dochází i bez opatření ze strany státu. Tím hlavním důvodem je postupně narůstající cena plynu, která se propisuje do nákladů na výrobu v průmyslu,“ popisuje odborník z EGÚ Brno.

Podle Kocůrka bude škrcení dodávek růst ceny dále posilovat. „Nejen u krátkodobých produktů, ale i těch dlouhodobých. Cena plynu na rok 2023 se prodává již za 147 EUR/MWh. Před prvním problémem s turbínami v polovině června to bylo 91 EUR/MWh,“ popisuje Kocůrek.

Pokud bude cena dodávek plynu na burze pokračovat v růstu, bude znamenat potíže také pro energetické obchodníky. „Je to případ společnosti Uniper, která už málem zkrachovala. Musí teď plyn kupovat na burze za vysoké ceny,“ popisuje Štěpán.

Špatně na tom bude i průmysl – například největší německá chemička BASF, která zároveň patří k největším agrochemickým firmám na světě. „Je to největší spotřebitel v Německu, který má spotřebu jako všechny tamní domácnosti dohromady. Jestli klesne dodávka Nord Streamem ještě níž, tak prý ředitel fabriku zavře a 100 000 lidí bude bez práce,“ popisuje možné dopady Štěpán.

Denní kapacita plynovodu Nord Stream 1, který vede z Ruska do Německa po dně Baltského moře, činí 167 milionů kubíků. Ruská společnost Gazprom však během války na Ukrajině postupně dodávky na západ snížila. V polovině června snížila jejich objem o 40 procent. Plynovod byl během července v desetidenní údržbě, kdy plyn netekl vůbec a 21. července byly dodávky obnoveny na současných 40 procent.