Jeden z motorů ekonomiky se může zadrhnout. Domácnosti kvůli energiím šetří

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Náklady na energie představují významnou část výdajů domácností. Vysoký nárůst cen elektřiny, plynu i tepla promluví do jejich spotřeby a kvůli zdražení těchto položek budou škrtat své ostatní výdaje.

Ze zprávy o měnové politice České národní banky vyplývá, že se růst cen energií v celku o 20 procent negativně projeví na spotřebitelské poptávce. V důsledku toho dojde ke snížení reálné spotřeby domácností o téměř 2,5 procenta.

„Je to samozřejmě negativní zpráva. Spotřeba domácností je velmi důležitá složka HDP. Pokud se sníží, pak to může vést k tomu, že se česká ekonomika může buď výrazně zpomalit a případně na krátko může začít i klesat,“ říká hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.

Pokles o 2,5 procenta podle něj není zrovna malý a může se citelně propsat do výsledků naší ekonomiky.

„Můžeme si to představit tak, že peníze, které české domácnosti platí za energie, se pošlou do zahraničí, ale potom chybí českým domácnostem na to, aby je utratily v české ekonomice za návštěvy kin, restaurací nebo si koupily něco nového. Pokud tyto peníze nemají, tak je nemůžou utratit a tento negativní efekt se rozlije napříč celou ekonomikou,“ upozorňuje Marek.

Největší výpadek kvůli zdražení energií pocítí kategorie oblečení, obuvi a bydlení. Lidé budou také šetřit na dopravě, komunikaci, nábytku a elektronice.

Tyto položky jsou pro domácnosti postradatelnější než energie. „Domácnosti budou raději šetřit na položkách, bez nichž se obejdou, než aby ještě dále omezily spotřebu světla a tepla apod.,“ zdůvodňuje ČNB ve zprávě.

Nejméně však budou domácnosti spořit u položek, bez kterých se neobejdou – u jídla, energií a bydlení. Naopak výdaje za volnočasové aktivity, vzdělání, osobní péči a zdraví si mohou dovolit omezit.

Vývoj reálné spotřeby bude záviset také na tom, do jaké míry firmy promítnou náklady na energie do koncových cen pro spotřebitele. „Pokud by se jim to dařilo jen zčásti, mohlo by se to projevit sníženou poptávkou po práci, což by zpětně dále tlumilo spotřebu domácností,“ uvádí ČNB. Tento scénář je však podle ní málo pravděpodobný.

Účty domácností za energie se aktuálně zvýší o více než tři procenta – a to v případě, že lidé svou spotřebu sníží o téměř 14 procent. Nárůst výdajů na bydlení kvůli dražším energiím postihne všechny domácnosti, nejvíce však zasáhne ty nízkopříjmové. Z jejich celkových výdajů se podíl částky vynaložené na bydlení zvýší z 55 na 63 procent.