Jak zajistit, aby byly zásobníky plné? Vláda zvažuje garanci ceny plynu

Podle návrhu Evropské komise by měly členské státy do začátku příští topné sezony zajistit naplněnost svých zásobníků plynu minimálně na 80 procent. Od příštího roku mají být zásobníky před zimou plné dokonce až na 90 procent.

Česká republika teď hledá cestu, jak donutit soukromé plynárenské firmy, aby domácí zásobníky naplnily. Ve hře jsou státní garance nebo půjčky pro obchodníky, které tak stát chce motivovat ke včasným nákupům. Traderům totiž hrozí, že je výkyvy rozkolísaného trhu mohou zruinovat, a je proto třeba snížit jejich riziko.

Ministerstvo průmyslu, které má včasné zajištění plynu na starosti, zatím nechce o chystaných opatřeních detailně mluvit.

„Na unijní opatření bude navazovat legislativní úprava, kterou má Evropská komise představit v dubnu. My nyní jednáme se zástupci sektoru, abychom umožnili jeho realizaci a byli připraveni na případnou úpravu národní legislativy,“ říká pouze mluvčí resortu Vojtěch Srnka.

Podle informací SZ Byznys ministerstvo však zároveň jedná s obchodníky, vlastníky zásobníků i se společností Net4Gas, která zajišťuje přepravu plynu do České republiky.

Problémem jsou zcela nevypočitatelné ceny plynu. Zásobníky obvykle slouží k tomu, aby se do nich čerpal plyn za nižší letní ceny. V zimě, když při vyšší spotřebě a vyšší poptávce cena stoupá, pak putuje k distributorům ze zásobníků levněji nakoupený plyn. Celkovou cenu pro spotřebitele se tak dařilo celá léta držet pod kontrolou.

Potíž je v tom, že letos tento model nemusí platit. Například na pražské burze PXE se nyní prodává plyn v ceně přes 76 eur za MWh. V lednu, uprostřed topné sezony, se ovšem cena pohybovala pod 50 eury. Cena tehdy padala po předvánočním šoku, způsobeném panikou po zastavení dodávek ruského plynu plynovodem Jamal.

Do zásobníků jde plyn nakupovaný na základě dlouhodobých kontraktů, takže se tu výkyvy trhu promítají jen nepřímo. Cenové vzorce dlouhodobých smluv nicméně zohledňují i vývoj na burzách. A ten je nyní zcela nevypočitatelný. Trh reaguje panicky a řada obchodníků jeho výkyvy obtížně zvládá.

Tradeři se bojí dalšího rizika. Dokud budou mít naději, že ceny půjdou během léta ještě dolů, budou mít tendenci nákupy odkládat. Pokud bude zásobování ponecháno plně v jejich rukou, může se stát, že na podzim budou zásoby plynu opět nedostatečné.

Podle informací SZ Byznys proto zvažuje vláda, že obchodníkům poskytne například garanci, která by snížila jejich riziko.

Řešením by mohl být oboustranný „contract for difference“, který počítá s pevně stanovenou prodejní cenou plynu. Stát by slíbil, že pokud bude nakonec v zimě prodejní cena nižší než částky, za jaké by v létě obchodníci skupovali plynové zásoby, dorovnal by jim jejich ztrátu. A naopak, pokud by se v topné sezoně vyvíjely ceny příznivě, obchodníci by naopak státu za poskytnou garanci určité částky vraceli.

Další variantou jsou podle zdrojů Ministerstva průmyslu a obchodu půjčky pro obchodníky ohrožené vysokými cenami.

Vládní pětikoalice minulý týden projednávala energetický balíček, který mimo jiné řešil i otázku náhrady ruského plynu jinými alternativami. Česká republika pokrývá ruským plynem až 90 procent své spotřeby a nemá šanci se závislosti na Rusku rychle zbavit. Řešení navíc nemá zdaleka ve svých rukou.

Místo ruského plynu musí Evropa třeba najít alternativy v podobě zvýšených dodávek z Norska, Alžírska, Kataru, USA či Izraele. Plyn je možno do střední Evropy přivést hlavně z pobřežních terminálů na příjem kapalného LNG dováženého cisternami po moři. K tomu je však třeba posílit kapacitu navazujících plynovodů, výstavbu nových tras a budování nových terminálů na LNG v přímořských státech. To vše je otázka několika let.

„Plynu na světě není nedostatek, problém je jen v tom, že není infrastruktura na rychlé přepnutí z ruského plynu na jiné dodávky,“ říká energetický expert a investor Michal Šnobr. „Teď musíme velmi rychle a velmi draze dohonit, na co jsme celá léta kašlali. A myslet i na to, že dovoz tak důležité komodity nikdy nebude bezrizikový,“ dodává.

Evropská unie také jedná o jednotném nákupu plynu, podobně jako se jednotně nakupovaly v posledních dvou letech covidové vakcíny. Zamezilo by se tím tomu, že bohatší evropské státy budou ve snaze dostat se k důležité komoditě přeplácet dodavatele, a vytlačovat tak ze hry země s nižší kupní silou.

„Evropa potřebuje rychle jednat, abychom zajistili dodávky energie na příští zimu a snížili tlak vysokých cen na naše obyvatele a firmy,“ prohlásila eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Česko ale nemůže pasivně čekat na evropská řešení a vláda musí najít vlastní nástroje na to, aby před příští zimou byla země dostatečně zajištěna.