Jsou vánoční světýlka luxus? Spočítejte si, kolik „propálí“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vánoce jsou pro domácnosti poměrně náročné svátky. A to nejen co týká práce na přípravách, ale i spotřeby energie. Celodenní pobyt doma, při němž se svítí, peče, vaří či topí, navyšuje běžnou spotřebu elektřiny, plynu a tepla. Kvůli současným vysokým cenám energií se tak svátky mohou prodražit. Existují ale způsoby, jak ušetřit.

Například vánoční výzdoba je spojena s naprosto minimálními náklady za elektřinu. Používání běžných vánočních dekorací, například světýlek na vánoční stromeček, vyjde během celého adventu jen na pár korun.

„Moderní vánoční osvětlení složené z LED diod není energeticky náročné. Vánoční řetěz s několika stovkami LED diod obvykle za dobu adventu spotřebuje elektřinu za pár desítek korun,“ říká mluvčí dodavatele E.ON Martina Slavíková.

Spotřeba se odvíjí od příkonu, který je u každého elektrického výrobku jiný a uvedený je většinou na obale. „Pokud má například světelný řetěz příkon šest wattů, za jednu hodinu nepřetržitého svícení spotřebuje šest watthodin. Spotřeby jedné kWh (tedy 1 000 watthodin) dosáhne za 166 hodin,“ říká mluvčí skupiny ČEZ Alice Horáková. Desítky hodin svícení se tak pohybují zhruba v korunových částkách.

Lidé by si ale měli dát pozor na starší světelné dekorace, které svítí obyčejnými žárovkami. Ty už by se vyplatilo vypínat. „Ty mohou mít elektrický příkon v desítkách wattů a určitě by se vyplatilo je vyměnit za LED světýlka nebo je nechat rozsvícené jen pár hodin večer,“ říká Slavíková.

Větší spotřebu mohou mít venkovní vánoční dekorace v případě, že majitel svůj dům obalí desítkami tisíc světýlek. Energetické nároky jsou tak vyšší a vyplatilo by se je vypínat. „Běžné venkovní osvětlení bude stát pár desítek korun. Pokud je někdo fanatikem, pak mohou být částky vyšší, ale to jsou jednotlivci,“ dodává Horáková.

O vánočních svátcích dostávají zabrat také kuchyňské spotřebiče. Ušetřit se dá například i na pečení cukroví.

Při pečení je vhodné co nejvíce omezit otevírání dvířek do trouby. „Každé otevření totiž okamžitě způsobí ztrátu až 20 procent jejího tepla, kterou pak spotřebič musí znovu dohnat nahříváním,“ říká Horáková.

Nejvíce elektrické energie lze při pečení ušetřit správným používáním trouby. Je například zbytečné péct každý plech či pokrm zvlášť, ale je úspornější využít všechna patra a péct tak více plechů či pekáčů současně. „Platí to samozřejmě i při pečení vánočního cukroví, kdy najednou můžeme péct v troubě hned několik plechů,“ radí Slavíková.

Je také možné pečení urychlit a snížit tak spotřebu energií. „Například u pečení masa je možné jej rozdělit na menší porce,“ říká Slavíková.

Možné je také využít zbytkové teplo po vypnutí trouby. „Pečení je možné vypnout o chvilku dřív nebo v horké troubě ohřát další jídlo, rozpéct pečivo nebo předehřát talíře. Pokud má zákazník dvoutarifní sazbu elektřiny, může pečení naplánovat na dobu platnosti nízkého tarifu,“ popisuje Slavíková.

Na spotřebu je poměrně náročná i rychlovarná konvice. „Vyplatí se proto vždy ohřívat jen takové množství vody, které bude spotřebováno,“ říká Horáková. Platí to však jen pro menší objem, například na zalití čaje či kávy.

Větší množství vody se už ale ekonomicky vyplatí ohřát na sporáku. „U elektrického ohřevu hraje rozdíl například vaření na malé versus velké plotně. Nejúspornější vaření poskytuje indukční plotna místo litinové nebo sklokeramické. Spotřeba k uvaření litru vody u litinové desky (180 watthodin) je téměř o tři čtvrtiny vyšší než u indukční (105 watthodin),“ vysvětluje Horáková. Dodává, že přikrytí hrnce pokličkou urychlí vaření až o třetinu, což rovněž znamená úsporu energií.

Příprava typické české štědrovečerní večeře naopak příliš energeticky náročná není. Nelze sice jednoznačně určit, zda je úspornější smažit řízky, ať už rybí, kuřecí, nebo vepřové, ve fritéze, nebo na pánvi, ale náklady nepůjdou vysoko.

„Záleží na příkonu fritézy (na trhu lze pořídit od 800 do 3000 W), na objemu (kolik porcí) a také na délce smažení (např. rybí řízky vs. vepřové řízky). Jednorázové smažení na rodinnou štědrovečerní večeři se ale bude pohybovat v řádech pár korun,“ popisuje Horáková.

Delší pobyt doma přes adventní svátky však znamená i vyšší náklady na vytápění. V tuzemských domácnostech je stále běžnou praxí, že přetápějí. Přitom naprostá většina energií je v domácnostech spotřebována právě na topení.

„Přitom snížením teploty v místnosti o jeden stupeň se dá ušetřit až šest procent energie na její vytopení. Pokud tedy někdo v bytě dříve vytápěl na 24 °C, snížením na 20 °C tak ušetří až čtvrtinu tepla, které dosud spotřebovával,“ říká Slavíková.

Spotřebu na vytápění je možné snížit především zateplením domu a výměnou oken, ale to už do konce roku majitelé domů nestihnou a musejí se postavit do fronty. Narychlo lze ovšem zamezit únikům tepla pomocí reflexní fólie, která se nalepí za radiátor a zamezí úniku tepla zdmi.

„Podle výrobců nalepením reflexní fólie lze ušetřit okolo pěti procent energie, a tedy i peněz za vytápění. A to může být skoro tisícovka ročně. Možná to není na první pohled moc, ale reflexní fólie stojí pár stovek korun a může sloužit řadu let,“ popisuje opatření Slavíková.

S vytápěním souvisí i správné větrání. Na přísun chladného vzduchu dokážou reagovat například chytré termostaty, díky nimž člověk netopí „pánubohu do oken“. „V okamžiku, kdy se otevře okno, digitální termostat zavře ventil na topení a po zavření okna ho zase otevře,“ říká Slavíková.

K největším žroutům energie však patří nejběžnější domácí spotřebiče, které lidé používají nejen při vánočním úklidu, ale také celoročně. Čím je spotřebič novější, tím vyšší je jeho energetická úspornost. Naopak staré ledničky mohou spotřebu domácnosti táhnout zásadně nahoru.

„Zatímco deset let stará lednice spotřebuje za rok elektřinu třeba za dva tisíce korun, provoz moderní lednice vyjde zhruba na 500 korun. Totéž platí pro pračku. Roční provoz nové pračky přijde na 300 korun. U staré pračky je to daleko více,“ popisuje Slavíková.

Používání pračky a ledničky nejlepší energetické třídy A vyjde zhruba na 760 Kč ročně, což je až čtyřikrát méně než u elektroniky staršího data výroby. „Obecně se doporučuje vyměnit spotřebiče, které byly vyrobeny ještě před rokem 2000. Ty spotřebují až o 70 procent elektrické energie více než moderní spotřebiče,“ vysvětluje Slavíková.

Moderní spotřebiče navíc disponují ekologickými programy, které dokážou snížit spotřebu energií i vody. Sice se prodlouží třeba doba praní či mytí nádobí, zato se při nich ušetří elektřina. „Důležité je však myslet na to, aby byly pračka, myčka či sušička maximálně naplněny. Jen tak dosáhne spotřebitel nejvyšší efektivity. Kupříkladu nejúspornější myčky spotřebují v šetrném ECO programu na jedno naplnění deset litrů vody a jednu kWh energie,“ uvádí Slavíková.

Ke snížení spotřeby dále napomohou i zdánlivé maličkosti, jako je vypínání spotřebičů ze zásuvek, když je zrovna nikdo nepoužívá. Vypojení elektroniky z tzv. stand-by režimu může ušetřit stokoruny až tisíc korun za rok.