Jak si udržet teplo? Nejlépe je zateplit celý dům, často ale stačí jen okna

Energetický trh již více než rok prochází turbulentními změnami, v jejichž důsledku dochází k růstu cen elektřiny, plynu, ale i tepla pro domácnosti. Kam se budou ceny ubírat, nyní nedokážou s jistotou predikovat ani dodavatelé, ani odborníci v energetice. Proti dopadům zdražování se však dá pojistit.

Spotřeba energie, včetně tepla, v průběhu roku kolísá. V zimních měsících, tedy během topné sezony, je logicky vyšší. Topná sezona může začít už 1. září. Oficiálně však nastupuje, až když průměrná denní teplota klesne dva dny v řadě pod 13 stupňů. Ve většině regionů je tomu tak na konci září, někde ale už i v polovině měsíce.

Řada domácností v chladnějších měsících zbytečně platí za teplo, které jim uniká.

České domácnosti k vytápění spotřebují šesté nejvyšší množství tepla v EU. V oblasti energetických úspor tak zaostáváme, což vyplývá i z propočtů spotřeby energie projektu Odyssee-Mure.

Za nechtěnými úniky tepla stojí především stav budov. „Výše úspor se samozřejmě odvíjí od původního stavu, stáří a dispozic budovy, ale také od zvoleného typu a kvality zateplení,“ říká Zdeněk Remr, odborník ČEZ Prodej.

Příčinou tepelných ztrát je nejčastěji nezaizolovaný strop, střecha, okna, ale i dveře či podlaha. „Obecně platí, že pouze zateplením stěn a střechy domu lze snížit spotřebu energií na vytápění o 30 procent,“ vysvětluje Remr.

Nejvíce tepla uniká nezateplenou budovou s nekvalitními okny, kde tepelné ztráty představují až 80 procent tepla. Podle Šárky Tomanové, ředitelky profesního svazu Šance pro budovy, by se lidé měli zaměřit na stav obvodových stěn domu, ale i na kondici střechy a oken. „Nejlepším řešením je komplexní zateplení, ale vyplatí se i dílčí zateplení střechy, suterénu nebo štítových stěn,“ popisuje Tomanová.

Nejvíce tepla z rodinných domů uniká stropy a střechou, a to zhruba 20 procent. Experti proto radí tímto opatřením začít. „Je to účinné a zároveň cenově dostupné opatření, které se dá ještě do zimy stihnout. Například aplikace foukané minerální vaty do stropní nebo střešní konstrukce je práce na jeden den,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerálních izolací.

Investice do zateplení střechy či stropu se pohybuje mezi 50 až 80 tisíci korunami. Se současnými cenami elektřiny, které se pohybují kolem 6 tisíc Kč za MWh se tato investice vrátí během necelých dvou sezon. Oproti komplexnímu zateplení budovy lidé toto opatření ještě stihnou realizovat do začátku topné sezony. Je to otázka několika dní.

Pokud by se domácnost nyní rozhodla pro kompletní zateplení, musí počítat s čekací dobou v řádu několika měsíců. Realizace započne pravděpodobně až po skončení letošní topné sezony.

„Nicméně kvalitní zateplení ocení majitelé i v létě, protože dům mnohem lépe drží stálou vnitřní teplotu a není tolik potřeba klimatizovat. Kvalitně zateplená fasáda pomůže snížit roční spotřebu až o sedm MWh,“ říká Remr. Prostředky k tomu, aby se v domě drželo teplo, se tak podle něj vyplatí vždy, a to i kdyby ceny energií v následujících týdnech zázrakem klesly, což ale experti nepředpokládají.

Nejméně úsporné jsou opravdu staré domy, které byly postaveny ještě v první polovině minulého století. Kubů radí začít s jejich zateplením od střechy směrem dolů. „Tam, kde je obytné podkroví, zateplit nejdříve střechu, dále stropy a suterén domu. Pokračovat lze zateplením fasády včetně výměny oken,“ říká Kubů.

Před zateplením je ale důležité mít dům izolovaný proti vlhkosti, na kterou jsou starší domy náchylné. „Je dobré je nejdříve vysušit aplikací hydroizolace. Pro starší domy jsou vhodné takzvané provětrávané fasády izolované minerální vatou, která je průdušná a případnou vlhkost propouští mimo dům do vzduchové dutiny, kde se odvětrá,“ popisuje Kubů.

Pokud by se vlhký dům nevhodně tepelně izoloval, pak se může voda uvnitř srážet a kondenzovat. Vlhké stěny pak vytvářejí prostředí pro tvorbu plísní, a to bez ohledu na to, zda je dům zateplen či nikoli.

„Při správně navržené a instalované tepelné izolaci se vlhkost zdiva nezvýší. Projektant musí dbát na to, aby nedocházelo ke kondenzaci vodní páry ve zdivu. Zajistit to lze dostatečnou tloušťkou izolačního materiálu tak, aby se zdivo neochladilo pod teplotu rosného bodu,“ vysvětluje příčiny Kubů. Správné zateplení budovy tak může být řešením, jak vzniku plísní zamezit.

Zabránit únikům energií a ušetřit tak řádově megawatthodiny ročně lze i dalšími cestami. Uchránit až desetinu tepla mohou nová okna. Před zimou se vyplatí výměna těsnění a zasklení. „Instalace oken s trojskly a nejvyšším izolačním faktorem například sníží spotřebu energie při vytápění až o šest MWh,“ říká Remr.

Nižší, nikoli však zanedbatelné, úspory přináší zateplení podlahy. Tudy může unikat až 10 procent tepla. „Nejjednodušším způsobem, jak tepelné ztráty omezit, je položení koberce. Kdo chce snížit ztráty na minimum, může sáhnout po klasické podlahové izolaci,“ radí Remr.

Při kompletním zateplení rodinného domu se rozpočet pohybuje okolo 522 000 Kč bez dotace. „Návratnost investice je tak v závislosti na ceně energií kratší než 6,5 roku. S 30procentní vládní dotací dokonce ještě o dva roky kratší,“ říká Kubů.

Na zateplení stěn, střechy, stropů a podlah, výměnu oken, dveří a dalších otvorů stát poskytuje dotaci v rámci programu Nová zelená úsporám, která může pokrýt až polovinu nákladů na realizaci opatření a může dosáhnout až do výše 650 000 Kč.

„K získání dotace je nutné, aby provedená opatření dosáhla požadovaných energetických úspor. V případě, že žadatelé k dotaci o zateplení požádají o podporu dalších opatření, třeba na instalaci fotovoltaiky nebo tepelného čerpadla, vybudování zelené střechy a podobně, získají navíc dotační bonus ve výši 10 000 korun za každou kombinaci,“ říká Lucie Früblingová, mluvčí Státního fondu životního prostředí.

Návratnost investice se pak zkracuje na jednotky let v závislosti na tloušťce izolantu a rozsahu zateplení. Na vrstvě zateplovací hmoty se však nevyplatí šetřit, protože hlavní položkou v rozpočtu je realizace, nikoli cena izolantu.

Optimální zateplení fasády domu je zhruba 20 cm. V optice dnešních cen je však podle expertky opodstatnitelných i 28 cm. Proti budoucím výkyvům cen se nezabezpečí ti, kteří zateplují pouze 10 cm izolantu, ba ani o tři centimetry více lidi nespasí.

„Řekněme, že 13 cm je to naprosté minimum. Je to rozhodně lepší než nic,“ popisuje Kubů. Šetřit na tloušťce ale podle ní nedává ekonomický smysl.

„Pokud zvýšíme tloušťku izolace z 10 na 15 cm, náklady na zateplení se zvýší jen o osm procent. Pokud tloušťku zvýšíme na dvojnásobek, tak vzrostou jen o 20 procent. Co majitelé domů ušetřili na izolaci, to vydají za pár let na zvýšené náklady na vytápění,“ vyčísluje architektka.

Únikům tepla dokážou zabránit také venkovní rolety. „Jejich používáním, když v místnosti nikdo není nebo během spánku, se spotřeba snižuje až o 0,40 MWh za rok,“ popisuje Remr.

Na úspory má vliv také správné větrání během chladných měsíců. Odborníci doporučují větrat krátce a intenzivně, takže se nebudu v místnostech hromadit škodlivé látky, namísto dlouhého otevírání oken.

„Výměnu vnitřního znečištěného vzduchu za čerstvý vzduch zvenčí zajišťuje také rekuperační jednotka, který ohřívá a pomocí filtrů očišťuje od smogu, pylu, prachu a dalších alergenů,“ říká Tomanová.

„Úspora nákladů na vytápění se pohybuje mezi 30 až 50 procenty,“ dodává Remr a upozorňuje, že řízené větrání s rekuperací má smysl hlavně v dobře zateplených domech s těsnícími okny a dveřmi.