Jak si české firmy vedou v ESG? Řeší emise, méně už rozdíly ve mzdách

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

S blížící se platností nových pravidel pro informování o tom, jak se firmy chovají ke svému okolí, své dopady na životní prostředí (E), společnost (S) a řízení firmy (G) sleduje stále větší počet firem v Česku. Začínají se ale věnovat také novým oblastem. Ukázala to čerstvá data letošního ESG ratingu Fakulty podnikohospodářské VŠE.

„Zúčastněné firmy se ještě nikdy v našich ESG dotaznících nevěnovaly tolika tématům. Mnohem častěji také přiznávaly, že se jich některé oblasti týkají, i když k tomu třeba ještě nemají data či stanovisko,“ říká vedoucí ESG ratingu Ladislav Tyll, který na Fakultě podnikohospodářské VŠE vede Katedru strategie.

Kromě toho, že FPH VŠE pomocí svého ESG dotazníku pomáhá tuzemským firmám se v problematice zorientovat, oceňuje také ty, které jsou v Česku v informování o tom, jak se chovají ke svému okolí, vůbec nejlepší.

Na slavnostním večeru vyhlašování vítězů mezi firmami zveřejnila 10 velkých a 5 malých a středních podniků, které v ESG ratingu dosáhly nejlepšího skóre.

V případě velkých podniků je mezi těmi nejlepšími v ESG ratingu stále patrný velký počet bank. „Důvod je ten, že největších bank se povinnost nefinančního reportingu týká už od roku 2018. ESG navíc vyhodnocují i u svých žadatelů o financování. Mají proto početné týmy s know-how i kapacitou ESG řešit,“ vysvětluje Tyll.

Podle oslovených bank do oblasti ESG ročně investují vyšší stovky milionů až miliardy korun.

Ze zúčastněných malých a středních podniků se do pětice těch nejlepších dostaly společnosti Gumex, FrostFood, Mega, Schicht CZ a Sonnentor.

U menších podniků bylo podle odborníků možné pozorovat silné propojení udržitelnosti s celkovou identitou firmy.

„Ačkoliv velké firmy řeší ESG komplexněji napříč tématy, malé české firmy jsou často specialisty na jednu dvě oblasti, které jsou klíčové pro jejich podnikání,“ uvádí Natalie Bruder Badie z Katedry strategie a týmu ESG ratingu.

To ukazuje například směřování společnosti Sonnentor. „Z povahy podnikání – výroba biočajů – je nejspíš přirozené, že s námi nejvíc byla a je spojována environmentální oblast, jako je péče o půdu, ekologické zemědělství, rozvoj biodiverzity, využívání zelených energií a hledání udržitelných obalových materiálů,“ říká tisková mluvčí společnosti Tereza Hemzová.

Obecně si velké společnosti v ESG ratingu vedly lépe než ty malé a střední. „Velké firmy mají často výhodu v propojení s mezinárodní skupinou, ze které mohou čerpat zkušenosti i zdroje,“ vysvětluje Natalie Bruder Badie z týmu ESG ratingu.

V některých zemích, jako je Velká Británie, Nizozemsko, Francie či Itálie, je totiž podle jejích slov povědomí o ESG tématech silnější a legislativa přísnější než v jiných částech Evropy. „Tyto země často předcházejí celoevropskou legislativu,“ dodala.

V souladu se světovým trendem část největších firem také váže finanční ohodnocení právě na plnění ESG cílů.

Firmy, které se ESG ratingu zúčastnily, dosahovaly v průměru nejlepších skóre v oblasti dopadů na životní prostředí. Přes dvě třetiny zúčastněných velkých podniků a více než čtvrtina malých a středních firem měří své přímo vyprodukované emise skleníkových plynů. Značné části z nich se také daří svou uhlíkovou stopu snižovat, stejně jako množství vyprodukovaného odpadu.

„K lepším výsledkům v oblasti životního prostředí tuzemskému byznysu do určité míry dopomohla také energetická krize, která ukázala, že měření a hledání energetických úspor představuje strategickou výhodu,“ říká Natálie Bruder Badie z ESG rating týmu.

Dokládá to podle ní například fakt, že 84 % zúčastněných velkých podniků a 69 % malých a středních podniků do nějaké míry řeší vlastní zdroje solární energie, zejména pak pokud mají vlastní výrobu.

Co se týče konkrétních oblastí, ve kterých by si podle odborníků z FPH VŠE mohly tuzemské firmy vést lépe, tak jednou je určitě takzvaný Pay Gap, tedy platová propast mezi muži a ženami. Tu zatím ve svých ESG strategiích řeší v podstatě jen ty největší tuzemské firmy, jako jsou právě např. banky, které se dostaly mezi top desítku. Obdobně se to podle nich má i se srovnáváním podílu žen na vedoucích pozicích.

Rostoucí informovanost firem a zápal odborníci přikládají blížícím se novým povinnostem. Informovat o aktivitách souvisejících s udržitelností a společenskou odpovědností musejí sice veřejně obchodované firmy už od roku 2018. Od ledna příštího roku ale začne platit také nová evropská směrnice, která nařídí nefinanční výsledky reportovat všem firmám, které splňují dvě ze tří podmínek: více než 250 zaměstnanců, obrat nejméně 50 milionů eur nebo aktiva za více než 25 milionů eur.

Jen v Česku se bude tato povinnost dle propočtů Tylla týkat zhruba 1000 firem. Nová směrnice počítá i se zavedením reportování pro malé a střední podniky v delším časovém horizontu.

Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem ESG rating.