Článek
Po pátečním jednání evropských ministrů pro energetiku dnes Evropská komise schvalovala opatření, která chtějí země Evropské unie nasadit proti rostoucím cenám energií a zmírnit tak dopad na odběratele. Definitivní podobu kroků oznámí ve středu.
Maximální prodejní cena elektřiny vyráběná neplynovými elektrárnami by měla být 180 eur (4420 Kč) za megawatthodinu (MWh). Podle agentury Reuters to vyplývá z pracovní verze návrhu opatření ke zmírnění dopadů rostoucích cen energií, jehož konečnou podobu ve středu ve Štrasburku představí Evropská komise (EK). Strop by se tak měl týkat solárních, větrných, jaderných a hnědouhelných elektráren a výroby energie z biomasy.
Exekutiva Evropské unie v něm počítá i s odebráním 33 procent nadbytečných zdanitelných zisků producentům fosilních paliv. Takto získané peníze by měly členské země využít ke snížení cen zejména pro ohrožené domácnosti a firmy.
Na využití mimořádně vysokých zisků firem, jež vyrábějí elektřinu z levnějších zdrojů, tedy z jádra, uhlí a obnovitelných zdrojů, ale ne z plynu, který je nyní extrémně drahý, se zástupci jednotlivých států dohodli už v pátek.
Britský list The Guardian uvedl, že podle uniklého dokumentu ale Komise ustupuje od návrhu zastropovat ceny plynu. Členské státy EU se totiž minulý týden na zastropování cen neshodly. Ty členské státy EU, které dovážejí velké množství plynu z Ruska, včetně Maďarska, Slovenska a Rakouska, se vyslovily proti. Obávají se, že Kreml by pak zastavil veškeré dodávky plynu, což by jejich země uvrhlo do recese. Ruský prezident Vladimir Putin už pohrozil, že v případě schválení takového plánu vývoz plynu do Evropy zastaví. Od konce srpna do Německa neproudí plyn potrubím Nord Stream 1, což je hlavní trasa pro přepravu ruského plynu do EU.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) již dříve zdůraznil, že zastropování nesmí ohrozit dodávky plynu do Evropy, zejména LNG.
Daň jako „solidární příspěvek“
Ropné a plynárenské společnosti budou podle návrhu čelit samostatné dani, označované jako „solidární příspěvek“. Komise prý odhaduje, že v letošním roce se pětinásobně zvýší zisky ropných, plynárenských a uhelných společností. Tyto neočekávané zisky nejsou výsledkem žádných ekonomických nebo investičních rozhodnutí, uvádí Komise, ale výsledkem „nepředvídatelného vývoje na energetických trzích v důsledku trvající nezákonné války na Ukrajině“.
Na jednání minulý týden se země také shodly, že je třeba navýšit likviditu na trhu s elektřinou, jež má sloužit jako pojistka proti manipulaci s trhem. Ten totiž podle řady politiků i odborníků přestal fungovat.
Brusel navrhl také omezení spotřeby elektřiny podobně jako na předchozí radě v červenci u zemního plynu. Úspory by se měly týkat odběru ve špičce, tedy v době, kdy se elektřiny spotřebuje nejvíc.
Debata se rovněž rozvinula kolem uvolnění dalších emisních povolenek z tržní rezervy, což by mělo snížit jejich cenu. Kolik jich bude, zatím jisté není. Na pátečním jednání zazněl také záměr prodloužit dočasný krizový rámec, jenž umožňuje veřejnou podporu firem, na které dopadly důsledky války na Ukrajině.
Evropská komise chce zavést opatření, na nichž se shodne všech 27 členských zemí EU. Vlády jednotlivých států do značné míry podporují stanovení stropu pro cenu elektřiny z nízkouhlíkových zdrojů, jako jsou obnovitelné zdroje nebo jaderná energie, a recyklaci těchto prostředků k pomoci domácnostem a podnikům ve finanční nouzi.
Konečnou verzi má exekutiva představit ve středu při projevu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové.
