Článek
Představitelé sedmadvaceti zemí Evropské unie se sjeli do Bruselu na dvoudenní summit. Na něm navážou na předchozí zasedání Evropské rady, které se konalo v prosinci 2022 a únoru 2023. Jednat budou především o nejnovějším vývoji v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině a o další podpoře Ukrajiny.
Na úvod jednání se s lídry na dálku spojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, aby jim přiblížil aktuální vývoj války a další potřeby své země. „Urychlete dodávky zbraní, jinak se válka protáhne,“ vyzval prezident státníky.
Ačkoli je podle webu Politico vděčný za munici, kterou se EU již zavázala poslat, připomněl vedoucím představitelům sedmadvacítky, že zpoždění v dodávkách munice, balíčcích sankcí a členství Ukrajiny v EU oddalují konec války.
Lídři EU se v Bruselu sešli tři dny poté, co se zástupci vlád zemí bloku dohodli na uvolnění dvou miliard eur (téměř 48 miliard korun) na nákup dělostřelecké munice. Cílem dohody je dodat v příštích 12 měsících Ukrajině milion kusů dělostřelecké munice.
Někteří politici zejména z východního křídla unie chtějí zajistit, aby evropský blok vyhradil ze svých fondů peníze i na další vojenskou podporu Kyjeva při očekávaném pokračování bojů.
V přijatých závěrech také potvrdili odhodlání podporovat zemi napadenou Ruskem, dokud to bude potřeba. Dále například vyzvali k vystupňování boje proti obcházení protiruských sankcí a přivítali „reformní úsilí“ Kyjeva, k dalšímu vývoji cesty Ukrajiny do EU se však ve společném prohlášení nevyjádřili.
Podle závěrů summitu bude iniciativa kromě dělostřelecké munice pokrývat také dodávky dalších střel země-země a též raket, přijde-li z ukrajinské strany takový požadavek. EU bude „dál poskytovat silnou politickou, ekonomickou, vojenskou, finanční a humanitární podporu Ukrajině a jejím lidem tak dlouho, jak bude potřeba“, píše se v textu. Unijní lídři v něm také vyzývají ostatní země, aby materiálně ani jinak nepodporovaly ruskou agresi, aniž by ovšem zmiňovali konkrétní státy.
K dalšímu vývoji cesty Ukrajiny do EU se však zástupci zemí ve společném prohlášení nevyjádřili. Část států včetně Česka by ráda viděla začátek přístupových rozhovorů ještě letos, po čemž volá i Kyjev, některé západoevropské země nebo Maďarsko ale chtějí pozvolnější tempo. Navržené závěry summitu hovoří o těchto tématech obecně a podle diplomatů se od vrcholné schůzky nečeká žádné zásadní rozhodnutí.
Tématem čtvrtečního jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie je podpora zelené ekonomiky a konkurenceschopnosti evropského průmyslu, který čelí americkým a čínským podnikům podporovaným státními subvencemi. Během prvního dne summitu budou hovořit také o další vojenské a finanční pomoci Ukrajině nebo o aktuálních otázkách spojených s migrací.
Ještě před začátkem jednání německý kancléř Olaf Scholz řekl, že Evropská komise je na dobré cestě k nalezení dohody s Německem o možnosti využívat syntetická paliva pro spalovací motory i po roce 2035. Nizozemský premiér Mark Rutte prohlásil, že věří v dohodu v rámci dříve schváleného návrhu o zpoplatnění emisí ze spalovacích motorů.
Pravidla dohodnutá v říjnu, která mají prakticky znemožnit prodej nových aut se spalovacími motory po roce 2035, obsahovala výjimky pro využívání syntetických paliv, Německo však s jejich zněním nebylo spokojeno. K jeho požadavkům se přidaly i další země jako Itálie, Polsko a Česko.
Premiér Petr Fiala při příjezdu uvedl, že plánem je vytvořit silnou skupinu zemí, která by mohla změnit normu Euro 7, která by fakticky ukončila prodej spalovacích motorů, a to počínaje summitem. Unijní summit však podle lídrů o věci nerozhodne a jednání budou pokračovat i po něm.
„Všechno je na dobré cestě,“ řekl dnes novinářům v Bruselu Scholz s odkazem na své informace z jednání s komisí. Unijní exekutiva tento týden předložila návrh, který má vyjít německým požadavkům vstříc. Itálie, která je s Německem nejhlasitějším zastáncem úprav, však zároveň začala prosazovat, aby se výjimka rozšířila také na biopaliva. Premiérka Giorgia Meloniová při příchodu na summit podotkla, že by se EU neměla zbavovat technologií, díky nimž je automobilový průmysl Itálie a dalších evropských zemí na výši.
Šéfy unijních států čeká debata i o tom, jak podpořit fungování jednotného unijního trhu a přechod ke klimaticky odpovědné ekonomice v době, kdy je EU značně závislá na dovozu surovin a technologií z Číny a dalších zemí.
Obavy také vyvolává konkurence čínských a amerických firem, kterým Peking a především Washington poskytují státní podporu. Diskuze se zaměří i na nedávný návrh Evropské komise, která chce zajistit výrobu obnovitelných technologií a získávání surovin v Evropě. S návrhem je nespokojena Francie, která se přes odpor Německa a dalších zemí snaží prosadit podporu jaderné energie a hodlá o ní diskutovat i na summitu. Postoj Paříže zastává také Česko, které na summitu reprezentuje premiér Petr Fiala (ODS).
Úvodní část summitu bude patřit válce na Ukrajině, o jejímž aktuálním vývoji a potřebách své země bude prostřednictvím videopřenosu informovat ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Političtí vůdci budou hledat možnosti, jak zajistit další dodávky munice a zbraní pro Kyjev nebo jak zajistit účinnost dosavadních protiruských sankcí.
„Hovořili jsme mj. o zřízení tribunálu pro stíhání zločinu agrese vůči Ukrajině, možném mírovém procesu a vývozu potravin z Ukrajiny do třetích zemí,“ uvedl na twitteru Fiala.
Summitu před polednem předcházel oběd lídrů s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem.
Aktualizace: Doplnili jsme výstupy z projevu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a výsledky dohody o urychlení dodávek munice pro Ukrajinu.
