Jak obnovit Ukrajinu. Peníze máme dávat hlavně k frontě, říká podnikatel

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česko se na obnově Ukrajiny podílí už od počátku ruské invaze. V úterý zasedly v Praze vlády obou zemí, aby jednaly o dalších možnostech prohloubení této spolupráce. Navázaly tak na jednání z podzimu roku 2022, které se konalo v Kyjevě.

Spolupráci chtějí vlády utužit například v dopravě nebo energetice. Ta patří mezi oblast, ve které země obchodují nejvíce. „Členové Ukrajinsko-české obchodní komory exportují energetická zařízení pro elektrárny, které zničili Rusové,“ uvedl prezident komory a podnikatel na Ukrajině Petr Krogman pro SZ Byznys. Dodává, že hodnota obchodu v energetice činila v roce 2023 zhruba dvě miliardy korun.

České firmy se na Ukrajině angažují také v zemědělství nebo strojírenství. Vlády chtějí posílit spolupráci i v oblasti dopravy.

Klíčové je podle Krogmana rozvíjet byznys především na východě země. „Prostředky ve prospěch Ukrajiny by měly jít především do oblastí, kde jsou potřeba. Nikoliv na západ do Lvova a tak dále, kde ekonomika funguje,“ vysvětluje prezident komory.

„Musí to jít do oblastí při ruské hranici a válečné linii, protože tam Rusové nejvíc škodí a je potřeba, aby tam byla ekonomika nejsilnější, aby tyto oblasti měly chuť patřit Ukrajině a bojovaly za ni,“ komentuje podnikatel, který provozuje firmy v západní, střední i východní části země.

„Podniky, které máme v chmelnické nebo žitomirské oblasti na západě Ukrajiny nemají žádný problém, tam nedopadají žádné rakety na pole, nejsou tam rozbité mosty a zničená infrastruktura,“ konstatuje. „Tohle je problém východní Ukrajiny a tam je potřeba koncentrovat tu pomoc,“ dodává.

Navzdory trvající válce je podle prezidenta komory obdivuhodné, že je ukrajinská ekonomika stále životaschopná. „Funguje proto, že jí proti ruské přesile pomáhají státy jako Česká republika. Jedna z forem vyjádření pomoci je právě to mezivládní jednání, které se dnes koná,“ uvedl Krogman v úterý.

Jednání vlád, kterého se účastnila většina ukrajinských ministrů, potvrzuje, že je česká stopa pro obnovu země zásadní. Ale nejsme zdaleka jediní. „V současnosti jsme v lepší pozici, ale jestli nepomůžeme s garancemi a krytím rizik, tak nás Němci převálcují. Nakonec rozhodnou peníze,“ dodává Krogman.

Podle něj je proto třeba jednat o navýšení prostředků pro Národní rozvojovou banku. Ta totiž může podpořit české podniky, které se rozhodnou vytvořit na Ukrajině nové projekty. Prostřednictvím Národní rozvojové banky budou moci firmy čerpat z fondů, které vyčlenila Evropská unie v hodnotě 175 miliard korun.

Na příspěvěk z fondů budou mít projekty nároky, pokud investuje i česká vláda. „Na každé tři koruny z české strany přidá Evropská unie sedm korun, takže znásobí peníze a nám se to vyplatí,“ popisuje Krogman. Vláda zatím na podporu projektů vyčlenila asi 200 milionů korun.

Podle Krogmana by reálným potřebám odpovídal spíš desetinásobek, tedy dvě miliardy, pak by „mohla česká ekonomika na obnově Ukrajiny vydělat“. „Jinak tyto peníze vyčerpá polská nebo německá Národní rozvojová banka,“ poznamenal. Například polská rozvojová banka určila minimální velikost jednoho projektu na 125 milionů korun. S tím by český rozpočet vystačil na necelé dva projekty.

Dalším nástrojem k obnově Ukrajiny, kterým Česko disponuje, je Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), která prostřednictvím bankovních úvěrů financuje export a kterou vláda na podporu Ukrajiny spustila loni v létě. Vývoz na Ukrajinu stoupl oproti předválečné době o čtvrtinu, jak uvedla agentura ČTK.

EGAP je podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného úspěšný. „V podmínkách jsme přísní a ukrajinští partneři jsou pečlivě vybíraní,“ popisuje. „Už jsme pojistili projekty za víc než 400 milionů korun ve 20 projektech a žádná pojistná událost zatím nenastala, takže všechny české firmy, kterým bylo vydáno pojištění, dostaly od ukrajinského partnera zaplaceno,“ dodal.

Firmám se podle Kopečného na Ukrajině podnikat vyplatí ze tří důvodů. Kromě geografické blízkosti a dlouholetých zkušeností získaných spoluprací v různých oblastech, je pro ně výhodné i vysoké mínění Ukrajinců o české pomoci. „Starostové na všech možných místech zdůrazňují, že si cení toho, že je nenecháváme padnout, a to je něco, co vám otevírá dveře,“ uvedl.

Česko vyvíjí iniciativu i v posílení ukrajinské obrany. Podle informací české vlády poslalo Česko na Ukrajinu vojenský materiál v hodnotě 6,75 miliardy korun. Opatřilo také dodávku 50 tisíc kusů munice a do konce roku plánuje podle ČTK dodat dalších 450 tisíc kusů.

„Doufáme ve společné projekty v oblasti výroby munice na území České republiky a v bezpečných místech na Ukrajině a společnou opravu vrtulníků na území České republiky,“ uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Ve spolupráci s českou společností Sellier & Bellot vznikne na Ukrajině nový závod na výrobu munice, jak oznámil médiím Šmyhal. Podle informací ČTK firma už podepsala smlouvu o dodávce zboží a služeb s ukrajinským státním podnikem Ukroboronservice. Premiér hovořil také o spolupráci ve výrobě pušek s firmou Colt CZ Group.

Aktivní jsme také v přijímání uprchlíků. K letošnímu červnu evidoval Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky přes 350 tisíc registrovaných ukrajinských uprchlíků v České republice. Součástí úterního jednání byla proto diskuze o zajištění zdravotnické péče ukrajinských občanů.

Ministři vnitra v rámci jednání podepsali aktualizovanou smlouvu o policejní spolupráci. Ta oproti platné úpravě z roku 1997 například umožní vytváření společných pracovních týmů nebo nasazení specializovaných týmů pro identifikaci obětí hromadných neštěstí, jak uvedla agentura ČTK.

Další memoranda se týkají spolupráce například v boji proti trestné činnosti, energetice, výzkumu a využívání kosmického prostoru a rozvoji kosmických technologií a průmyslu.

Česká role hraje v obnově Ukrajiny také roli ukazatele a koordinátora, jak naznačil Kopečný. „Ukazujeme cestu směrem, kterým se ostatní bojí jít,“ vysvětluje. „Ať už to je dodávkami nebo že jsme schopni zorganizovat to tak, aby ostatní mohli dodávat skrze nás. Na konci dne nás to ani tolik nestojí, což je pro českou ekonomiku dobré,“ dodává.

Vazby s Ukrajinou jsou podle premiéra Petra Fialy výhodné i pro Česko. „Uvědomujeme si, že bojuje za bezpečnost Evropy a demokratické uspořádání světa, je potřeba dělat všechno pro to, aby Ukrajina zvítězila,“ uvedl Fiala.