Článek
Tvůrci mechanismu, který bude dodavatelům energií kompenzovat zastropované ceny, se řídí heslem, že je lepší mít způsob vyplácení rozdílu mezi tržní a zastropovanou cenou vymyšlený později, nežli ho mít nastavený špatně. Také proto není stále hotov.
Ještě minulý týden to vypadalo, že se vláda spolu s pracovní skupinou a dodavateli na kompenzačním mechanismu nedohodne. Nyní však jednání spějí k tomu, aby bylo schéma hotové a schválené ještě před Vánoci. Na stůl by ho měla vláda v podobě nařízení dostat 21. prosince.
„Příprava kompenzačního nařízení probíhá, každý den se konají jednání k jeho správnému nastavení. Těch se pravidelně účastní jak členové mezirezortní pracovní skupiny zřízené k problematice zastropování pod Úřadem vlády, tak některých i zástupci energetického sektoru. Podle dohodnutého harmonogramu by měla vláda nařízení projednat do konce roku,“ říká mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.
Každý měsíc tak ze svých prostředků financují cenový strop. Podle velikosti zákaznického portfolia tak dodavatelé ze svých prostředků financují cenový strop desítkami až stovkami milionů korun měsíčně.
„Podle našich informací a v případě potřeby je vláda připravena zasedat ještě po skončení vánočních svátků. Spolu s kompenzačním mechanismem je v přípravě model zálohových plateb, který má dodavatelům zajistit čerpání záloh na kompenzace,“ popisuje marketingový ředitel dodavatele energií Centropol Jiří Matoušek.
Zákazníci dodavatelům už od listopadu platí zálohy, do nichž jsou promítnuty zastropované ceny energií. Letos už jim stát rozdíl mezi zastropovanou cenou a částkou nad stropem s jistotou neproplatí.
Obchodníci s elektřinou a plynem si tak musí více než dva měsíce vystačit s financemi, které neodpovídají nákladům, za které elektřinu a plyn pro své zákazníky nakoupili.
„Každý měsíc tak ze svých prostředků financují cenový strop. Podle velikosti zákaznického portfolia tak dodavatelé ze svých prostředků financují cenový strop desítkami až stovkami milionů korun měsíčně,“ říká Matoušek.
Podle něj lze nyní téměř s jistotou říct, že financování cenového stropu se dodavatelé v lednu nedočkají. První prostředky mohou vyhlížet až v únoru. „Vzhledem k tomu, že pro dodavatele je fakticky financování cenového stropu důležitější než přijetí vlastního kompenzačního mechanismu, tak vláda by měla schválit do konce roku především schéma zálohování dodavatelů,“ vysvětluje Matoušek.
Zákon je nutný
Podle zákona mají dodavatelé nárok na úhradu ztráty, která jim v důsledku stanovené ceny vznikla. Pokud tedy bude kompenzační mechanismus schválen až po Novém roce, obchodníci budou moci díky legislativě dále fungovat. Musí ale existovat legislativní rámec, podle kterého vláda uvolní peníze na OTE, který je předá dodavatelům. Zákon už ale neříká, kdy mají dodavatelé kompenzace dostat. Proto je podle Matouška zálohování důležitější.
To však nemusí vyhovovat všem dodavatelům. Někteří totiž požadují, aby byl co nejdříve přijat jak kompenzační mechanismus, tak zálohování. Argumentují tím, že pokud nebude kompenzační mechanismus přijat do konce roku 2022, zásadně to ovlivní jejich podnikání.
Může to například způsobit, že společnosti pozastaví příjem nových zákazníků. Pokud by mechanismus dlouho nebyl schválen, může situace zajít i do extrému, kdy dodavatelé nebudou schopni svým zákazníkům nabídnout nový ceník.
V případě, že by kompenzační mechanismus nebyl dokončen během následujících týdnů, mohli by se někteří dodavatelé dostat do finanční tísně. Peníze totiž budou postrádat, a proto by mohli hledat zdroj zisku jinde. Někteří obchodníci tak učinili už před tím, než začalo zastropování cen platit. Rozeslali ceníky s navýšením i o 100 procent, aby se finančně pojistili na období, než jim přijde první kompenzace od státu.
Jak hlásit, když není co
„Na druhou stranu trochu chápeme kolegy z velkých korporací, kteří musí reportovat měsíční finanční výkazy a bez schválených kompenzací to bude problematické. Absence kompenzačního mechanismu např. znamená komplikace s vydáním konsolidované účetní závěrky,“ přiznává Matoušek.
Hlavní roli v rozhodování o kompenzacích hraje Energetický regulační úřad (ERÚ), poradenská společnost Ernst & Young a stát, kteří nejprve musí od dodavatelů získat potřebné informace. ERÚ nyní od dodavatelů zjišťuje informace, na základě kterých bude moct spočítat náklady na kompenzace zastropování cen pro stát.
Aktuálně se jako nejpravděpodobnější jeví model kompenzačního mechanismu postavený na benchmarkových cenách, který je ještě rozpracovaný. „Zjednodušeně řečeno, v tomto modelu budou mít dodavatelé nastaveny limity pro kompenzování cenového stropu, kdy tyto limity vychází z kalkulace historických nákupních cen,“ vysvětluje Matoušek.
Limity však mohou být různé podle toho, zda se vztahují k produktu na dobu neurčitou, produktu s fixovanými cenami či jinému produktu. „Limit funguje tak, že dodavatel bude moci žádat o kompenzaci do výše svého ceníku anebo stanoveného limitu (benchmarku), podle toho, která ‚cena‘ je nižší,“ vysvětluje Matoušek. Tento model je podle něj komplexnější a důkladný a zohledňuje několik časových období, v nichž dodavatelé nakupovali.
Stát má však v záloze i další model kompenzací, které by si podle Matouška měl rovněž nechat spočítat.
Alternativní model zohledňuje nákladovou cenu, tedy za kolik dodavatel nakoupil elektřinu či plyn na příští rok. „Zjednodušeně řečeno, stát by před schválením kompenzačního mechanismu mě zhodnotit, jakým způsobem se ke kompenzacím postaví,“ říká Matoušek.
Jednak může zvolit variantu, která je postavena na regulaci nákladů. Naopak model benchmark fakticky nezohledňuje nákupní cenu. Stát by v jeho případě šel cestou, kdy podle Matouška „odmění ty dodavatele elektřiny a plynu, kteří nakoupili komoditu výhodněji než dodavatelé jiní“.
„Stát by určitě měl být schopen zvolený model obhájit před veřejností, a proto považujeme za správné dopracovat také nákladový model, oba modely nacenit a až pak rozhodnout. ERÚ bude mít natolik detailní informace, že nacenění bude poměrně přesné,“ uzavírá Matoušek.
Pomoc domácnostem, veřejné správě a malým a středním firmám formou zastropování cen vláda schválila už v září. Maximální cenu stanovila na 5000 Kč u silové elektřiny bez DPH (6050 Kč včetně DPH) a strop u odebraného plynu na 2500 Kč bez DPH (3050 Kč s DPH). Přestože zastropování oficiálně platí až od 1. ledna 2023, stát dodavatelům nařídil, aby nižší ceny promítli už do listopadových záloh. Stropy se budou týkat milionů odběratelů energií.
