Hlavní obsah

Jaderné finále se blíží. Kdo postaví zakázku století za stovky miliard?

Foto: Lukáš Lehotský, Unsplash

Jaderná elektrárna Dukovany.

Čeká se na rozhodnutí, kdo v Česku postaví „projekt století“ za stovky miliard Kč. Tendr na jeden nebo rovnou až čtyři jaderné bloky mohou vyhrát buď Korejci nebo Francouzi.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejdražší zakázka v novodobé historii Česka bude brzy znát svého vítěze. Premiér Petr Fiala (ODS) označil stavbu jaderných bloků za „projekt století“. V tendru se rozhodne mezi francouzskou společností Électricité de France (EDF) a korejskou Hydro & Nuclear Power (KHNP).

Obě firmy předložily své finální nabídky na konci dubna. Společnost ČEZ, které patří jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, již vyhodnotila nabídky obou firem a své doporučení předala vládě, která bude mít v rozhodování poslední slovo.

Posudek kabinet dostal na konci června. „Vláda rozhodne do konce léta,“ uvedla mluvčí Ministerstva financí Michaela Lagronová.

Detaily nabídek zatím nejsou známy a ohledně cen se také mlží. Cena jednoho bloku se však odhaduje od 212 do 339 miliard Kč. První blok získal na konci dubna chybějící razítko Evropské komise, která schvaluje podporu stavby ze státních peněz. Pro žádný z dalších bloků zatím vláda nemá financování vyřešené.

Zatím ani není jasné, jestli stát nyní rozhodne o stavbě jediného bloku, nebo hned čtyř reaktorů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kromě pátého bloku v Dukovanech by jeden dodavatel mohl stavět také šestý dukovanský reaktor a třetí a čtvrtý blok Jaderné elektrárny Temelín. Podle Petra Závodského, předsedy představenstva EDU II, která je dceřinou společností ČEZ pro výstavbu nových bloků, je možné, že vítěz postaví dva bloky v Dukovanech a bude mít opci na dva bloky v Temelíně.

Pokud by všechny stavěl vítěz tendru, jejich cena by se podle vlády snížila o 25 procent, což by znamenalo, že by čtvrtý reaktor byl téměř zadarmo. Bylo by totiž možné využít různých množstevních slev na dodávky materiálu či komponent, což by mohlo zajistit případnou slevu.

„Pokud v nějaké lokalitě stavíte dva nebo jeden blok, tak je evidentní, že náklady, které jsou fixní na to staveniště, buď rozložíte na dva bloky, nebo na jeden,“ uvedl v rozhovoru pro SZ Byznys ministr financí Zbyněk Stanjura.

Právě cena reaktorů bude jedním z hlavních kritérií, která rozhodnou o vítězi. Investor však hodnotí nabídky nejen podle konečné ceny, ale také na základě toho, kolik by stála jedna vyrobená MWh elektřiny.

Finální nabídku na stavbu jaderného bloku v Dukovanech podali na konci října všichni tři přihlášení zájemci, tedy KHNP, EDF a americká společnost Westinghouse. Spolu se závaznou nabídkou na jeden blok v Dukovanech podali i nezávazné nabídky na další tři reaktory. Nabídka společnosti Westinghouse však podle vlády nesplnila podmínky a nebyla závazná a tudíž nemohla být vyhodnocena.

Tendr tak zůstal jen francouzsko-korejský. Tuto dvojici vláda vyzvala, aby podala závazné nabídky i na zbývající tři bloky. Došlo tak k dalšímu posunutí termínu, což by však nemělo narušit harmonogram samotného projektu.

Nemusí se dostavět včas

Blok v Dukovanech se má začít stavět v roce 2029, zkušební provoz by měl zahájit v roce 2036. Zda se tak opravdu stane, není jisté, protože dokončování nových jaderných projektů se zpožďuje.

Francouzská EDF začala v roce 2005 stavět reaktor EPR 1600 ve Finsku, ale dokončen byl až loni v květnu, tedy s 13letým zpožděním. Reaktor v elektrárně Olkiluoto se proto prodražil z původně předpokládaných tří miliard eur na 11 miliard eur (asi 280 miliard Kč).

Podobně je na tom další z francouzských projektů, britská elektrárna Hinkley Point C. První blok EPR 1600 měl být do provozu uveden v roce 2017, ale doposud k tomu nedošlo. EDF oznámila posun minimálně do roku 2029 a cena elektrárny se zvedla z 18 miliard liber na dnes odhadovaných 46 miliard. Dva bloky tak v přepočtu vycházejí na víc než 1,3 bilionu korun.

Korejci postavili tři větší reaktory APR 1400 v Barakah ve Spojených arabských emirátech, další mají v Shin Hanul v Koreji. Doba výstavby každého ze tří hotových reaktorů v Emirátech se pohybuje mezi osmi a devíti lety.

Česko nové jaderné bloky potřebuje. Po dokončení nového bloku se počítá s tím, že v roce 2036 budou stávající reaktory v Dukovanech odstaveny. Měnit se však bude i česká energetika a v roce 2035 by mělo dojít k nárůstu spotřeby o 21 procent oproti 60 terawatthodinám z roku 2022. V roce 2025 by mohla spotřeba dosáhnout až 100 TWh. Počítá se s elektrifikací v dopravě či výrobních procesech v průmyslu.

Pátý blok v Dukovanech by měl obstarat devět TWh elektřiny ročně a toto množství by mělo pokrýt desetinu tuzemské spotřeby.

Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu téměř 1100 megawattů (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech na Třebíčsku.

S českým průmyslem se počítá

Oba uchazeči přislíbili, že se do výstavby zapojí i české firmy. „Maximální možná participace českých firem musí být jedna ze základních podmínek rozhodnutí o vítězi. Z dostupných informací od obou potenciálních dodavatelů vnímáme, že by tomu tak mělo být,“ říká mluvčí Hospodářské komory Eva Rajlichová.

Český byznys tak bude na výstavbě participovat v pozici dodavatelů, subdodavatelů i poskytovatelů navazujících služeb. „A to nejen na dané konkrétní zakázce pro dodavatele v Česku, ale také (na základě pozitivní zkušenosti) na jeho dalších projektech ve světě,“ dodává Rajlichová.

Důraz na tuto oblast by měla vláda klást také podle Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPČR). „V Česku máme firmy, ale i výzkumná centra či vysoké školy s potřebným know-how a zájmem se zapojit. Pokud do ‚zakázky století‘ dokážeme zapojit co nejvíce domácích dodavatelů, můžeme očekávat obrovský pozitivní dopad na ekonomiku díky multiplikačnímu efektu,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní analytik Svaz průmyslu a dopravy ČR.

České firmy jaderné projekty stavět umí a už mají reference nejen z dodávek pro tuzemské jaderné elektrárny, ale také v zahraničí, jako na Slovensku nebo v zemích mimo Evropskou unii. Do stavby Dukovan a Temelína by se mohly zapojit o to více.

Tuzemský průmysl by se podle analýzy Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické mohl do stavby zapojit až z 65 procent.

Doporučované