Článek
Francie se stejně jako zbytek Evropy potýká s energetickou krizí, na rozdíl od většiny států měla ale jedno eso v rukávu – jaderné elektrárny. Spoléhat se na ně bylo ale s největší pravděpodobností předčasné. Jejich provoz brzdí opravy a v poslední době také rekordní vedra, informuje agentura Bloomberg.
Francouzská polostátní energetická společnost Electricite de France (EDF) uvedla, že pravděpodobně přistoupí k dalšímu snížení výkonu svých jaderných reaktorů.
EDF v úterý uvedla, že elektrárny na řekách Rhone a Garonne budou v nadcházejících dnech pravděpodobně vyrábět méně elektřiny. Budou pracovat na minimální výkon, aby byla zajištěna stabilita celé distribuční sítě. Může za to vlna veder, která zvyšuje teplotu řek, což následně omezuje schopnost elektráren dostatečně chladit reaktory.
Zpráva o omezení produkce tak vyvolává další obavy ze zvyšování cen elektřiny, které se už v úterý vyšplhaly na rekordní úroveň. Evropa tak trpí nejhorší energetickou krizí za poslední desetiletí, především vlivem nedostatku plynu způsobeného ruskou invazí na Ukrajinu.
Podle francouzských zákonů musí EDF snížit nebo zastavit výrobu jaderné energie, pokud teplota řek dosáhne určitých prahových hodnot. Pokud by totiž voda tuto teplotu přesáhla, hrozilo by, že při jejím vypuštění zpátky do přírody by mohla poškodit životní prostředí v její bezprostřední blízkosti.
Z dokumentů zveřejněných EDF vyplývá, že nejnovější omezení budou platit od soboty v elektrárně St. Alban. Ta bude pracovat s nejnižším možným výkonem 700 megawattů, zatímco její celkový výrobní potenciál je asi 2 600 megawattů, tedy bezmála čtyřnásobek aktuálního provozu. Snížení je pravděpodobné také v elektrárně Tricastin, kde budou dva bloky udržovat výkon minimálně 400 megawattů.
Údržby nejen na Nord Streamu
Francouzskou síť jaderných elektráren netrápí ale pouze teplá voda v řekách. Palčivým problémem je také načasování plánovaných kontrol a oprav jaderných bloků, které se seběhly právě v současné energetické krizi.
Z celkem 56 reaktorů ve Francii je totiž celá polovina mimo provoz. Mohou za to plánované údržbové práce, ale také nečekané problémy s korozí, která sužuje některé francouzské reaktory. Podle výpočtů agentury Bloomberg, které vycházejí z údajů provozovatele rozvodné sítě RTE, byly v pondělí francouzské jaderné reaktory v provozu na 44 procent své kapacity.
Celková výroba se podepisuje i na rozvahách EDF. Francouzská energetická jednička odhaduje, že výroba v letošním roce bude nejnižší za více než tři desetiletí. Její problémy nutí zemi, která je tradičně vývozcem, spoléhat se na dovoz od sousedů včetně Velké Británie, která čelí vlastní energetické krizi.
Francouzská polostátní společnost zaznamenala jen za první polovinu letošního roku ztrátu 5,29 miliardy eur, v přepočtu tedy 130 miliard korun. To je drastický propad oproti stejnému období loni, ve kterém EDF vykázala čistý zisk 4,17 miliardy eur (103 miliard korun).
Finanční situaci EDF už se snaží řešit i francouzská vláda, která si je vědoma rizika spojeného s jejím největším producentem energie v dobách vysoké nejistoty ohledně dodávek energií. Stát proto nabídl společnost zcela odkoupit, stejně jako o tom uvažuje například i česká vláda s ČEZ.
Francie teď vlastní 84 procent EDF, ale hodlá od akcionářů odkoupit i zbylých 16 procent. Hodnotu oněch 16 procent zatím vypočítala vláda na 9,7 miliardy eur (239 miliard korun). „Domníváme se, že nabídka vypadá atraktivně a má vysokou pravděpodobnost úspěchu,“ řekl ve svém komentáři analytik společnosti Citi Piotr Dzieciolowski.
Původně státní společnost vstoupila na burzu v roce 2005, jen aby se ji o 17 let později pokoušela vláda opět zcela ovládnout.
