Článek
Kvůli rostoucím cenám energií lidé přemýšlejí, jak snížit jejich spotřebu. Některé možnosti jsou sice z počátku nákladné, ale s jejich financováním mohou domácnostem pomoct dotace.
Nejjednoduššími a nejdostupnějšími příspěvky na pořízení úsporných zařízení jsou kotlíkové dotace a Nová zelená úsporám. „Občas nějaké dotace vypisují i kraje a vyřizují si je pak samy. Co se týče podpory z evropských prostředků, tam je pro fyzické osoby strašně málo možností, protože administrace je příliš složitá,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.
Vyřízení dotace ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP), který zajišťuje program Nová zelená úsporám, může trvat několik týdnů od podání žádosti. „Do tří týdnů od podání žádosti od nás žadatel obdrží reakci, zda je potřeba něco opravit/doplnit, další tři týdny si pak dáváme na schválení žádosti a tři týdny na následné financování,“ říká vedoucí komunikace SFŽP Lucie Früblingová.
Z důvodu velkého počtu nabraných žádostí v závěru předchozí etapy programu, kdy jsme jich denně přijali i stovky, se aktuálně třítýdenní lhůty mohou o trochu prodloužit.
Od loňského října, kdy byla spuštěna Nová zelená úsporám, bylo schváleno 800 žádostí o dotaci, celkově jich bylo přijato 5730. „Z důvodu velkého počtu nabraných žádostí v závěru předchozí etapy programu, kdy jsme jich denně přijali i stovky, se aktuálně třítýdenní lhůty mohou o trochu prodloužit,“ upozorňuje ale Früblingová.
Od začátku roku 2022 lze podávat i nové žádosti o kotlíkové dotace, které jsou určeny nízkopříjmovým domácnostem („nízkopříjmovost“ se posuzuje podle průměrného čistého příjmu na člena domácnosti). „Mechanismus se už spustil. Během loňského roku jsme vyzvali kraje, aby provedli takzvanou předregistraci. To znamená, že kraje sondují pomocí elektronických dotazníků zájem o kotlíkové dotace pro nízkopříjmové domácnosti v jejich regionu,“ popisuje Pospíšilová.
Tento proces potrvá do konce ledna, v únoru 2022 by měl Státní fond životního prostředí vypsat výzvu pro kraje, které podle předběžného zájmu budou žádat o příslušnou výši dotace. „Potom bude záviset na nich, jak budou v administraci rychlé,“ dodává Pospíšilová.
Kotlíkové dotace
O kotlíkové dotace lze požádat na krajském úřadě. Mohou je čerpat nízkopříjmové domácnosti. Žadatel musí být vlastníkem či spoluvlastníkem nemovitosti – rodinného, nebo bytového domu.
Příspěvek jim může pokrýt až 95 procent nákladů na výměnu kotle na pevná paliva. Výše podpory se však odvíjí od druhu nového kotle. U kotle na biomasu a elektrických a plynových tepelných čerpadel lze získat dotaci až 130 tisíc korun a v případě plynového kondenzačního kotle 100 tisíc korun.
Co je třeba doložit?
Pro podání žádosti je potřeba mít formulář žádosti o podporu, doklady prokazující vlastnictví nemovitosti, doklad o kontrole technického stavu a provozu původního zdroje tepla, čímž žadatel prokáže, že je jeho staré zařízení vhodné k výměně. Dále musí osoba doložit fotodokumentaci stávajícího kotle napojeného na otopnou soustavu a komín.
Po výměně starého kotle je třeba dodat fotodokumentaci nového zařízení, protokol o revizi spalinové cesty, zprávu o montáži zpracovanou oprávněnou osobou, potvrzení o ekologické likvidaci starého kotle a veškeré účetní doklady.
Možnosti pro získání dotací na různá zařízení i výše úspor se však liší podle toho, zda odběratel žije v rodinném domě, v bytě či v nájmu.
Když bydlím v rodinném domě
Rodinný dům nabízí několik možností, jak snížit spotřebu a ještě získat dotace. Celková výše podpory pro majitele rodinného domu z programu Nová zelená úsporám může dosáhnout maximálně 50 procent celkových výdajů na instalaci některého z úsporných řešení. Pokud se ale dům nachází v Moravskoslezském, Ústeckém nebo Karlovarském kraji, podpora je navýšena na 60 procent výdajů.
Žadatel může také získat tzv. kombinační bonus, pokud v rámci jedné žádosti nakombinoval více podporovaných opatření. S výjimkou první oblasti podpory může za každou další získat bonus 10 000 korun.
Finance z programu je možné čerpat na instalaci různých úsporných opatření. Pokud například domácnost k vytápění využívá elektrický kotel a její spotřeba energie je tak vyšší a může pro ni být alternativou tepelné čerpadlo.
Čerpadlo dokáže spotřebu snížit až o 60 procent. „I zde je tato výměna podpořena dotacemi, které jsou až 100 000 korun, v kombinaci s FVE až 140 000 korun, tedy 50 procent z pořizovací ceny,“ popisuje Jan Matyásko ze společnosti Optimal Energy, která se zabývá energetickým poradenstvím.
Pokud domácnost topí plynem, má možnost ušetřit výměnou atmosférického kotle za kondenzační. „Zde jsou úspory až 30procentní. Oproti FVE a tepelnému čerpadlu je zde výrazně nižší investice, běžně okolo 60 000 korun,“ říká Matyásko.
Velkým tématem jsou také nyní fotovoltaické elektrárny, jež v posledním roce zažívaly boom právě kvůli rostoucím cenám energií, ale také díky spuštění programu Nová zelená úsporám. Díky němu mohou majitelé rodinných domů získat dotaci na fotovoltaiku až 200 000 korun. „Zájem o veškeré dotace několik let za sebou kontinuálně roste, ale velký nárůst se týká především FV (fotovoltaických) systémů, kde byl meziroční nárůst přes 70 procent,“ přibližuje Früblingová.
Instalace fotovoltaických panelů se však prodraží. „Oproti předchozím produktům se zde bavíme o investici v jiných řádech, až stovkách tisíc korun. Nejčastější instalace je za zhruba 500 000 korun,“ upozorňuje Matyásko.
Část nákladů ale mohou vykrýt právě dotace, které dosahují až 50 procent pořizovací ceny. „S využitím dotací se návratnost pohybuje aktuálně mezi pěti až osmi lety. Domácnosti ušetří 40 až 70 procent spotřeby elektřiny,“ říká Matyásko.
90 procent instalací navíc využívá i bateriový systém, díky kterému domácnost dokáže využít většinu vyrobené energie. „Díky baterii člověk získává i částečnou nezávislost a ochranu proti výpadku sítě, o kterých se stále častěji mluví,“ dodává.
S fotovoltaikou se však pojí i více papírování než například u nových kotlů a tepelných čerpadel. „Pro běžné systémy na rodinné a bytové domy o výkonu do 10 kWp nebývá zvláštní povolení nutné. Vždy je však nutný souhlas s připojením vydaný provozovatelem distribuční soustavy,“ vysvětluje Früblingová.
Podle Matyáska jsou ale případy, kdy provozovatel povolení nevydá, jen ojedinělé. „Nicméně s přibývajícím počtem instalací bude přibývat i zamítnutí distribuce z důvodu nevyhovujícího stavu distribuční soustavy v konkrétní oblasti,“ předpokládá.
Systémy s výkonem nad 10 kWp také vyžadují licenci, kterou vydává Energetický regulační úřad. „Obdobně tomu je v případě více zdrojů na jednom domě – v jednom odběrném místě. Stavební řízení by pak mělo proběhnout vždy u zdrojů o výkonu nad 20 kWp,“ říká Früblingová. Zároveň u montáže fotovoltaických elektráren a dalších obnovitelných zdrojů platí, že je musí instalovat odborník s příslušným osvědčením.
Pokud se majitel rozhodne systém instalovat na stavbu, která podléhá některému z druhů památkové ochrany, nebo se nachází v památkové rezervaci či zóně, musí vše projednat i s orgánem památkové péče.
Když bydlím v bytovém domě
O dotace ze Státního fondu životního prostředí mohou žádat i majitelé bytů či společenství vlastníků. Výše podpory je pro bytové domy omezena na 50 procent výdajů na realizaci a výše podpory samozřejmě nesmí přesáhnout doložené výdaje. Žadateli mohou být proplaceny pouze ty žádosti, u nichž činí výše podpory na navrhované instalace nejméně 50 000 korun.
Stejně jako u dotací pro rodinné domy se výše podpory navyšuje o 10 procent v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji. Majitelé bytů mohou rovněž získat i kombinační bonus za každé další podporované řešení. Ten je ale oproti rodinným domům u bytů navýšen na 20 000 korun.
Aby se našlo smysluplné řešení úspor, musí majitel nemovitosti, ale i montážní firma, zvážit několik faktorů. A ty jsou jak v případě bytových, tak rodinných domů velmi individuální.
Každý dům je jiný svým provozem, umístěním, spotřebou a prostory, kde můžeme něco nainstalovat. Na začátku potřebujeme data, bez nich to prostě nejde. Montovat něco, o čem člověk nemá data, je cesta k ekonomické sebevraždě.
„Potřebujeme vyúčtování, spotřeby energií, počet členů domácnosti nebo obyvatel domů. Od toho se pak odvíjí správně navržený systém a v porovnání s původním zdrojem tepla můžeme vypočítat potenciální úspory,“ říká Aleš Prokopec, jednatel společnosti Propuls Solar, která se zabývá montáží obnovitelných zdrojů a energeticky úsporných řešení a vyrábí solární termické kolektory.
„Každý dům je jiný svým provozem, umístěním, spotřebou a prostory, kde můžeme něco nainstalovat. Na začátku potřebujeme data, bez nich to prostě nejde. Montovat něco, o čem člověk nemá data, je cesta k ekonomické sebevraždě,“ upozorňuje Prokopec.
Každé úsporné řešení má také svá technologická specifika. Pokud chce společenství vlastníků využít například fotovoltaiku v domě, kde se nachází více bytových jednotek, musí počítat s tím, že fotovoltaika může být napojena jen na jeden elektroměr.
„Pokud máte bytovku s deseti byty, musely by se sloučit všechny elektroměry na jeden, přes který by fotovoltaika fungovala. Ostatní se musí zrušit. To je největší komplikace fotovoltaiky na bytových domech,“ upozorňuje Matyásko.
U další úsporných opatření, jako je tepelné čerpadlo či kotel, podobné komplikace technologického charakteru nehrozí. „Dnes už je běžné, že máte jeden kotel na celý dům. V poslední době činžovní domy na čerpadla hodně přecházejí,“ říká Matyásko.
Nárůst zájmu o tato řešení potvrzuje i Prokopec. „Zájem se zvýšil extrémně. Důvodů je hned několik – obrovský nárůst cen energetických komodit a rostoucí inflace,“ vysvětluje. Navýšení poptávky v loňském roce Prokopec vyčísluje na stovky procent – u fotovoltaiky šlo o 400 procent, v případě fototermiky o 100 procent a u tepelných čerpadel o 200 procent.
Nová zelená úsporám
1. Nejprve by měl potenciální žadatel zvážit, zda je pro něj dotace Nová zelená úsporám vhodná. Musí totiž počítat s tím, že část financí musí pokrýt sám. Zároveň nejdříve vše platí z vlastních prostředků a příspěvek mu přijde na účet až poté, co stavbu či instalaci ukončí a vše doloží.
2. Zájemce o dotaci by si měl zjistit podmínky, které musí pro realizaci opatření splnit. Některá řešení, jako zateplení domu, mohou podléhat schválení stavebním úřadem či souhlasu sousedů. S tím může poradit právě nejbližší stavební úřad.
K instalaci solární elektrárny však podle stavebního zákona není vyžadován územní souhlas, rozhodnutí o umístění stavby, ani stavební povolení v případě, že panely nezmění vzhled stavby. Problém ale může nastat v případě, že se dům nachází v památkové zóně.
3. Aby žadatel splnil podmínky pro získání dotace, musí doložit odborný posudek zpracovaný oprávněnou osobou. Ten se skládá z projektové dokumentace a energetického hodnocení budovy. V jednodušších případech (výměna kotle, instalace FVE) je požadovaná dokumentace k žádosti minimální a vypracovat ji může i odborná firma oprávněná současně k vybrané instalaci.
4. Podání žádostí a všech souvisejících dokumentů probíhá online přes systém AIS SFŽP ČR. Je ale nutné ověřit uživatele prostřednictvím elektronické identifikace, kterou si žadatel o dotaci může zřídit na portálu eidentita.cz.
5. Po splnění těchto podmínek lze konečně vyplnit elektronickou žádost o dotaci na webových stránkách Nová zelená úsporám přes ikonu Podat žádost.
6. Žádost obdrží pracovníci Státního fondu životního prostředí a prověří ji. Pokud odhalí nějaké nedostatky, zašlou žadateli výzvu k jejich odstranění ve stanovené lhůtě. Zájemce však může požádat o její prodloužení, pokud ji nebude schopen dodržet.
7. Pokud je žádost v pořádku, její odesílatel obdrží akcentační dopis. Od té doby běží lhůta 24 až 36 měsíců (záleží na úsporném řešení), během které musí instalovat a doložit opatření, na která dotaci čerpá.
8. Po dokončení všech prací musí osoba doložit realizaci. Tu vyplní v systému a nahraje digitalizované doklady o realizaci.
9. Fond poté dokumenty zkontroluje. V případě nedostatků žadatel opět obdrží e-mail s výzvou k odstranění nedostatků a lhůtou pro doložení, kterou lze opět prodloužit.
10. Fond vyplatí dotaci bezhotovostním převodem na bankovní účet žadatele uvedený v AIS SFŽP ČR. Fond však upozorňuje, že výše dotace může být upravena na základě doložených podkladů či omezení veřejné podpory.
Když bydlím v nájmu
O dotace z programu Nová zelená úsporám může žádat pouze vlastník či spoluvlastník nemovitosti, nájemce má smůlu. Pokud chce nájemník snížit svou spotřebu energie, zbývají mu konzervativnější, leč finančně únosnější způsoby úspor, jako jsou úsporné spotřebiče a žárovky.
Ale i těmito kroky se dá podle Matyáska dosáhnout poměrně slušných úspor. Návratnost těchto investic se navíc pohybuje v řádu jednotek měsíců. „První věc, kterou by měl udělat asi každý, je vyměnit staré žárovky za LED žárovky. Oproti klasickým žárovkám je úspora až 90 procent. I oproti úsporným žárovkám je rozdíl až polovina,“ popisuje.
Podle něj jsou opomíjenou záležitostí spořiče vody a úsporné sprchy. „Investice je v řádu stokorun, ale úspory až 60procentní,“ říká Matyásko. Voda je totiž další položkou, která u nás plošně zdražuje.
Na úspory vody má však vliv průtok a tlak v síti. „To záleží na lokalitě bydlení. Jiný tlak je, když bydlíte v prvním a jiný když v desátém patře,“ upozorňuje Matyásko. Podle něj je výhodou úsporných spotřebičů či žárovek i to, že si je může nájemník po opuštění bydlení vzít s sebou, což u fotovoltaiky tak snadno nelze.
