Investice do solárů se vrací rychleji. Je ale třeba nepodcenit kondici střechy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kvůli nekončícímu růstu cen energií směřuje čím dál více domácností k energetické soběstačnosti. Pořízení solární elektrárny může majitelům rodinného domu ušetřit značné náklady, což byl v loňském i letošním roce hlavní důvod, proč se pro instalaci fotovoltaiky rozhodovali.

Solární elektrárna je „ochranou“ proti zdražování elektřiny. Domácnost již není závislá jen na dodávkách elektrické energie od dodavatele, ale díky vlastní výrobě má i větší kontrolu nad svými výdaji.

Podle Jiřího Matouška, marketingového ředitele dodavatele energií Centropol, se fotovoltaika obecně vyplatí majitelům rodinných domů, kde návratnost investice činí sedm a méně let.

„Neznamená to, že nedoporučujeme instalovat solární elektrárnu tam, kde je návratnost investice třeba 10 i více let. Dnes instalační firmy nabízejí záruku na fotovoltaické panely 25 až 30 let tak, že garantují, že po tuto dobu neklesne jejich výkonnost pod 80 procent jejich původního výkonu,“ říká.

Navzdory vysokým pořizovacím nákladům, které se pohybují od sta tisíc do půl milionu korun, se dá na energiích díky solárům značně ušetřit. A s růsty cen elektřiny, které lze v posledním roce pozorovat, se délka návratnosti investice ještě snižuje.

„Při cenách silové elektřiny ve výši 5 tisíc Kč bez DPH za megawatthodinu se návratnost investice pohybuje od pěti do osmi let,“ přibližuje Matoušek. Pokud se ale ceny elektřiny zvýší a budou odpovídat cenám, jaké vidíme aktuálně na velkoobchodním trhu, investice se lidem vrátí ještě dřív.

A majitelé rodinných domů si to uvědomují, neboť v roce 2021 bylo podle údajů Solární asociace připojeno celkem 9 321 nových fotovoltaik o celkovém výkonu 62 megawattů, což je o 3 028 fotovoltaik více než v roce předchozím, kdy byly ceny energií ještě nízko.

Podle Jana Hanuše, ředitele společnosti Woltair, která dodává fotovoltaiku a tepelná čerpadla, se počet instalací oproti první polovině letošního roku čtyřnásobně zvýšil. Očekává, že tento trend bude do konce roku ještě sílit a růst bude pokračovat i v roce 2023.

Vysoká poptávka po solárních elektrárnách s sebou však nese i řadu rizik pro zákazníky. „Rostoucího zájmu o fotovoltaiku se bohužel v posledních měsících snaží využít i řada nově vzniklých nedůvěryhodných firem, které se nezatěžují kvalitním posouzením zakázky a dělají nezodpovědné instalace,“ upozorňuje Hanuš.

Na tyto společnosti by si lidé měli dát pozor a projít si reference a historii dodavatele ještě před tím, než si některého vyberou. „V poslední době se také ukazuje, že tyto firmy nemají ani dostatečnou finanční sílu, aby mohly fungovat a zároveň nakupovat materiál půl roku dopředu. Objevilo se i několik případů, kdy klientovi dovezly jen materiál a řekly, že montáž dělat nebudou, protože na trhu končí,“ popisuje situaci Hanuš.

Dobrým vodítkem kvality a odbornosti je dle ředitele firmy Viapower Jakuba Rouse také schopnost firmy dodat klientovi kompletní kalkulaci, tedy nejen vyčíslení samotné instalace a její návratnosti, ale také úspor elektřiny. „Ta je hlavní motivací pro instalaci fotovoltaiky,“ dodává.

Dále je dobré vědět, co přesně konkrétní nabídka obsahuje. „Stává se, že některé firmy v prvotních návrzích smluv pominou úpravu odběrných míst a započítají ji až při vlastní instalaci. To může zvýšit náklady na realizaci,“ varuje Rous.

Se začátkem realizace je podle něj nejlepší se vyhnout zimním měsícům, kdy je omezena možnost montáží fotovoltaických panelů a manipulace na střechách.

Důležitá je také velikost, respektive výkon střešní elektrárny. U rodinných domů existuje limit pro maximální velikost fotovoltaické elektrárny, a to výkon do 10 kWp (instalovaný výkon, resp. maximální výkon ve špičce, pozn. red.). V pondělí 27. září pak vláda rozhodla o budoucím navýšení limitu na 50 kWp. Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu by tak nemělo být nově nutné při umístění obnovitelného zdroje energie s výkonem do 50 kW, pokud je součástí stavby, nezasahuje do nosných konstrukcí a nemění způsob užívání stavby.

Limit výkonu pro menší solární elektrárny, od kterého musejí jejich majitelé žádat o licenci na výrobu elektřiny a vyřizovat si živnost, tedy poroste ze zmíněných deseti na 50 kWp.

Se zařizováním licence na provozování elektrárny se totiž pojí množství administrativy.

Nicméně horní limit pro získání dotace z programu Nová zelená úsporám je stále 10 kWp. Dotace může pokrýt až 50 procent nákladů takového zdroje.

„Výše dotace pro rodinné domy se odvíjí od instalovaného výkonu a ovlivňuje ji typ měniče i to, zda bude systém propojený s tepelným čerpadlem, nebo zda bude využíván akumulační systém,“ popisuje mluvčí Státního fondu životního prostředí Lucie Früblingová. Výše dotace začíná na 40 tisících Kč na 2 kWp instalovaného výkonu a může dosáhnout až 200 tisíc Kč.

Velikost instalace se však odvíjí také od požadovaného výkonu a typu střechy. „Panely umisťované na ploché střechy se s pomocí speciální konstrukce naklánějí na jih ideálně pod úhlem 15 stupňů. Mezi panely je nutné nechat rozestupy, aby si vzájemně nestínily,“ říká Matoušek.

Na výrobu 1 kWp je podle něj potřeba počítat s rozlohou panelů přibližně 10 m². To znamená, že například pro fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 3 kWp to činí 30 m² a na 5 kWp bude potřeba plocha 50 m².

U střech skládajících se ze dvou částí s orientací ideálně na jih a správným sklonem (ideálně 35°) se panely instalují paralelně se střechou. Plocha soláru potřebná pro výrobu 1 kWp je tak v porovnání s plochou střechou přibližně poloviční, tedy asi 5 m². „Solární elektrárna o výkonu 3 kWp tak vyžaduje plochu přibližně 5 m², výkon 10 kWp odpovídá ploše 50 m²,“ říká Matoušek.

Proto je také kondice střechy klíčová před startem instalace fotovoltaiky. Ta je záležitostí na několik desetiletí, a tak je třeba vyřešit nedostatky jako padající tašky či špatné krovy. „Opravovat následně střechu znamená dvojí práci, pokud by se panely před opravou střechy musely sundávat a po opravě znovu osazovat,“ upozorňuje Rous.

Roli však hraje jak orientace střechy – ideálně na jih či jihozápad – tak její nosnost. „Na rovné střechy se pro uchycení konstrukce většinou nepoužívají háky a šrouby ale tzv. betonová balast, která může vážit stovky kilogramů,“ vysvětluje Rous.

Většina běžných střech je ale pro instalaci fotovoltaických panelů vhodná a hmotnost panelů pro ně nepředstavuje značnou zátěž. „Panel sám o sobě váží kolem 20 až 25 kg, což znamená, že při běžné konfiguraci se na střechu přidává přibližně 400 kg,“ upřesňuje Rous s tím, že návrh musí vždy posoudit odborník.

Pozornost je ale třeba věnovat i okolí střechy. Například stromy, komíny, stožáry apod. mohou mít negativní vliv na výrobu energie nebo snižují její efektivitu.

„Vhodné je také zkontrolovat elektrické rozvody v domě, např. staré hliníkové rozvody mohou při připojování představovat problém, protože se jim mohou lámat konce,“ podotýká Rous.

Pokud zájemce uvažuje o fotovoltaice, měl by si nechat projít hlavou i pořízení baterie, kam se ukládají přebytky vyrobené energie. „Často se totiž stává, že fotovoltaika vyrobí nejvíce energie v době, kdy ji tolik nevyužijete, a nejvyšší spotřebu energie míváte obvykle večer, kdy je sluneční aktivita již nízká,“ popisuje Hanuš.

Baterie tak eliminuje problém s případnými přebytky elektřiny. „Baterie umožňuje během dne energii akumulovat a spotřebovávat ji večer a v noci, což přináší vyšší energetickou nezávislost, jistotu dodávky elektřiny a maximální využití vlastního zdroje,“ říká Matoušek.

S baterií se sice navýší pořizovací náklady zhruba na dvojnásobek, ale zato se sníží spotřeba energie. V případě domu o rozloze 100 m² se náklady na pořízení FVE s baterií s dotací vyšplhají z 96 tisíc Kč (151 tisíc Kč bez dotace) na 202 tisíc Kč (369 tisíc Kč bez dotace), ale roční spotřeba v odběrném místě se sníží na 1,72 MWh ročně z 2,90 MWh bez baterie. Odhadovaná úspora za vyrobenou elektřinu se tak z 15 374 Kč posune na 24 013 Kč ročně.

U bezbateriových systémů je třeba přebytky energie řešit buď stálým ohřevem vody, nebo dodáváním elektřiny do sítě. „To předpokládá smlouvu o připojení s provozovatelem distribuční soustavy a smlouvu s obchodníkem s elektřinou, který pro ni v síti rezervuje výkon a odpovídá za odchylky v dodávkách elektrické energie,“ říká Matoušek.

Podle portálu Photovoltaic Geographical Information Sytem fotovoltaická elektrárna umístěná v Praze za rok vyrobí přibližně 1,1 MWh elektřiny. V podzimních a zimních měsících však výkon klesá, ale není nulový. „Nízká teplota zvyšuje výkon při nižší míře oslunění, takže se i v listopadu, prosinci a lednu pohybuje v rozmezí 37 až 42 kWh měsíčně,“ vysvětluje Matoušek.

Panely pokryté sněhem, listím či ptačím trusem samozřejmě elektřinu nevyrábějí. „Ale sníh z panelů díky jejich hladkému povrchu a naklonění obvykle rychle samovolně sklouzne, takže přerušení výroby bývá jen krátké,“ uvádí Matoušek.

Samotná sluneční elektrárna není náročná na údržbu, nicméně odborníci doporučují ji jednou za tři až pět let nebo při výrazném snížení výkonu nechat zkontrolovat elektrikářem či revizním technikem.