Inflační vlna se přelila z energií do potravin

Říjnový pokles inflace z dosavadních 18 na 15 procent ekonomy překvapil. Málokdo čekal, že samotné zavedení úsporného tarifu pro elektřinu může mít takový efekt. Přesto nejnovější údaje Českého statistického úřadu připomínají, že inflace neřekla poslední slovo.

Přelila se především do potravin, například cena cukru vyrostla na dvojnásobek, vejce a drůbeží maso jsou o polovinu dražší než před rokem.

„S tlumícím vlivem vládních opatření jsme v prognóze počítali, překvapením je ale finální síla dopadu,“ komentoval vládní zásah expert Raiffeisen Bank Vratislav Zámiš. Vláda vyplatila rodinám tzv. úsporný tarif v celkové výši 18 miliard korun a zároveň odpustila téměř miliardu za poplatky, které domácnosti platí na podporu obnovitelných zdrojů.

Český statistický úřad rozepíše vládní pomoc do cen v posledních třech měsících roku 2022 a z takového pohledu rodiny v říjnu za elektřinu zaplatily ve srovnání s loňským říjnem o 38 procent méně. Pokud by vláda nezasáhla, platili by Češi naopak o třetinu více.

Cenu plynu ovšem vládní regulace nesnížila, proto se i v říjnu udržely ve srovnání s minulým rokem na úrovni o 80 procent vyšší.

V jiných oblastech nabralo zdražování opět na rychlosti. Potraviny zdražily proti září v průměru o plná tři procenta, tedy třetím nejrychlejším tempem letošního roku. Proti minulému měsíci si zákazníci vedle cukru nejvíc připlatili u zeleniny, která podražila o plných devět procent. O něco méně růst cen zrychlil u obuvi, knih a nářadí v hobbymarketech.

Říjnovému zpomalení inflace na 15 procent pomohla kromě úsporného tarifu také bilance pohonných hmot. Benzin a nafta sice proti září nezlevnily, růst jejich cen však zpomalil ve srovnání s minulým rokem, kdy inflaci táhlo právě jejich zdražování. Proti loňskému říjnu byly dražší „jen“ o 22 procent.

Díky říjnovým číslům se Česko vzdálilo ze společnosti evropských zemí s nejvyšší inflací. Ukazuje se to především na bilanci, jak ceny vyrostly proti podzimu roku 2020. V Česku se za dva roky zvýšily o pětinu, podobně jako například v Nizozemsku nebo na Slovensku. O poznání víc než Češi utrpěli dvouletou inflací vedle pobaltských států také Poláci, Maďaři, Rumuni a Bulhaři.

Přesto se Česko nemůže srovnávat se středomořskými státy od Španělska až po Kypr, ve kterých se růst cen už podařilo zastavit. V příštích měsících se může tuzemská bilance naopak zhoršit.

V listopadu a prosinci se sice bude od cen elektřiny nadále odečítat úsporný tarif, zároveň se však budou ceny energií srovnávat s nižší základnou. Také koncem minulého roku totiž vláda Andreje Babiše pomohla domácnostem tím, že dočasně zrušila daň z přidané hodnoty na plyn a elektřinu a tím jejich cenu snížila o pětinu.