Hůře, než jsme se báli. Podle Stanjury i letos zdražování potopí ekonomiku

Hospodářství poklesne v nadcházejícím roce dokonce hlouběji, než se dříve čekalo, oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura. Klíčovým důvodem je podle lednové předpovědi jeho ministerstva okolnost, že se celoroční inflace udrží nad deseti procenty. Ještě loni v listopadu přitom Stanjurovi experti s takovou možností nepočítali. Vyšší ceny tak budou spotřebitele víc odrazovat od nákupů, a proto spotřeba domácností poklesne o 2,2 procenta, s výjimkou covidového roku 2020 nejvíc od počátku století. To je dostatečný důvod, aby poklesla celá ekonomika o půl procenta. Listopadová ministerská predikce přitom očekávala víceméně stagnaci, resp. pokles hospodářství o dvě desetiny.

Podle ministr Stanjury přitom nejde o přehnaně skeptickou předpověď. „Vycházíme z toho, že se Evropě podaří nahradit dodávky ruského plynu a ruské ropy,“ zdůraznil, že se globální ekonomické podmínky přitom zlepšují.

O vysoké míře pesimismu zdejších úřadů ovšem svědčí srovnání se sousedním Německem, se kterým je zdejší ekonomika nejvíc propojena. Spolková vláda ve středu překvapila tím, že své předpovědi pro letošní rok naopak vylepšila. Dosud předpokládala propad o 0,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), napříště počítá s ekonomickým růstem, byť jen o 0,2 procenta.

Zlepšení prognózy umožnila korekce předpovědí o letošní inflaci. Namísto dosavadních sedmi procent dnes spolková vláda počítá s pouhými šesti procenty. Předpověď s ní sdílí většina německých komerčních bank i odborných institucí. „Vyhlídky na letošní rok je už teď možné hodnotit víc pozitivně než v minulém roce, který byl ještě poznamenán obavami z nedostatku plynu a tím i velmi vysoké míry inflace,“ komentoval prognózu berlínské vlády Michael Hüther z Ústavu německého hospodářství pro deník FAZ.

Z důvodů nižší inflace už také spolková vláda nepočítá s tím, že se v Německu sníží spotřeba domácností, jak její experti dosud předpovídali.

Přitom i predikce českého Ministerstva financí svědčí o tom, že zdejší ekonomika má silný potenciál. Tzv. hrubý provozní přebytek podniků, tedy zisk včetně odpisů, úroků a daně ze zisku, se má letos proti loňsku zvýšit o 12,7 procenta, tedy na úroveň, která i po očištění od vlivu inflace odpovídá hrubému přebytku v časech prosperity před příchodem pandemické krize.

Lepší výkony firem však budou mít na ekonomickou situaci Česka silnější vliv nejdříve v létě. „Mírná recese začala loni ve třetím čtvrtletí, potrvá letos v prvním kvartále a ještě ve druhém čtvrtletí bude ekonomika stagnovat, anebo poroste jen minimálně,“ upřesnil ředitel ministerského odboru hospodářské politiky David Prušvic.