Článek
„To je trochu jako pejsek. Ale místo ‚jdeme se vyčůrat‘ je to ‚jdeme si nabít baterky‘,“ všimla si jedna návštěvnice veletrhu Innovation Week, který probíhá tento týden v Praze. Hlavním lákadlem byla právě vysoká koncentrace humanoidních robotů. V Česku se jich na jednom místě zřejmě ještě tolik nesešlo.
Pořadatelé mluví o 14 dvounohých robotech, ne všichni byli ale funkční. Ti, kteří se mezi návštěvníky procházeli – nebo dokonce tancovali –, se ale skutečně trochu podobali psům. Konkrétně tím, že byli na virtuálním vodítku. Operátoři je ovládali pomocí dálkových ovládání, případně jim posílali předdefinované instrukce přes počítač. Tak funguje například tancování, které patří k oblíbeným ukázkám mobility robotů.
Synchronizovaný tanec robotů AgiBot X2.
Humanoidní roboti jsou naživo mnohem „masivnější“, než když je člověk sleduje jen na videu. Při filmování jejich tance jsem si poprvé uvědomil, jakou rychlostí se vlastně pohybují a že by to mohlo docela bolet, kdybych jim vlezl do nějaké dynamičtější figury. Na videu to tak nevyzní, ale když stojíte u nich, slyšíte, že dupání tancujících chodidel je mohutné.
Roboti postupně rostou, zatím moc nepomáhají
Obvykle jsou humanoidní roboti menší než průměrný člověk, což je jednak praktické pro přepravu, jednak méně děsivé. Byl tu ale i zástupce větších robotů, který už má 180 centimetrů, a je tak vyšší než průměrný Čech.
Až na výjimky byli roboti řízeni lidmi. I zde se ukazuje to, co jsme popsali už u staršího čtyřnohého robota od Boston Dynamics: pokročilý robot si sám hlídá rovnováhu a rozmýšlí, kam šlápnout. Je vybaven senzory a vytváří si model okolí. Ovládání se tak podobá spíše pokynům, které dává člověk, když jede na koni, než například jízdě s autíčkem na dálkové ovládání.
Jeden z robotů firmy Unitree (patří firmě Kvant) rozumí i některým předprogramovaným hlasovým pokynům.
Pro mnohé návštěvníky šlo nepochybně o vůbec první kontakt s touto formou robota. Díky tomu jsou z robotů ideální promotéři. Máloco dokáže pozornost bloumajícího návštěvníka zaujmout tak, jako to umí tancujících 35 kilo kovu a plastu.
To je ale prozatím v praxi asi tak jediná skutečná role, kterou humanoidní roboti umí beze zbytku splnit. Přestože různé firmy experimentují i s dalšími nápady – třeba robot, který dovede hotelové hosty k jejich pokoji – v praxi jde stále především o novinku, která má za úkol přitáhnout pozornost.
K čemu jsou humanoidní roboti?
Ne, že by roboti nebyli v praxi užiteční třeba v továrnách nebo ve skladech. Obvykle jsou ale svou formou přizpůsobeni jednomu konkrétnímu druhu práce. Dvounozí roboti sice časem mají být také zapojeni do pracovního procesu, jsou ale obvykle příliš drazí. Lidé si tak na veletrhu mohli užít úlohu těch důležitějších: roboti jsou sice stále schopnější, ale jejich hlavní rolí je upoutat lidskou pozornost. Zatím.
