Hoteliéři: Nemůžeme Ukrajince dál dotovat, příspěvky na ně musí být vyšší

Vláda rozhodla o tom, že komerční poskytovatelé ubytování, tedy hotely a ubytovny, dostanou za každého člověka v nouzi prchajícího z Ukrajiny 180 korun na osobu a den a u dětí do 10 let to bude 100 korun na den. Pro hoteliéry je to podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR nyní dobré kompromisní řešení.

„V první chvíli hotely nabízely místa zadarmo, ale v okamžiku, kdy jsou všechna zařízení v dluzích po covidu, tak je férové dostat alespoň nějaké peníze na provoz. Na náklady tří a více hvězdičkových hotelů to nemůže stačit, ale je to v tuto chvíli dobrý kompromis,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

V dubnu však už hotelům začíná klasická sezona a nelze od nich podle Prouzy očekávat, že budou rušit již rezervovaná místa. Kraje by tak měly hledat řešení, co pak. „Když se dohodnou s konkrétními hotely na dlouhodobější spolupráci a třeba samy něco přispějí, tak pro hotel bude z hlediska nákladů výhodnější vyčlenit třeba jeden celý hotel než ubytovávat pár Ukrajinců na různých místech,“ dodává prezident SOCR ČR.

Že státní příspěvek skutečně nestačí na krytí nákladů luxusnějších ubytovacích míst, dosvědčuje například majitel hotelové sítě Pytloun Hotels, který v Česku provozuje tří- a čtyřhvězdičkové hotely. „Uvažujeme-li 30pokojový čtyřhvězdičkový hotel s nepřetržitou recepcí, tak měsíční náklady – nájem, splátky úvěrů, energie, mzdy, pravidelná údržba – vyjdou zhruba na 950 tisíc korun měsíčně, tedy zhruba 31 660 korun na jeden pokoj a měsíc,“ vypočítává Lukáš Pytloun.

V případě že by hoteliér na pokoji ubytoval jednu maminku se dvěma dětmi, získal by od státu 380 korun na den, tedy 11 400 korun za měsíc. Měsíčně by se tak musel smířit se ztrátou přes 20 tisíc korun za jeden pokoj, a to si mnoho hoteliérů po covidu nemůže dovolit dlouhodobě financovat.

„V Pytloun Hotels jsme ubytovali asi 50 ukrajinských uprchlíků zdarma. Abychom to finančně zvládli, tak to momentálně řešíme tak, že nabízíme 80 procent kapacity hotelu normálně platícím zákazníkům a pětinu kapacity uprchlíkům. Standardně platící zákazníci nám pokryjí režie a díky tomu můžeme zbylých 20 procent lůžkové kapacity dát uprchlíkům zdarma,“ popisuje situaci majitel 14 hotelů v Česku Pytloun.

Že příspěvek státu nestačí hradit náklady na provoz potvrzuje i Tomáš Pražák, majitel firmy Stavby a reality CZ, která vlastní dva hotely v Praze, čtyřhvězdičkový Antik City poblíž Václavského náměstí a pětihvězdičkový Republika & Suites u Petrského náměstí. Pražák ubytoval Ukrajinky zdarma a hradí jim další náklady a zatím neví, zda bude o příspěvek žádat, protože s ním ani nepočítal.

„Ukrajinky u nás pracují jako uklízečky a jsme s nimi velmi spokojeni, takže abychom jim vyjádřili náš vděk, ubytovali jsme u nás z jejich země 10 maminek s dětmi a zdarma jsme jim věnovali 10 pokojů. Neměly žádné peníze, tak jim děláme jídlo, dali jsme jim peníze na občerstvení a vyvezli jsme je do zoo a do zábavního parku, aby děti přišly na jiné myšlenky. Zatím to stálo desítky tisíc korun a neřešíme to, ani jsme s příspěvkem nepočítali. Kdyby však měl krýt základní náklady na ubytování bez snídaně, mělo by to být podobné jako u covid nájemného, tedy 330 korun na osobu za den,“ říká Pražák.

Ukrajinky však může ubytovávat jen do konce března, protože pak už má kompletně zarezervované pokoje. „Nemohu hostům říci, aby nejezdili, okamžitě by nám to natřeli v recenzích a ztratili bychom jméno, které si dlouhodobě budujeme,“ vysvětluje hoteliér.

Asociace hotelů a restaurací ČR, která poskytla Správě uprchlických zařízení celkem čtyři tisíce lůžek zdarma, si tuto situaci uvědomuje a je ochotna nabídnout další kapacity pro ubytování, avšak kvůli těžké pocovidové ekonomické situaci v cestovním ruchu to už musí být za jiných podmínek.

„Po konzultacích s provozovateli hotelů jsme stanovili částku 500 korun za lůžko se snídaní. Předpokládáme, že ubytování budou zajišťovat krajská krizová centra, pokud bude ubytování realizováno v hotelech, pak by zbylou částku musel dorovnat kraj,“ říká Prezident AHR ČR Václav Stárek. Kolik pokojů bude asociace moci takto vyblokovat, bude vědět, až se ke konkrétní poptávce vyjádří její členové, které ve čtvrtek oslovila a kteří mají celkem k dispozici 85 tisíc pokojů.

Některé kraje si uvědomují, že státní příspěvek nebude komerčním poskytovatelům ubytování dlouhodobě stačit, a tak hledají různá další řešení. „V tuto chvíli se snažíme zajistit cokoliv, co bude možné za tuto cenu získat. V Praze nám však tyto částky nepřijdou reálné. Ubytovací kapacity v hlavním městě jsou teď zaplněné, proto hledáme další – v tělocvičnách městských částí, v soukromí i v ubytovacích zařízeních. Tělocvičny ale v žádném případě nejsou dlouhodobé řešení,“ říká primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).

Zároveň vyzývá ubytovatele, kteří mohou za vládou navrženou cenu uprchlíky ubytovat, aby vyplnili formulář na webu pomocukrajine.eu. „Denně máme v Kongresovém centru 300 až 500 lidí požadujících humanitární ubytování. Zatím o nouzové ubytování žádá asi pětina z lidí, kteří před válkou na Ukrajině uprchli do Prahy. Dá se ale očekávat, že podíl lidí, kteří sem přijdou bez jakýchkoliv kontaktů a předem zajištěného ubytování, bude přibývat. Situace je velmi vážná,“ apeluje Hřib.

Praha podle něj má i bytový fond města, který by mohla teoreticky uprchlíkům nabídnout, avšak místa potřebuje i pro vlastní lidi, jako jsou Češi v nouzi, podporované profese, senioři či lidé se zdravotním postižením. Navíc i vzhledem k rozměru uprchlické krize by to podle Hřiba nebyla efektivní cesta. „Pražané, kteří od města potřebují pomoc se zajištěním dostupného bydlení, navíc nikam nezmizeli,“ poznamenává primátor hlavního města.

Hřib se také staví rezervovaně k návrhu AHR ČR, aby kraje doplácely ubytování Ukrajinců do navržení hranice 500 korun za osobu a den se snídaní. „Něco nepochybně lze doplácet z městského rozpočtu, ale není dlouhodobě udržitelé, aby stát platil jen přibližně třetinu nákladů a město dvě třetiny nákladů, jak by tomu bylo v tomto případě,“ dodává.

Středočeský kraj je vytížený podobně jako Praha a v současné chvíli jedná o přerozdělování uprchlíků v rámci regionů a vytipovává vhodné lokality pro zřízení náhradních ubytovacích kapacit, a to včetně těch, které by potřebovaly doplácet peníze nad rámec státem garantované platby.

„Aktuálně prověřujeme možnosti komerčních ubytovatelů, za jakých cenových podmínek jsou ochotni ubytovat ukrajinské uprchlíky.

Ideální by ovšem bylo, aby stát dal hejtmanům možnost uzavřít tyto smlouvy v krizovém režimu a sám hradil náklady, protože dlouhodobě je neudržitelné, aby z krajského rozpočtu byly dorovnávány vyšší náklady než zmíněných 180 korun na hlavu a noc za dospělé a 100 korun na dítě do deseti let,“ říká hejtmanka Petra Pecková (STAN).

Ve Středočeském kraji má nyní hlášenou adresu 17 tisíc uprchlíků, kteří dostali vízum za účelem strpění pobytu. Kraj vedle komerčních ubytovatelů analyzuje také nabídky na ubytování od fyzických osob a zjišťuje přitom i dobu, na jakou jsou lidé ochotni Ukrajince ubytovat. Na soukromé osoby se však v současné době státní příspěvek na ubytování nevztahuje, ale kraje by to podpořily.

„Případné zavedení motivačních prvků (příspěvku) pro soukromé ubytovatele uvítáme, jelikož by daná skutečnost mohla nabídku ubytovacích kapacit jednoznačně zvýšit. V tomto ohledu by se nejen navýšily kapacity bydlení pro uprchlíky, ale také by příspěvek například pomohl samotným seniorům s velkými byty nebo domy, kteří tak disponují prostory, jež nejsou využity. V tomto ohledu čekáme na rozhodnutí vlády a zatím velmi děkujeme všem, co nabízí své prostory nezištně,“ říká mluvčí Středočeského kraje David Šíma.

Rozšíření příspěvku na soukromé osoby by uvítal i Jihomoravský kraj, který dosud ubytoval přes 2 200 uprchlíků na brněnském výstavišti a na ochozech může ubytovat ještě dalších 300. Dále bude podle tiskové mluvčí Aleny Knotkové nutné ubytovávat lidi v tělocvičnách.

Ubytování v komerčních zařízeních, které stojí podstatně více než státní příspěvek na ubytování, už musel kraj kvůli svým finančním možnostem ukončit a celá situace je pro něj podle mluvčí velmi komplikovaná. „Kdyby příspěvek dostávaly také soukromé osoby, tak by to mohlo pomoci, i když u soukromníků to bude ubytování spíše po jednotkách osob,“ konstatuje Knotková.