Hospody musejí kvůli personálu zavírat dřív. Češi by pili, ale nemohou

Některé hospody zkrátily otevírací dobu. Tentokrát je k tomu nedonutil vládní lockdown, ale tristní situace na trhu práce.

„V odlehlejších místech některé hospody kvůli nedostatku personálu omezily otevírací dobu. Chybějí lidé a z mého pohledu je to teď největší problém,“ říká Teo Ćendo, šéf tuzemské pivní dvojky Pivovary Staropramen.

Loni narostly prodeje piva v malých patnáctilitrových KEG sudech, ale výrazně se propadla gastronomie, která je pro pivovary nejzajímavějším segmentem.

Větší prostor v rámci skupiny nyní dostane značka Ostravar. Naopak americká senzace, „alkosoda“ Hard Seltzer, svůj úspěch ze zámoří v Evropě nezopakuje a Staropramen zváží další prodej loňské novinky. „Není to o tom, že naše čísla jsou pod očekáváním. Celá kategorie se neprodává dobře, ať už jste v ČR nebo ve východní Evropě, říká Ćendo.

Čtyřiapadesátiletý rodák ze Splitu se manažersky „vyučil“ v chorvatské pobočce Coca-Coly a poté v pivovaru Zagrebacka, který patří americko-kanadské pivovarnické skupině Molson Coors stejně jako Staropramen. Českou pivní dvojku řídí od ledna 2021.

Skupině Staropramen, kam patří také značky Ostravar, Cool nebo Braník, loni klesly prodeje. Jaký nastal propad?

V celkovém objemu jsme měli 3,13 milionu hektolitrů, to znamená meziroční pokles o necelá dvě procenta. Je to logický důsledek pandemie. Sektor HORECA (HOtel/REstaurace/CAfé) byl pět měsíců zavřený, propadl se o více než osm procent. Nebýt restrikcí, tak jsme rostli. Bylo však zavřeno příliš dlouho a dopady covidu proto nebylo možné vykompenzovat.

Jak produkci ovlivňuje válka na Ukrajině?

Na začátku invaze jsme zastavili export piva do Ruska a také licenční výrobu v této zemi. V tak vážné situaci je byznys až na druhém místě. Kromě zastavení exportu poskytujeme humanitární pomoc lidem, kteří ji potřebují, nejen penězi, ale také ubytování pro příbuzné našich zaměstnanců utíkajících z války. Mám pro Ukrajince velké pochopení, protože v roce 1991 po rozpadu Jugoslávie jsme byli v podobné situaci.

O co jste tedy v Rusku a na Ukrajině přišli?

Bohužel nesdělujeme čísla k exportu za jednotlivé trhy. Ruský trh pro nás nebyl nejdůležitější, ale patřil k větším. Neměli jsme tam žádné výrobní závody, pivo jsme v zemi vyráběli licenčně.

Máte krizový plán, jak dál, pokud Rusko odstřihne Českou republiku od dodávek plynu?

Na zemním plynu je náš provoz silně závislý, využíváme ho ve většině výrobního procesu. Není možné, aby se proti tomu bránila individuálně jedna společnost. Třeba Bulharsko se ocitlo bez dodávek a pojistilo si spolupráci s Norskem. Doufáme, že česká vláda najde řešení, jak situaci řešit. Jsem v tom ohledu optimista a věřím, že k přerušení dodávek nedojde. Dlouhodobě pro nás dává smysl hledat alternativní zdroje k plynu, ale rychle se plyn nahradit nedá.

Co dělá zdražování s ekonomikou výroby piva?

Firma, jako je ta naše, obvykle pracuje se čtvrtletními analýzami cen vstupních nákladů, ale teď je situace, kdy musíme o cenách přemýšlet skutečně každý týden. Není jednoduché přenést náklady do cen piva pro zákazníky. Přestože máme s našimi dodavateli surovin uzavřené dlouhodobé kontrakty, v dlouhodobém horizontu to zasáhne všechny včetně nás. Od ledna jsme zatím zdražili pivo pro segment maloobchodu v průměru o šest procent a od dubna potom o 4,5 procenta pivo pro segment HORECA, tedy restaurace a hotely.

Rostou ceny základních vstupních surovin, jako je chmel, ječmen a voda?

Ve srovnání s minulým rokem jsou vyšší o několik desítek procent. Výrazně víc chce platit také náš dodavatel skleněných lahví. Snažíme se v rámci vyjednávání tlumit navýšení, protože to není možné akceptovat. Pokud bychom měli plně přenést tyto náklady do cen piva, bylo by to pro náš byznys smrtící.

Na čem šetříte?

Od loňského roku například upravujeme procesy v logistice a doručovací trasy tak, abychom šetřili v nákladech za dopravu. Jestliže dříve do některých oblastí mířily tři kamiony, tak dnes práci zvládne jeden kamion, protože jsme stanovili minimální objem nákladu. Nešetříme naopak na kvalitě piva, do které investujeme. Také letos jsme se rozhodli investovat přes tři sta milionů korun, většinu z toho do linky na KEG sudy na pražském Smíchově.

Omezí zákazníci spotřebu piva, nebo už se to děje?

Krize je před námi a možná k tomu dojde. Ale když se vrátíme do roku 2009, kdy jsme se potýkali s podobnou krizí, tak část našich zákazníků sice snížila spotřebu, ale zároveň přešla k prémiovějším a dražším pivům. Zrovna jsme uvedli novou Staropramen 12, protože z vývoje posledních let je nám jasné, že právě taková piva spotřebitelé chtějí.

Nemůže naopak stoupat podíl levnějších výčepních piv?

Uvidíme, ale v těchto dnech nevidíme zvýšenou poptávku po levných pivech. Navíc je složité vyrábět levně. Ceny navyšují i ostatní pivovary, protože není možné vstřebat vysoké náklady.

Jak pandemie poznamenala hospodskou kulturu? Je pravda, že některé restaurace a hospody omezily otevírací dobu a také že stouply prodeje soudků?

Ano, oba tyto trendy vidíme. Začali jsme proto stáčet pivo do patnáctilitrových KEG sudů, určených k domácí spotřebě. Na začátku pandemie odborníci odhadovali, že zanikne až 20 procent hospod, což se nevyplnilo, ale teď, když je otevřeno, chybí personál. Pro provozovatele je to velký problém. Některé hospody v odlehlejších místech kvůli nedostatku personálu omezily otevírací dobu. Chybějí lidé a z mého pohledu je to teď největší problém. Do turistických měst jako je Praha a Karlovy Vary, se postupně vracejí turisté, ale stále na tom nejsou jako před pandemií. V regionech vidíme, že některé hospody a restaurace už jsou téměř na číslech před covidem.

V minulém roce se pivovary pochlubily novinkou, která otřásla americkým trhem, alkoholickou sodovkou Hard Seltzer. Jak se v Česku prodává a jaké plány máte v této kategorii?

V USA nápoj zaznamenal boom, ale Evropané jej zatím jednoznačně nepřijali dobře. Uvidíme, co se s ním stane, rozhodneme se na základě dalšího vývoje a čísel. Pokud začnou prodeje narůstat, bude to pro nás signál, abychom Hard Seltzer nevyřadili z nabídky. Není to o tom, že naše čísla jsou pod očekáváním. Faktem je, že celá tato kategorie se neprodává dobře, ať už jste v ČR nebo ve východní Evropě.

Chystáte rozšířit spolupráci s malými pivovary?

Máme v portfoliu menší Pardubický pivovar, který se na výrobu řemeslných piv zaměřuje. Stejně tak Speciály ze spilky (piva připravovaná řemeslným způsobem v malých várkách a fermentovaná v otevřených kádích spilky) z Ostravaru a další. Spolupráci s minipivovary jsem zcela otevřený v tom smyslu, že se budeme vzájemně respektovat, inspirovat a společně budovat českou pivní kulturu. Piva z malých pivovarů rostou. Mám zkušenosti z Chorvatska, kde pivovar Zagrebacka z pozice lídra trhu spolupracuje s minipivovary a dokonce jeden založil. I my musíme spolupracovat, protože potřebujeme chránit kategorii piva.

Pivovar Ostravar spustil vůbec první televizní kampaň. Chcete se značkou dobývat pípy i mimo region Moravskoslezského kraje?

Rozhodně. U Ostravaru vidíme rostoucí zájem o naše černé pivo Černá Barbora a také světlý ležák Mustang a rádi bychom tato kvalitní piva nabízeli po celé České republice. Pozitivní vývoj u Ostravaru jsme viděli i v loňském covidovém roce a věříme, že to bude pokračovat.

Jak se loni dařilo vaší značce pivních mixů Cool?

Loni jsme rostli v tržním podílu, ale celá kategorie nerostla, mimo jiné kvůli špatnému počasí. Ale věříme, že pivní mixy mají stále velký potenciál a letos přicházíme s dalšími příchutěmi, jako je například tmavá švestka. Nabízíme dvě varianty značky Cool, s dvěma procenty alkoholu a bez alkoholu, přičemž roste ta nealkoholická.

Některé pivovary ukončují výrobu piva v PET lahvích. Přidáte se k nim?

Pivo v PET lahvích sice není rostoucí segment, ale někteří zákazníci „petky“ chtějí a my jsme se rozhodli jít jinou cestou než ostatní pivovary a pokračujeme ve výrobě piva v těchto obalech. Řídíme se však závazkem mít do roku 2025 pouze PET lahve s minimálním obsahem třiceti procent recyklátu. Tyto lahve máme na trhu už od roku 2020.

Vidíte benefity v zavedení zálohového systému jako na Slovensku?

Některé určitě ano, ale měli bychom sledovat, jak se systém osvědčí na sousedním Slovensku, kde platí od ledna, a také na základě jejich zkušenosti se rozhodnout, jak dál. Ptali jsme se našich obchodních partnerů na Slovensku, jaké výsledky jim to přineslo, ale podle nich je příliš brzy a jejich zálohový systém bude možné vyhodnotit nejdříve po prvním roce provozu.

Pocházím z Chorvatska, kde vláda zálohy u PET lahví a plechovek zavedla asi před sedmi lety. Každá země má trochu jiný systém a problematika je poměrně komplexní, protože je třeba vyřešit spoustu detailů se všemi články, zapojenými do odpadového hospodářství.