Horským obcím se vleky vyplácejí. I když prší jako letos

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Obec Paseky nad Jizerou, která leží na pomezí Krkonošských a Jizerských hor, se jako jedna z horských obcí, které bývají závislé na zimní sezóně, před několika lety rozhodla vylepšit lyžařský areál a přilákat více návštěvníků.

Půjčila si peníze, aby zřídila novou lanovku a později do areálu dále investovala. Výše dluhu předloni činila přes 31 milionů, což vychází přibližně na 130 tisíc korun na obyvatele – těch v Pasekách žije okolo 250.

Podle informací Ministerstva financí obec v roce 2022 obsadila čtvrtou příčku v žebříčku obcí s nejvyšším dluhem na obyvatele. Vedení obce si však s dluhy neláme hlavu. „Daří se nám dobře,“ uvedla starostka Hana Růžičková pro SZ Byznys. „Jsme zadlužení, ale jsme schopni splácet, máme finanční zdroje,“ doplnila.

„Jsme obec se zhruba dvě stě padesáti obyvateli, takže částka, kterou dostáváme od státu v rámci rozpočtového určení daní, je malá,“ vysvětlila starostka. Dluh se tudíž obci daří splácet především díky příjmům z provozování střediska.

Kromě splátky úvěru používá obec příjmy z areálu jak k dalším investicím do střediska, tak do dalších oblastí v obci, například do opravy komunikací.

Provoz skiareálu často bývá klíčovým aktérem v rozvoji řady obcí. „Obce řeší nejen otázky ekonomiky, ale i navazující témata vyváženosti cestovního ruchu a otázku zaměstnanosti,“ uvedl ředitel Asociace horských středisek Libor Knot. „Jedna koruna utracená ve skiareálu znamená dalších sedm korun utracených v navazujících službách, v ubytování, ve stravování, v půjčovnách,“ dodal.

„Skiareál je často vnímán jako ‚motor‘ pro fungování cestovního ruchu,“ tvrdí a dodává, že příjmy z turismu mohou být pro danou obec, případně celý region, dost zásadní. „Už jen proto, že v malých horských obcích v pohraničí, kde se skiareály často vyskytují, moc jiných oborů k podnikání mimo cestovní ruch není,“ vysvětluje.

To potvrzuje i starostka Pasek nad Jizerou. „Děláme to především kvůli místním lidem, protože z toho, že provozujeme lyžařské středisko, tady profituje spousta dalších lidí. Vytváří to dobré podnikatelské prostředí v obci,“ prohlásila.

V zimě z provozu areálu profitují pracovníci lyžařských půjčoven, instruktoři nebo poskytovatelé restaurací. Ti potom nabízí pracovní možnosti i mimo zimní sezonu. „V létě zase vylepšují své prostory a zaměstnají místní řemeslníky, truhláře, zedníky,“ popisuje pracovní řetězec.

Lyžařský areál v Pasekách nad Jizerou letos oslaví padesátileté výročí a dlouholeté provozování je podle starostky důkazem, proč se do střediska vyplatí investovat.

Že se obec zadlužuje, ještě neznamená, že nemá dobré vyhlídky, vysvětluje Knot. „Fiskální profit ze skiareálu je pro obec možná záporný, ale po započtení dalších benefitů plynoucích z cestovního ruchu se to celé vyplatí,“ komentuje.

Jednou z inovací v posledních letech je například nová lanovka, která nahradila původní pomu a kotvu. Obec později zakoupila i sousední lanovku od soukromé firmy, která provozovala areál spolu s obcí. „Lanovka je teď to, co lidé kvůli pohodlí vyhledávají,“ uvedla Růžičková.

„V lyžařském areálu je neustále velký prostor pro investice a inovace,“ vysvětluje. „Všichni víme, že bez zasněžování teď areály už nemají žádný význam, takže investujeme do modernizace zasněžování, řešíme trafostanice, odběr elektrické energie,“ popsala.

„Letošní sezóna je zatím mizérie,“ prozrazuje spolumajitel horské chaty Na Perlíčku v Pasekách nad Jizerou Miloslav Kahuda. „V prosinci byla krásná zima, areál tedy spustil lanovky dříve,“ popisuje. „Vánoce ale byly mizerné, protože celou dobu pršelo,“ stěžuje si.

Díky zasněžování a dvousedačkovým lanovkám však provoz vleků mohl pokračovat a mohly se tak konat školní lyžařské zájezdy, které jsou v destinaci oblíbené. „O lyžáky je enormní zájem, protože je to v dobré lokalitě a na poměrně hezkých svazích a dvousedačkové lanovky pro to dělají hrozně moc,“ chválí si Kahuda. „Děti mohou lyžovat i v nejhorších podmínkách, které letos jsou,“ dodává.

Provozovatelé středisek sjezdovky zasněžují od okolo minus dvou stupňů, přičemž proces závisí i na tom, jak studená je voda v nádržích a na vlhkosti vzduchu, popisuje Kahuda.

Starostka Růžičková nemá z dopadů nepříznivé sezóny obavy. „Máme rezervy, protože tím, jak to tady funguje, nejdeme na nulu.“ Dodává, že rezervy mají jak obecní, tak v areálu a měli by tak zvládnout i nevydařenou sezónu. „Snažím se hospodařit tak, aby nás to nezaskočilo,“ říká.

V některých střediscích kvůli počasí letos provozovali vleky jen omezeně. V obci Křešín na Vysočině otevřeli vlek jen na šest víkendů a během týdne měli zavřeno. Kvůli úbytku sněhu na konci ledna je nyní vlek mimo provoz.

„Nemáme tolik peněz, abychom mohli zasněžovat metrovou vrstvu,“ řekl Vladimír Mareš předseda TJ Start Lukavec, který vlek zřizuje. Sjezdovky proto zasněžují jen 20 centimetry.

„Za lednové zasněžování přišla faktura za 70 tisíc, což je pro nás hodně peněz,“ řekl Mareš. Kromě investic TJ Start Lukavec investují do vleku z vlastního rozpočtu také okolní obce.

„Bez toho bychom nežili,“ přiznává Mareš a dodává, že kromě finančních příspěvků obcí, pomáhá i jejich propagace, díky které na vlek, který se tuto sezónu po letech otevřel, lákají nové návštěvníky. Letos si vlekaři chválí vysokou návštěvnost i navzdory omezenému provozu.

I v Křešíně by rádi investovali do modernizace vleků, ale navzdory pomoci okolních obcí a sponzorů si to nyní nemohou dovolit.

Úplně jiný příběh píší v Orlickém Záhoří, kde letos otevřeli nový lyžařský areál za 160 milionů korun. Provozovatelem je společnost Skiareál Orlické Záhoří, ve kterém má obec 35% podíl.

Lyžaři na nový areál čekali 20 let a vedení obce s 210 obyvateli si od nového areálu slibuje zatraktivnění této části Orlických hor, oživení obce a naplnění stávajících kapacit ubytování. Ani tady se nepříznivých klimatických změn nebojí, obec spoléhá na to, že leží v jedné ze známých mrazových kotlin.

Jinde však takové štěstí mít nemusejí. Jak pro Seznam Zprávy uvedl hydrogeolog Jakub Houška, sněhu ubývá a s ohledem na postupující globální oteplování se musíme připravit na to, že to „bude čím dál horší“. Dá se předpokládat, že v budoucnu se vleky bez zasněžování už neobejdou. A zvlášť ty v níže položených oblastech by mohly dospět k závěru, že jim celá ekonomika nevychází, a zavřou.