Článek
Stejná situace jako loni v létě ve Francii se opakuje. Vysoké teploty v posledních dnech totiž ohřívají řeky, do kterých tamní jaderné elektrárny vypouštějí vodu ohřátou chlazením reaktorů.
Množství vypouštěné vody reguluje zákon na ochranu rostlin a živočichů, kvůli kterému musejí elektrárny snižovat výrobu během dlouhotrvajících veder, aby teplota vody v řekách nepřekročila stanovený limit.
Některé francouzské elektrárny totiž nemají chladící věže, jde o zdroje ležící na velkých řekách, které využívají tzv. průtočné chlazení.
„Sekundární okruh je v jejich případě chlazen přímo řekou, jezerem či mořem a teplota vody či průtok je skutečně mohou ovlivnit,“ vysvětluje Petr Šuleř, vedoucí útvaru jaderné komunikace Skupiny ČEZ, která v Česku provozuje jaderné elektrárny Temelín a Dukovany. Kromě Francie stejný systém chlazení v Evropě využívá například maďarský Paks či slovinská Krško.
„Rozdíl mezi teplotou vody na vstupu a na výstupu není nijak velký,“ upozorňuje šéf české pobočky EDF Roman Zdebor. „Každá elektrárna je jiná a teplota vypouštěné vody závisí na průtoku dané řeky a místním ekosystému. Ve Francii je v létě průměrná maximální povolená teplota vypouštěné vody 28 stupňů Celsia. Obecně se rozdíl teplot mezi přiváděnou a odváděnou vodou pohybuje mezi +0,3 až dvěma stupni Celsia,“ uvedl.
Snížení výkonu na polovinu se podle EDF týká elektrárny Bugey o výkonu 3,6 GW, která výkon stáhla od čtvrtka 13. července, a elektrárny Saint Alban o výkonu 2,6 GW, které se opatření týká od neděle 16. července. Obě chladí voda z řeky Rhony.
Výroba v elektrárně Bugey tak bude činit nejméně 1,8 GW a v elektrárně Saint Alban 1,3 GW, aby byly splněny požadavky sítě. „Kvůli omezením sítě však bude výroba činit nejméně 1300 MW a může se měnit podle potřeb sítě,“ uvedl na svém webu provozovatel.
Omezení podle všeho nebudou mít velký dopad na produkci. Výroba se zredukuje pravděpodobně jen o víkendech nebo v poledne, kdy se vyrobí množství elektřiny ze slunce. Dopad na ceny elektřiny tak bude také nejspíš jen malý – v posledních dnech nejsou na evropské energetické burze PXE patrné velké cenové výkyvy.
To je velký rozdíl oproti situaci z minulého roku, kdy francouzské elektrárny také vyráběly méně. Jednak byla kvůli vedru snížena výroba v elektrárnách na řekách Rhone a Goronne, zároveň se jaderná flotila potýkala s technickými problémy. Kvůli korozi vypadla polovina francouzských jaderných reaktorů, což během energetické krize tlačilo cenu elektřiny vzhůru.
Podle údajů Mezinárodní agentury pro atomovou energii je Francie jedním z nejzávislejších energetických systémů na jádru na světě, neboť přibližně 75 procent vyrobené elektřiny v pochází z 58 jaderných bloků. Do roku 2035 chce země postavit dalších šest reaktorů.
Jaderné elektrárny Dukovany a Temelín využívají, na rozdíl od některých francouzských a dalších jaderných elektráren, systém chladicích věží, a nikoliv průtočné chlazení, tedy okolní teplota na jejich provoz nemá přímý vliv.
Francie byla v roce 2022 druhým největším výrobcem elektřiny v Evropě hned za Německem. Vyrobí zhruba 470 terawatthodin (TWh) elektřiny, zatímco Německo 582 TWh a třetí největší výrobce v Evropě, Spojené království, 324 TWh.
Podle agentury Reuters může problém s chlazením v Evropě vyvolat nárůst výroby elektřiny z fosilních paliv v jiných oblastech. Francie totiž vyváží přebytečnou energii ze své rozsáhlé jaderné flotily do sousedního Německa, Švýcarska, Španělska a Itálie, naopak elektřinu dováží ze Spojeného království.
Česko problém nemá
Česká republika podobné problémy jako Francouzi řešit nemusí. „Jaderné elektrárny Dukovany a Temelín využívají, na rozdíl od některých francouzských a dalších jaderných elektráren, systém chladicích věží, a nikoliv průtočné chlazení, tedy okolní teplota na jejich provoz nemá přímý vliv,“ říká Šuleř.
V uplynulých dnech a ani v minulosti proto nemusely tuzemské jaderky v souvislosti s venkovní teplotou jakkoliv snižovat výkon. „Ani v budoucnu s tím nepočítáme,“ dodává Šuleř.
V horkém počasí využívají české jaderné elektrárny tzv. letní režim chladicích věží. „Voda je intenzivně rozprašována po celé ploše věže. V případě odstávek také můžeme připojit k provozovaných blokům zbývající chladicí věže. Cílem těchto opatření je snížení teploty v tomto okruhu, což může pozitivně (o cca dvě až tři procenta) ovlivnit výkon celého turbosoustrojí,“ říká Šuleř.
Francii a velkou část Evropy zasáhly v posledních týdnech vlny veder. Teploty v některých městech dosahují až 40 stupňů Celsia a předpověď počasí a následující dny velké ochlazení neukazuje.
Aktualizace: do článku jsme doplnili vyjádření šéfa české pobočky EDF Romana Zdebora
