Článek
Státní platební agentura SZIF, přes kterou se vyplácí přibližně 40 miliard zemědělských dotací, pozastavila výplatu asi stovce žádostí o dotace. Má podezření, že se farmy dělily účelově a zneužily tak stropu takzvané redistribuční platby, která od roku 2023 zvýhodnila podniky do 150 hektarů.
Redistributivní platba
- Redistributivní platba je nástroj zavedený od roku 2023, který pomohl přesměrovat část dotací od větších podniků k menším tím, že se navýšily platby na prvních 150 hektarů.
- Měla se tím posílit konkurenceschopnost malých farem, které nemají výhody z rozsahu jako ty velké.
- Platba na hektar v roce 2023 odpovídá 3536 Kč.
„Fond řeší zhruba 90 případů. Postupuje v souladu s příslušnou evropskou a národní legislativou, tzn. při prokázání, že byla vytvořena neoprávněná výhoda, neposkytne dotaci nebo její část, na kterou se taková neoprávněná výhoda vztahuje,“ uvedla mluvčí Eva Češpiva. Podezření na účelové dělení padá na podniky všech velikostních kategorií. SZIF neupřesnil, jakou částku v dotacích nevyplatil.
Konkrétní farmy úřad nejmenoval, případy momentálně prověřuje. V roce 2022, před platností nové Společné zemědělské politiky, ale dělením vyhrožoval například Jaroslav Lád, předseda družstva ZD Ostaš. „Dělilo by se na 12 menších farem po 150 hektarech, ale když najdeme méně lidí, tak v první fázi třeba jen na pět farem,“ řekl tehdy redakci.
Nakonec však k žádnému dělení družstva se 40 spoluvlastníky, které hospodaří na více než 1900 hektarech půdy, nedošlo. Možná i proto, že právníci i stát před takovým postupem varovali. Některé větší podniky si dokonce nechávaly zpracovat právní posudky, zda se jim opravdu vyplatí farmu rozporcovat na menší celky.
Zemědělce láká porcování farem. Může to být ale dotační „účelovka“
„Zatím jsme neporcovali. Podáváme ale ústavní žalobu na vládu, protože chceme, aby si žádná politická moc nemohla zahrávat s naším majetkem,“ řekl nyní Lád. Podle něj si vláda totiž problém s nastavením redistribuce nepřiznala. Družstvo ZD Ostaš kvůli tomu podle něj přišlo na dotacích o 2,5 milionu korun.
Jaroslav Lád si stěžuje také na dovozy ukrajinského obilí, kvůli kterému má prý podnik na skladě 300 vagonů neprodejné pšenice, celkem tedy 3000 tun. „Prodat bychom ji mohli jen se ztrátou, a to nám banka vypoví úvěry,“ řekl.
V České republice je přes 30 tisíc žadatelů o zemědělské dotace a podle oficiálních dat k žádnému velkému účelovému dělení farem, před nímž někteří varovali, nedošlo. To potvrdila i nedávno zveřejněná studie Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Agrární komora přesto tvrdila opak. „Po loňském spuštění této speciální dotace (myšleno redistribuce, pozn. red.) se zvýšil o 24 procent počet žadatelů obhospodařujících výměru 100 až 150 hektarů, což je právě hranice pro tuto podporu. To znamená, že se podniky začaly účelově dělit, aby na redistributivní platbu dosáhly i několikrát,“ oznámila v tiskové zprávě.
Ministerstvo zemědělství i ÚZEI to označily za ukázkovou dezinterpretaci. V roce 2023 sice skutečně narostl počet žadatelů o dotace na plochu v kategorii 100–150 hektarů, podle úřadu jsou však důvody přesně opačné. „Nárůst žadatelů o 24 procent není dán tím, že se velcí rozdělovali, ale tím, že se menší spojovali. Tedy přesně naopak,“ vysvětlil ředitel ÚZEI Štěpán Kala.
Důvodem, proč přibylo tolik těchto farem, které se vešly do stropu redistribuce, je podle něj úbytek žadatelů o téměř šest procent v kategorii farem do pěti hektarů a propad o tři procenta u farem od 10 do 20 hektarů. Ubývalo také farem od 20 do 50 hektarů. Právě tito menší farmáři se podle všeho spojovali do větších celků, ale stále menších, než je 150hektarový limit.
Po celé České republice přibylo přibližně 400 farem s výměrou od 100 do 150 hektarů. U přibližně stovky z nich má platební agentura podezření, že vznikly účelovým rozdělením. Zemědělských podniků s rozlohou do 50 hektarů ubylo zhruba o 1300.
Jak je ale možné, že se v takové míře malé farmy slučovaly? Na to nikdo přesnou odpověď nemá. „Netuším, proč tomu tak je. Část farem se přesouvá k jiným vlastníkům, probíhá dost silná generační obměna. Za spojováním mohou být i ekonomické důvody. Malé subjekty nemají takovou sílu a jsou navíc pod tlakem složitější administrativy,“ spekuluje o důvodech Kala.
Podobně si to vysvětluje místopředseda Asociace soukromého zemědělství Jan Štefl, který hospodaří na Statku Domašín na Jindřichohradecku. „Všichni se trochu zvětšují. Na malé doléhá byrokracie, je strašné, co všechno zemědělec musí splnit, aby dosáhl na dotační programy,“ uvedl. Sám však nezná nikoho ve svém okolí na Jindřichohradecku, kdo by se takto spojoval.
Proč zemědělci protestují. Podle studie jsou všichni v minusu
Agrární komoru ale argumentace ministerstva nepřesvědčila. Zopakovala, že nastavení redistribuční platby se sazbou 23 procent (tolik se ubralo z „obálky“ přímých plateb a přerozdělilo na prvních 150 hektarů) poškozuje střední a větší zemědělské podniky a výrazně převyšuje evropský průměr, který je 10 až 12 procent.
„Na tom, na základě zveřejněných dat i zkušeností ze zemědělské praxe, trváme a stejně tak i na tvrzeních ze zmíněné tiskové zprávy Agrární komory ČR. Ministerstvo zemědělství interpretuje data vlastním způsobem, který považujeme za zavádějící,“ reagovala tisková mluvčí komory Barbora Pánková.
Ze zveřejněné studie ÚZEI vyplývá, že ekonomika zemědělských podniků výrazně utrpěla nejen přenastavením dotací, ale i kvůli silnému kurzu koruny, nízkým cenám komodit a drahým vstupním nákladům, jako jsou energie, pohonné hmoty či služby.
