Muska přichází politika draho. Ale shortaři vydělali na Tesle miliardy dolarů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americká automobilka Tesla se v posledních měsících dostala do popředí zájmu finančních trhů. Její akcie zaznamenávají výrazný pokles, diskutuje se o budoucnosti kontroverzního generálního ředitele Elona Muska a zároveň sílí debaty o tom, zda jeho rostoucí politická angažovanost nepoškozuje pověst i obchodní úspěchy firmy. Přesto se zatím nezdá, že by Muskova pozice byla skutečně otřesena.

Elon Musk byl vždy podnikatelem, který svou pozornost rozděloval mezi více projektů. Kromě Tesly má za sebou rozvoj SpaceX, koupi sociální sítě Twitter (dnes X), vývoj v oblasti umělé inteligence či další vizionářské počiny.

Tato současná roztříštěnost ale vyvolává otázky, zda se mu vytrácí onen „tah na branku“, který Tesle kdysi zajistil dynamický růst a světové uznání.

„Musk měl už v minulosti řadu jiných aktivit a firem, kterým se mimo Teslu věnoval,“ připomíná v rozhovoru pro CNBC Gautam Mukunda z Yale School of Management.

Ekonom nicméně dodává, že tentokrát může být situace vážnější, protože Musk je politicky aktivnější než kdy dřív a právě jeho působení v politice podle mnohých „poškozuje dobré jméno Tesly“ daleko intenzivněji, než když si paralelně rozvíjel čistě technologické projekty.

Podle průzkumu Morgan Stanley hodnotí 85 procent investorů Muskovo zapojení do politiky jako „negativní“ či „extrémně negativní“ pro obchodní výsledky Tesly. Mnozí odkazují na jeho veřejnou podporu konzervativních politiků či roli v administrativě Donalda Trumpa, kde zastává funkci na nově zřízeném ministerstvu pro vládní efektivitu (tzv. DOGE).

Sám Musk v rozhovoru pro Fox Business 10. března přiznal, že mu náročná pozice ve vládních strukturách komplikuje řízení byznysu. Když po těchto výrocích akcie Tesly klesly o více než 15 procent, jednalo se o nejhorší jednodenní propad od roku 2020.

Silným tématem je rovněž Muskova aktivita na politické scéně v Evropě, kde jeho sympatie ke krajně pravicovým hnutím podle některých odborníků vedou k postupné ztrátě důvěry značky. Prodeje Tesly na starém kontinentu tak čelí tlaku negativního vnímání jména „Musk“ v médiích a mezi spotřebiteli.

Akcie Tesly aktuálně prochází nejdelší ztrátovou sérií v historii, když klesají devět týdnů v řadě. Jen za tři měsíce ztratila Tesla přes polovinu své tržní hodnoty, tedy více než 700 miliard dolarů. Tento propad tvrdě dopadl i na Muskovo osobní jmění, které se během stejného období zmenšilo o více než 100 miliard dolarů.

Současně však přinesl významné zisky pro shortaře, tedy investory sázející na pokles cen akcií. Ti si za poslední tři měsíce přišli odhadem na 16,2 miliardy dolarů. Obchodování proti Tesle přitom bylo v minulosti pro většinu spekulantů ztrátové –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od vstupu firmy na burzu v roce 2010 shortaři kumulativně ztratili přes 64 miliard dolarů.

Ani nyní však mnoho analytiků nevidí budoucnost Tesly vysloveně černě. Například akciový analytik Vijay Rakesh z banky Mizuho sice snížil cílovou cenu akcií (z 515 na 430 dolarů), ale stále zachoval doporučení „koupit“. Domnívá se, že slabší prodeje a geopolitické tlaky jsou přechodného rázu a značka Tesla může opět ožít.

Možná nejpodstatnější otázka, která se nabízí, zní –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pokud by se akcionáři rozhodli, že Musk firmě opravdu škodí, mají dostatečné páky k jeho odvolání? Teoreticky ano. Generálního ředitele Tesly může odvolat představenstvo, zodpovědné za strategický dohled nad vedením.

V minulosti se ostatně návrhy na Muskovu rezignaci objevily – např. v roce 2018 jeden z akcionářů žádal jeho odvolání z funkce předsedy představenstva kvůli možnému střetu zájmů s jinými Muskovými projekty.

Prakticky to ale tak jednoduché není. Elon Musk totiž drží přes 410 milionů akcií, tedy přibližně 12,8 procenta všech akcií Tesly, a sám logicky nehlasuje pro své sesazení. Navíc další velcí institucionální investoři, jako Vanguard Group, BlackRock či State Street, drží většinu zbývajících hlasovacích práv.

Aby došlo k výraznému odporu proti Muskovi, musely by se tyto fondy společně domluvit s menšími akcionáři. Prozatím však stále převládá názor, že Musk je pro Teslu klíčovou osobností zaručující dlouhodobou vizi i atraktivitu pro trh.

To potvrzuje i loňské hlasování, při němž 72 procent akcionářů schválilo Muskovi odměnu v hodnotě 45 miliard dolarů. Podle kritiků to dokládá, že většina investorů vidí v Muskovi stále geniálního vizionáře, a dokud akcie Tesly nepodstoupí opravdu prudký a trvalý propad, nebudou se pokoušet jej sesadit.

Jak trefně připomíná Mukunda výrok Warrena Buffetta: „Kdo je nahý, se pozná až při odlivu.“ Dokud se tedy akcie nedostanou do vleklé a hluboké krize, Musk zůstává relativně v bezpečí.

Jednou z nejzajímavějších charakteristik Tesly je, že si drží pověst nejvýznamnějšího výrobce elektromobilů, a současně je – podle řady ekonomů i investorů – vnímána jako „meme akcie“. To znamená, že se kolem ní tvoří silná komunita fanoušků, kteří věří v její další gigantický růst, ale i kritiků, jež přitahuje Muskova kontroverzní osobnost a hledají v poklesech rychlé zisky.

Historie Tesly je plná dramatických zvratů. Po rekordních růstech přicházejí citelné korekce, a přesto se zdá, že firma díky svému inovačnímu potenciálu a strategickému náskoku v oblasti elektromobilů pokaždé znovu ožije. „V některých ohledech Tesla připomíná spíše meme akcii než akcii nejvýznamnějšího výrobce elektromobilů na světě,“ shrnuje situaci Mukunda.

Ačkoli akcie Tesly prochází jedním z nejhorších propadů za poslední léta, vyhlídky společnosti v očích mnoha investorů zůstávají optimistické. Muskova role v Tesle je sice obestřena kontroverzí a spory, jeho odvolání však nepůsobí jako reálná hrozba – hlavně díky jeho podstatnému podílu na akciích a vysoké toleranci většiny akcionářů.