Článek
Energetický regulační úřad zveřejnil návrh cen regulované složky energií na příští rok. A vyvolal takový poprask, že kvůli němu vláda narychlo svolávala tiskovou konferenci.
Na ní premiér Petr Fiala ujistil, že elektřina podraží maximálně o jednotky procent – jenže z úrovně dlouho nevídaných cen letošního roku, kdy řada domácností platí jen za silovou elektřinu 6050 Kč za megawatthodinu a další tisíce přidá regulovaná složka.
Jak by šlo v kostce shrnout, co malé spotřebitele elektřiny příští rok čeká?
Cena samotné elektřiny klesá, ale současně jdou nahoru poplatky za distribuci, obnovitelné zdroje a další služby. Aktivní zákazníci mohou dosáhnout určitých úspor, ale celkově lze spíš předpokládat, že náklady pro domácnosti zůstanou podobné jako letos.
Podle čeho se zákazník může jednoduše zorientovat?
Energetický regulační úřad oznámil pro příští rok zdražení poplatků v průměru o 1400 korun za megawatthodinu. To je ale jen jedna – ta menší – část faktury. Celkový dopad závisí na tom, jak má zákazník nasmlouvanou samotnou elektřinu. Kdo až dosud zůstal na vládním stropu, což je třeba příklad ČEZ a smluv na dobu neurčitou, tak nyní platí 6050 korun. Podle nového ceníku to bude od příštího roku zhruba o 1400 korun méně. Celková cena tedy bude plus minus stejná.
Jan Béreš, energetický analytik Kalkulátor.cz
Totéž říká i vláda, na druhou stranu opozice varuje před zdražením v řádech desítek procent. Jak se v tom vyznat?
Jsou tu i lidé, kteří stále ještě mají proud za předkrizové ceny díky starším fixacím. Pokud jim fixace vyprší příští rok, zdražení o desítky procent může nastat. Je ale fér říct, že jde o zákazníky, kteří nebyli krizí doposud dotčeni a zdražení u nich nastává proto, že se teprve nyní dostávají na aktuální cenovou hladinu.
Když tedy vláda mluví o zdražení maximálně v jednotkách procent, bylo by asi přesnější říct, že se tím myslí srovnání se zastropovanou cenou?
Ano, přesně tak. V případě ČEZ už velká část zákazníků letos přešla ze stropů na fixované produkty. V těchto případech se může stát, že samotná elektřina jim příští rok nezlevní dost na to, aby pokles stačil na kompenzaci dražší regulované složky. Pak může nastat zdražení kolem dvaceti procent, jak o tom mluví opozice.
Kolik stojí megawatthodina elektřiny
| Rok | Cena silové elektřiny | Cena distribuce | POZE | Celkem |
|---|---|---|---|---|
| 2023 | 6 050,00 Kč | 1 949,31 Kč | 0,00 Kč | 7 999,31 Kč |
| 2024 | 4 791,60 Kč | 2 499,23 Kč | 599,00 Kč | 7 889,83 Kč |
| Pozn.: sazba D02d, bez dalších regulovaných plateb, bez stálé platby, distribuční území ČEZ, smlouva na dobu neurčitou u ČEZ, vč. DPH | ||||
Dočká se někdo naopak zlevnění? Anebo lze se ještě k zlevnění nějak dopracovat?
Lze změnit dodavatele, některé nabídky pro příští rok jdou výrazně pod letošní vládní stropy. V takových případech se příští rok lze dostat do zelených čísel. Ale klient musí mít chuť to řešit.
Nově vydané regulační tabulky ERÚ mají desítky stran, u různých tarifů se dopady liší. Není uváděný průměr – tedy zdražení regulované složky o 70 procent, respektive o 1400 korun – až moc velké zjednodušení? Nemůže někdo být překvapen, protože se vymyká průměru a zaplatí nakonec výrazně víc?
Velkou část z uváděných 1400 korun tvoří znovuzavedený poplatek na podporu obnovitelných zdrojů a ten se týká všech stejně, činí paušálně 495 korun plus DPH (599 Kč vč. DPH, pozn. red.). U zbývajících položek je pravda, že se dopady mohou lišit. Například platba za distribuci stoupá výrazněji pro domácnosti, kde se topí.
Ale v celkovém součtu nehrají tyto poplatky zas tak dramatickou roli. Zvláštní kapitolou jsou podniky s velkou spotřebou, těm můžou regulované platby stoupnout o 100 nebo i 200 procent, na druhou stranu i tady platí, že firmy si mohou toto zdražení vykompenzovat sjednáním nižší ceny silové elektřiny.
Zvýšení regulovaných poplatků pro domácnosti o 70 procent vypadá jako velký skok. Jedna věc je znovuzavedení zelené přirážky, což je politické rozhodnutí vlády, ale proč musí růst i další poplatky stanovované ERÚ?
Protože je potřeba síť modernizovat a decentralizovat, připravit ji na útlum uhelných elektráren a vzestup obnovitelných zdrojů. To bude vyžadovat investice ze strany distributorů, kteří mají peníze právě z těchto poplatků za regulované služby.
Dá se tedy čekat, že výsledná cena elektřiny v dohledné době viditelně klesne?
Burzovní kontrakty na roky 2025 a 2026 ukazují určitý pokles. Ale je tu jiná situace než před krizí, nám tu vyplavaly problémy, které bude potřeba řešit – modernizace sítě nebo emisní povolenky a jejich efekt na uhelné elektrárny. Proto se všeobecně předpokládá, že současné ceny mohou být nový standard. Rozhodující ale bude dění na evropském trhu s elektřinou, jestli se potvrdí pokles, nebo jestli cena naopak začne růst.
