Hlavní opora vládního balíku v ohrožení. Zrušit solární dotace bude problém

Vypadá to jednoduše. Vláda se rozhodla ulehčit státnímu rozpočtu minimálně o 14 miliard ročně, jež stát vyplácí na podporu pro obnovitelné zdroje energie. Zrušení dotace, která v souhrnu dělá až 18 miliard ročně, má padnout hlavně na soláry budované v době nechvalně známého solárního boomu z let 2009 až 2010.

Jenomže se ukazuje, že to nebude tak jednoduché, jak to politici líčí. Solárníci mají podporu zákonem přislíbenou na 20 let dopředu. Retrospektivní (zpětná) změna legislativy je právně problematická, zakazuje ji Listina základních práv a svobod.

Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, podle nějž je podpora vyplácena, před lety zkoumala a schvalovala (notifikovala) Evropská komise. České úřady před dvěma lety samy prověřovaly, zda podpora pro soláry z dob solárního boomu není příliš vysoká, zda nejde o takzvanou překompenzaci. Došly k závěru, že je po dodatečném mimořádném zdanění solárních zisků férová.

Další dodatečné změně pravidel výslovně brání směrnice Evropské unie z roku 2018. „Členské státy zajistí, aby úroveň podpory poskytnuté projektům energie z obnovitelných zdrojů ani s tím spojené podmínky nebyly revidovány způsobem, jenž by měl negativní dopad na práva udělená v rámci uvedené podpory a podrýval ekonomickou životaschopnost již podpořených projektů,“ píše se v ní.

SZ Byznys se snažily zjistit, jak se nápad na zrušení solární dotace zrodil, zda se opírá o fundovanou právní analýzu a jak ho chce vláda konkrétně provést.

Ukázalo se však, že vznikl tak trochu omylem. Ministři, kteří o úsporách v rezortu MPO jednali, si zřejmě vzájemně neporozuměli. Výsledkem je chaos, z něhož politici teprve hledají cestu ven.

Na koaliční jednání o konsolidaci státních financí šel minulý týden ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) s jednoduchým návrhem. Chtěl zrušit od začátku příštího roku krizové opatření, v jehož rámci na sebe stát vzal poplatek na podporu obnovitelných zdrojů, který do té doby platili spotřebitelé.

Úleva platí od loňského října do konce letošního roku a státní kasa by ušetřila až 18 miliard korun. Zátěž by se vrátila na domácnosti, úřady a firmy, které ji nesly do loňského podzimu.

V tomto duchu také po koaliční schůzce informovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu média. „Stát od příštího roku již nebude proplácet poplatky za podporované zdroje energií. Podle odhadů tím dojde k úspoře až 18 miliard korun,“ potvrdil například Respektu mluvčí ministerstva Vojtěch Srnka s tím, že v praxi skutečně nepůjde o nic jiného než o návrat k dřívější praxi, kdy spotřebitelé platili na každou odebranou megawatthodinu necelých 600 korun.

Vzápětí se na zpravodajských na webech začaly objevovat titulky, že stát dosáhne úspory v dotacích „fintou“. A zdá se, že až v tom okamžiku část vládních politiků pochopila, že zmíněnou úsporu ve státní kase mají zaplatit spotřebitelé. A že to bude problematické u voličů obhájit.

Ministr financí Zbyněk Stanjura proto jako první začal rychle hasit politický malér a vysvětlovat, že dotace se prostě škrtne, nikoliv pouze přesune zpátky na bedra domácností a firem.

„My ten objem chceme snížit minimálně o 14 miliard tak, aby ho neplatil nikdo – stát ani spotřebitelé,“ uvedl Stanjura pro Respekt.

Zaskočil tím zjevně i Ministerstvo průmyslu a obchodu kolegy Síkely. Ještě v pátek dopoledne Síkelův úřad novinářům potvrzoval, že se poplatek na podporu obnovitelných zdrojů vrátí do podoby před krizí, tedy že ho budou znovu platit spotřebitelé. Odpoledne však začala do médií chodit upravená vyjádření s tím, že dotace se zcela zruší, a platit ji tak nebude ani stát, ani spotřebitelé.

„Zmíněných 20 miliard korun úspor se bude týkat neinvestičních dotačních titulů pro průmysl. Základem těchto úspor bude změna mechanismu proplácení provozní podpory za podporované zdroje energie, který upravíme tak, aby se platby za podporované zdroje energie nepřenesly na domácnosti. Konkrétní postup se bude odvíjet od jednání s dotčenými svazy a asociacemi,“ sdělil SZ Byznys mluvčí rezortu Vojtěch Srnka.

Plán na úplné zrušení solárních dotací potvrdilo pro SZ Byznys i ministerstvo financí. „V rámci prezentovaného ozdravného balíčku se vláda dohodla, že MPO od 1. ledna 2024 sníží celkový objem dotací vyplácených státem na podporu obnovitelných zdrojů energií nejméně o 14 miliard korun ročně. Úspora by měla primárně směřovat do oblasti provozních dotací, zejména prvních generací fotovoltaických elektráren, které stát stále vyplácí,“ uvedl tiskový mluvčí Tomáš Weiss.

Potíž je v tom, že dotaci přislíbenou investorům zákonem není snadné dodatečně škrtnout. Parlamentem by bylo nutno protlačit speciální zákon, který by ale znamenal protiústavní retroaktivní změnu pravidel. Což nepochybně vyvolá vlnu soudních sporů a mezinárodních arbitráží.

„Oficiální šetření Ministerstva průmyslu a obchodu prokázalo, že podpora obnovitelným zdrojům není nepřiměřeně vysoká. Kromě toho stát už před dvěma lety zvýšil tzv. solární odvod (pro projekty z roku 2010 – pozn. red.) na 20 procent s tím, že to bude poslední tečka za prvním solárním boomem. Schváleno to bylo i s hlasy ze stran současné vlády. Vzhledem k tomu není dnes další místo pro zásah, pro další snížení podpory, nebo dokonce její naprosté zrušení. Firmy by to nepřežily, což by mělo také obrovský dopad na desítky miliard nesplacených úvěrů v bankách,“ říká šéf Solární asociace Jan Krčmář.

Zrušení starých dotací by podle něj mělo dopad i na dnes chystané investice do obnovitelných zdrojů, protože připraví investory o jistotu, že nějakou další dodatečnou změnou pravidel nebudou jejich projekty znehodnoceny.

„Máme už informace, že první investoři zastavili přípravu nových projektů, které Česko do budoucna podporuje. Další zásahy do podpory jsou hrozbou pro investorskou důvěru v český stát,“ dodal Krčmář. Ten se podivuje i nad tím, že vláda tak závažné opatření nekonzultovala předem s byznysovými sdruženími. „Se Solární asociací o tom nikdo nejednal,“ říká.

„Je to neuvěřitelný chaos,“ hodnotí situaci kolem chystaných škrtů spoluzakladatel Solární asociace, byznysmen a expert na zelenou energetiku František Smolka. „Pokud vláda zrušení dotací protlačí, řadu firem to položí, protože dodnes nemají splacené úvěry a s podporou počítají. Spousta solárníků má úvěry na 15 let,“ líčí.

„Myslím, že zrušení podpory je sólo rozhodnutí Ministerstva financí, s námi to nikdo neprojednával. Ministr zřejmě vůbec nepochopil, jak celý systém funguje. Je to neuvěřitelný chaos, nejtvrdší retroaktivní změna zákona, jakou jsme kdy zažili,“ říká.

Smolka také připomíná, že strany dnešní vládní koalice za minulé vlády podpořily úpravu solární daně, což měla být „konečná tečka za solárním příběhem z roku 2010“.

Ze solárníků je situaci ochoten komentovat málokdo, obávají se potíží. „Balíček opatření čeká ještě celý legislativní proces. Se souborem se samozřejmě seznamujeme a průběžně vyhodnocujeme jeho vliv na jednotlivé oblasti energetiky,“ říká Martin Schreier, mluvčí skupiny ČEZ, která je největším vlastníkem solárních elektráren z roku 2010 u nás.

„Pro nás by zrušení dotace znamenalo okamžitý bankrot, neměl bych jinou možnost než jít se státem do sporu,“ prohlašuje manažer jiné velké domácí fotovoltaické firmy s projekty z dob solárního boomu. Jméno zveřejnit nechce, k rozhovoru svolil jen s příslibem anonymity.

„Naše úvěry končí v roce 2030 nebo 2029, podle toho, v jakém roce byla elektrárna postavena. Je to v podstatě na 20 let, takže je to absolutní nepochopení té situace. Naše úvěry nejsou splacené ani ve snu. Pro každého, kdo má úvěr, by zrušení dotace znamenalo okamžitý bankrot,“ tvrdí.

Podle energetického experta a investora, minoritního akcionáře skupiny ČEZ Michala Šnobra, může příběh skončit jedině zrušením celého záměru, případně soudními spory a arbitrážemi kvůli znehodnocení investic.

„Potřebovali bychom vědět, jak to Ministerstvo průmyslu a obchodu s Ministerstvem financí myslelo. Prakticky mohou nastat jen tyto možnosti: Buď se povinnost platit vrátí na spotřebitele, nebo se najde někdo jiný, nebo to nikdo platit nebude,“ prohlásil Šnobr. A dodal, že tu ovšem není nikdo jiný, kdo by náklady na podporu obnovitelných zdrojů zaplatil, než domácnosti, nebo – v nějaké podobě – stát.

Podle slov ministra financí Stanjury je vláda na případné spory spojené se zrušením provozní dotace na podporu obnovitelných zdrojů připravena.

„Víme, že to nebude jednoduché a že ti, kteří podporu inkasují, budou hrozit žalobami a arbitrážemi. Nicméně my jsme to riziko posoudili a jsme připraveni ho podstoupit,“ řekl Stanjura pro Respekt.

O jaké právní argumenty se vláda v případných sporech s investory hodlá opřít, ovšem není jasné.

„Ve věci případných žalob či arbitráží ministr financí Zbyněk Stanjura uvedl, že vláda je připravena na základě právní analýzy MPO toto riziko nést. Státní podpora obnovitelných zdrojů již podle něj trvá dostatečně dlouhou dobu na to, aby bylo možné investice soukromých subjektů do těchto zdrojů energie považovat za jednoznačně ziskové a zhodnocené,“ uvedl pro SZ Byznys bez dalších detailů Stanjurův mluvčí Weiss.

SZ Byznys se tedy pokoušely zjistit, jakou právní analýzu má ministerstvo průmyslu k dispozici. Síkelův tiskový odbor tento dotaz nechal bez odpovědi.

„Konkrétní postup změny mechanismu proplácení provozní podpory pro podporované obnovitelné zdroje energie se bude odvíjet od jednání s dotčenými svazy a asociacemi. Blíže komentovat ji tedy bude možné až po jeho ukončení,“ uvedl pouze mluvčí MPO Vojtěch Srnka.

Podle zdrojů SZ Byznys však Ministerstvo průmyslu a obchodu ve skutečnosti žádnou právní analýzou nedisponuje. Ani nemůže, protože až do minulého týdne počítalo nikoliv se zrušením dotace, ale s přenesením poplatků na její úhradu zpět na spotřebitele.

Jak politici celou blamáž vyřeší, není zatím jasné. Nejde o maličkost. Veškeré škrty státních dotací v konsolidačním balíčku mají přinést 54,4 miliardy úspor ročně. Největší díl z toho, celkem 20 miliard, se má seškrtat v dotačních titulech na Ministerstvu průmyslu a obchodu. A většina z této 20miliardové částky má být právě řešena zrušením 18miliardové solární dotace. Zbylé dvě miliardy pak mají přinést škrty v dotacích na investice.

Pokud se zrušení solární dotace nakonec ukáže jako neprůchodné – třeba proto, že stát nedokáže retroaktivní změnu pravidel pro obnovitelné zdroje obhájit u Evropské komise – začne Ministerstvo průmyslu a obchodu zřejmě hledat úspory jinde, hlavně v investičních dotacích. Nejdřív by o tom ale ministr Síkela musel přesvědčit kolegy ve vládě.