Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Mezi lety 2011 a 2021 vzrostl čínský trh s luxusním zbožím více než čtyřikrát, až na šedesát šest miliard dolarů (1,584 bilionu Kč). „V těchto letech nosili skoro všichni ve vašem okolí oblečení, které bylo minimálně na úrovni Louis Vuitton. Hermes a Chanel byly také těmi nejvíce běžnými značkami,“ řekl Steven An, zakladatel Chi Design, agentuře Bloomberg. To ale byly zlaté a bohaté časy raketového růstu celé Číny.
Před pandemií tak bylo nošení značkových kousků oblečení ukázkou vysokého sociálního statusu. Lidé utráceli velké množství peněz za věci, které ani nepotřebovali, dělali to jen proto, protože chtěli být jako ostatní. „Věděla jsem, že nosit určité oblečení a chovat se jako cool člověk je ode mě očekáváno,“ říká čtyřiadvacetiletá Zhang. Ovšem s příchodem pandemie a zavedení přísných restriktivních opatření lidé ztratili o tyto produkty zájem. Měli dost starostí nejen se zákazem vycházení, a tedy i návštěvami luxusních butiků, ale i se svými výdělky, protože v zemi se hromadně zavíraly továrny.
Očekávání, že po covidových restrikcích opět nastane velká poptávka po luxusních značkách, byla mylná.
Kromě následků covidu je jednou z dalších možných příčin také kampaň prezidenta Si Ťin-pchinga proti korupci ve vládní straně a v celém státním aparátu. Kromě toho se Si Ťin-pching snaží v kampani i o rovnováhu mezi sociálními vrstvami a přiměřené stanovení příjmů.
Vysoké příjmy tedy náhle nejsou výhodou, ale naopak se stávají nebezpečnými. Tedy ne samotné vysoké příjmy, ale jejich dávání na odiv. „Předvádění svého bohatství nemusí být v dnešní době moudré,“ říká ekonom Gary Ng. Kvůli okázalému bohatství spousta vysokých úředníků odešla v předchozích dvou letech ze svých postů a dříve rostoucí společnosti, zejména finanční a technologické, se dostaly do hledáčku vlády.
Tento tah proti firmám začal již v roce 2020, od té doby je cílem zabránit nekontrolovatelnému rozpínání kapitálu. Příkladem může být zmizení zakladatele skupiny Alibaba, Jacka Ma, poté, co kritizoval čínskou vládu za potlačení inovací v sesterské společnosti Ant Group. Po jeho návratu došlo k rozpadu skupiny Alibaba na šest samostatných divizí, aby se tak omezil její rostoucí vliv.
Ovšem Si Ťin-pchingově kampani se přisuzuje pouze menší část viny za současnou ekonomickou situaci, jelikož Si je v čele vlády více než deset let a problémy se vyskytly až v poslední době. Největší finanční obavy vznikly kvůli krizi na realitním trhu, které rozšířily nedůvěru mezi spotřebiteli. Tyto problémy jsou způsobeny hlavně nadměrným zadlužením developerských společností a velkým množstvím rozestavěných a nedokončených nemovitostí, ve kterých řada běžných lidí utopila své úspory.
S tím se snaží Čínská centrální banka bojovat zejména zmírněním pravidel pro poskytování hypoték a snížením úrokové sazby. Fatální krize by totiž ohrozila téměř pět milionů Číňanů, kteří by mohli přijít o práci ve stavebních a v developerských společnostech.
Diskrétnost a snaha příliš na sebe neupozorňovat jsou hlavním tématem a heslem v dnešní Číně. Řídí se jím většina mladých, zejména z generace Z. Ta nyní upřednostňuje spíše pohodlné oblečení než extravagantní kousky. Mladí také více investují do sebe, cestování, svého zdraví a zábavního průmyslu než do značkového oblečení. Ovšem někteří značkové oblečení stále nosí a dělají to tajně. Podle Bloombergu se s tím na sociálních sítích pojí trend tzv. tichého luxusu, který spočívá v nošení luxusních značek, které nejsou rozpoznatelné - nemají na sobě např. daný motiv nebo vyšitou značku.
Na čínském trhu zaznamenal úpadek i německý Mercedes-Benz, který je na celém světě opravdovou nálepkou dávající najevo dobrou finanční situaci svého majitele. Jeho zisky klesly v Číně meziročně o padesát čtyři procent. Kromě šetření v čínských domácnostech za to může ale i rostoucí zájem o čínské automobilky. I ty jsou totiž nenápadnější než trojcípá hvězda.
