O české energetice rozhodnou dvě křivky. Ani jednu Česko neovlivní

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dekarbonizace energetiky a řízený odklon od uhlí jsou jednimi z hlavních priorit aktualizované Státní energetické koncepce (SEK).

Dokument navrhuje dva nástroje, které mají zajistit bezpečný odklon od uhlí. Jednak by se měl termín konce uhlí zanést do legislativy a zadruhé se má připravit podpora, která přechod umožní, tedy například na výstavbu zdrojů, které uhlí nahradí. Termíny splnění těchto bodů jsou stanoveny na polovinu roku 2025 a konec roku 2025.

Scénářů odklonu od uhlí připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s ČEPS více. Česká elektroenergetická přenosová soustava je společnost, která na základě licence zajišťuje provoz rozvodů proudu po republice.

„Jde o to, vyhodnotit situaci, za jaké jsme schopni odchod od uhlí zvládnout bez toho, aby byla narušena bezpečnost dodávek a bezpečnost provozu přenosové soustavy,“ říká Petr Binhack, ředitel strategie a mezinárodní spolupráce v energetice z MPO.

Státní energetická koncepce počítá s ukončením výroby energie z uhlí v roce 2033. V roce 2030 by ještě mělo uhlí tvořit 10 procent hrubé výroby elektřiny. Navýšit by se měla naopak výroba z obnovitelných zdrojů, zemního plynu a jádra.

Materiál však nijak neřeší zásadní otázku, a to konec výroby elektřiny z uhlí z ekonomických důvodů ještě před rokem 2033. Pro rentabilitu uhelných elektráren je klíčový tzv. dark spread, tedy rozdíl mezi velkoobchodní cenou silové elektřiny a cenou emisní povolenky. Cena elektřiny nyní klesá a podle predikcí by částka za emisní povolenku měla naopak růst. Jednoduše řečeno, když budou uhelné elektrárny dostávat za proud méně peněz a naopak více platit za povolenky, nebude důvod, aby ztrátový byznys vůbec dělaly.

Elektrárny by se do této situace mohly dostat už před příchodem 30. let. „Na očekávaný rychlejší útlum uhlí SEK nepřináší odpověď a naopak ještě mezi léty 2030 a 2040 počítá s malým podílem uhelné elektřiny,“ říká Jiří Koželouh, vedoucí programu Klima, energetika a odpady Hnutí DUHA.

Na možnost dřívějšího vypínání uhelných elektráren upozornili i největší výrobci elektřiny z uhlí v Česku – skupina ČEZ a skupina Sev.en Energy, která patří miliardáři Pavlu Tykačovi. „Uhelné elektrárny se dostanou během dvou let do ztráty kvůli ceně emisní povolenky, ať chceme, nebo nechceme. Uhlí bude v minusu několika miliard korun,“ řekl loni šéf ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru pro SZ Byznys.

Stát společně s ČEPS pracuje na scénářích, které mají počítat s ukončením výroby elektřiny z uhlí už v roce 2027. Do výsledného materiálu koncepce však tuto variantu MPO nepromítlo. „V tuto chvíli pracujeme s několika scénáři. První výstupy budou prezentovány v rámci hodnocení zdrojové přiměřenosti výrobních kapacit elektrizační soustavy (MAF), který každoročně připravuje ČEPS, nicméně jedná se o kontinuální práci,“ říká vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů na MPO René Neděla. ČEPS by měl scénáře představit v dubnu.

Co přesně ale mají dělat účastníci trhu, jejichž byznys je založen na uhlí, však MPO neříká. „Úlohou Ministerstva průmyslu a obchodu je připravit se na různé scénáře odchodu od uhlí na základě ekonomických a technických ukazatelů. K tomu musíme mimo jiné využít nástroje v SEK. Pokud dojde k odchodu od uhlí dříve, než se plánovalo, musíme být na situaci připraveni. V krátkodobém horizontu to znamená především zajistit bezpečný a sociálně přijatelný odchod od uhlí,“ říká Binhack z MPO.

Fosilní baroni by však uvítali, kdyby stát vytvořil trajektorii, podle které by mohli při opouštění uhlí postupovat. Koncepce by se podle některých odborníků měla zabývat i obdobím zhruba od roku 2025 až 2030 a popsat způsob, jak velké dodávky uhlí budou zapotřebí a v jaké míře bude výroba elektřiny a tepla z uhlí fungovat.

„Po tomto přístupu zatím bezúspěšně volají všechny těžební společnosti spolu s producenty elektřiny a tepla z uhlí. Máme za to, že koncepce nemůže tato rizika pomíjet, a tak by měla věnovat pozornost též ekonomické a technologické smysluplnosti provozu uhelných zdrojů, jak z pohledu ekonomicky udržitelného provozu, tak rovněž z pohledu energetické bezpečnosti,“ říká Pavel Tomek, předseda dozorčí rady společnosti Sokolovská uhelná.

Energetická koncepce je závazná především pro státní správu, ale účastníci trhu ji vnímají jako materiál, který určuje směřování tuzemské energetiky na desítky let dopředu. „Vzhledem k situaci, která se dnes v energetickém sektoru odehrává, je diskuze o řešení nejbližších let a dekarbonizaci vhodná příležitost ke spojení těchto témat,“ říká Hana Počtová, mluvčí Elektrárny Opatovice, která spadá do Energetického a průmyslového holdingu miliardáře Daniela Křetínského.

Majitelé uhelných dolů i výrobci elektřiny delší dobu poukazují na to, že si do budoucna nemohou dovolit provozovat energetická zařízení a zajišťovat těžbu s očekávanou ztrátou. „V této situaci, kdy se nelze ani opřít o jasně formulovanou strategii státu v daném rizikovém období 2025 až 2030, budeme nuceni další kroky podřídit ekonomicky racionálnímu rozhodnutí, a to bohužel se všemi s tím spojenými důsledky a obrovským rizikem, že po odstavení už nebude možné technologická zařízení uvést zpět do provozu,“ říká Tomek.

Skupina Sev.en Energy, která provozuje čtyři elektrárny a teplárny, je na uhlí rovněž závislá. „Aktuálně se novou SEK zabýváme a ještě nemáme jednoznačný postoj k jejím případným důsledkům,“ uvedla mluvčí skupiny Gabriela Sáričková Benešová.

Těžební společnosti a provozovatelé uhelných energetik si tak kvůli absenci jasně formulované trajektorie snižování využívání uhlí musí najít vlastní řešení. ČEZ a Elektrárna Opatovice to už udělaly.

„Náš odchod od uhlí je dlouhodobě plánován k roku 2030, tedy o tři roky dříve, než s ním počítá SEK. Primárním důvodem bylo dostát svým závazkům ve snižování produkce emisí CO2 při výrobě tepla a elektrické energie a ekonomické důvody se k tomu přidaly s nárůstem ceny za emisní povolenky a uhlí. Aktuálně nás právě ekonomické důvody nutí odejít od uhlí co nejdříve,“ říká Počtová.

Skupina ČEZ v Česku provozuje osm uhelných elektráren a tepláren a uhelné doly v Severočeské pánvi. „ČEZ pracuje na náhradě uhelných elektráren a tepláren kontinuálně. Sám se přihlásil k ukončení využívání uhlí při výrobě tepla už do roku 2030. Jako náhradu uhelných tepláren připravuje a dnes už i realizuje portfolio plynových a biomasových zdrojů,“ říká mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Opatovice již mají koncepci přechodu od uhlí na jiné zdroje připravenou, protože nechtějí čekat na to, co řekne stát. „Ale pokud stát nenastaví rozumné podmínky, nemusí dávat smysl do energetiky dále investovat,“ dodává Počtová.

Podobně to vidí i největší tuzemský výrobce elektřiny ČEZ. „Pro úspěšnou a bezpečnou transformaci české elektroenergetiky je však třeba dokončit implementaci a notifikaci dalších legislativních nástrojů, které umožní výstavbu nových flexibilních plynových elektráren,“ popisuje Gazdík.

Postup odchodu od uhlí ještě před rokem 2033 je však pro ostatní společnosti zásadní. Na jednu stranu by chtěly udržet výrobu a těžbu co nejdéle, ale pokud by se jim nevyplatila, začaly by provozy zavírat, a to i se všemi negativními dopady.

„V této situaci, kdy se nelze ani opřít o jasně formulovanou strategii státu v daném rizikovém období 2025 až 2030, budeme nuceni další kroky podřídit ekonomicky racionálnímu rozhodnutí,“ říká Tomek. „Těžební společnosti a provozovatelé uhelných energetik si tak musí, kvůli absenci jasně formulované trajektorie snižování využívání uhlí v energetických odvětvích, hledat vlastní řešení,“ dodává.

Firmy by potřebovaly jakýsi jízdní řád, dle kterého by mohly v příštích letech postupovat. „Optimální by pro nás bylo nastavení procesu postupného odklonu s harmonogramem jednotlivých kroků a s vědomím, že cokoliv se odstavuje, už se do provozu s velkou pravděpodobností nevrátí, což platí jak o technologiích, tak o personálu,“ říká Tomek.

Nejistota pro firmy představuje také složitější rozhodování ohledně investic do stávajících zařízení. „Samozřejmě ale pokračujeme v přípravě investic do výstavby dalších fotovoltaických elektráren a projektů v oblasti moderní energetiky,“ říká Tomek. Konec uhlí však může přijít dříve, než budou nově postavené zdroje schopné odstávku nahradit.

Představitelé uhelného byznysu už mají představu o tom, co by měla vláda do legislativy ohledně konce uhlí zakotvit. Podle šéfa Sokolovské uhelné by vláda měla definovat limity objemu klesající spotřeby uhlí v energetice již pro období 2025 až 2030. „Dále by měla řešit nástroje, které umožní reagovat na nepříznivý tržní vývoj a eliminovat tak riziko ztrátovosti v případě provozů, které jsou a budou strategické pro bezpečný chod energetické soustavy a teplárenství,“ popisuje Tomek.

Ačkoli přehled konkrétních kroků odchodu od uhlí EPH nepotřebuje, protože už má vlastní, uvítal by změnu podmínek, které budou na energetickém trhu panovat a usnadnily by rozhodování o budoucích investicích. „Nejedná se ani tak o legislativní nastavení, ale o vytvoření vhodného motivačního prostředí pro všechny účastníky celého energetického řetězce. Od nastavení výhodných podmínek pro ukončení těžby těžebním společnostem přes zlepšení podmínek a možnosti financování dekarbonizace výrobcům energií až po správné motivování ke změně palivové základny koncových spotřebitelů,“ uzavírá Počtová.