Článek
Na přelomu roku čeká miliony zákazníků náraz na cenový strop. A nejde jen o zákazníky, kterým končí fixace, ale také o ty, kteří mají smlouvy na dobu neurčitou. Dodavatelé totiž plánují ceny energií od Nového roku zvedat.
„V období do konce letošního roku skončí fixace ceny elektřiny téměř 10 procentům zákazníků,“ říká mluvčí společnosti ČEZ Alice Horáková. Pro srovnání, pokud by tito zákazníci měli platit i po 1. lednu podle posledního ceníku, vyšla by MWh elektřiny v sazbě D02d na 14 164 Kč, u plynu 5 660 Kč včetně DPH.
Od roku 2023 však budou platit zastropovanou cenu 6 050 Kč za MWh u elektřiny a 3 025 Kč za MWh v případě plynu. Tuto částku tak u ČEZ zaplatí statisíce lidí, kterým končí fixace a dalších zhruba 1,75 milionu zákazníků, kteří mají produkt na dobu neurčitou, u nějž dojde na přelomu roku k úpravě ceny směrem nahoru.
Podobný osud čeká také téměř milion klientů dodavatele innogy. „Do konce roku končí fixace cen plynu a elektřiny 125 tisícům našich zákazníků,“ uvedl mluvčí innogy Martin Chalupský. V prvním pololetí příštího roku pak skončí fixace dalším 292 tisícům zákazníků.
Dalších 400 tisíc odběratelů má pak smlouvu na dobu neurčitou. „Změny cen zemního plynu s ohledem na volatilitu dlouho dopředu neplánujeme, ale naše ceny už jsou na vládou stanovém stropu. V případě elektřiny je však třeba počítat s růstem cen zřejmě na přelomu roku,“ říká Chalupský.
Ačkoli u Pražské plynárenské tvoří zákazníci s fixacemi jen menší část portfolia, letos končí fixace 10 procentům zákazníků a v příštím roce doběhne zbytku. „Fixované produkty nenabízíme, takže pokud nedojde v budoucnu ke změně, postupem času budou zákazníci využívat pouze produkty na dobu neurčitou,“ říká mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek s tím, že změnu ceníku na přelomu roku nemůže vyloučit.
SPECIÁL: Jak zvládnout krizi
Vše na jednom místě: Máme pro vás kalkulačky, přehledné návody, energetickou poradnu, přehled všech dotací a odpovědi na další otázky, které vám pomohou snížit dopady zdražování.
Letos a v příštím roce končí fixace rovněž desetitisícům zákazníků u Pražské energetiky (PRE). Většina jich však je na produktu na dobu neurčitou. Tyto zákazníky tak čeká náraz na vládní maximum. „Od ledna budeme aplikovat cenové stropy dle příslušného vládního nařízení,“ říká mluvčí PRE Karel Hanzelka.
Velcí dodavatelé už mají pro své zákazníky na následující období energie zajištěné. „Dlouhodobě se pro naše zákazníky snažíme vždy zajistit co nejlepší cenu, k čemuž využíváme sofistikované, ale zároveň i riziko redukující nákupní strategie,“ popisuje Hanzelka.
Detaily své nákupní strategie dodavatelé většinou nezveřejňují, ale obecně se dá říct, že je dlouhodobě daná a během energetické krize neprošla zásadními změnami.
Nákupům za extrémně vysoké ceny se obchodníci snaží vyhýbat. „Držíme se naší dlouhodobé osvědčené strategie, kdy pro zákazníky nakupujeme elektřinu postupně a dopředu, tak abychom co nejvíce eliminovali riziko z výrazného výkyvu cen,“ říká Horáková. ČEZ se například neúčastnil nákupů, když ceny přesahovaly 700 euro za MWh, naopak vyčkal na současný pokles cen k aktuálním 400 euro za MWh.
Energie má zajištěné i Pražská plynárenská s tím, že pro zákazníky nakupuje dopředu. „Zákazníkům zajišťujeme energie v době, kdy dojde ke vzájemné dohodě, a to při zohlednění jimi sjednaného produktu,“ říká Vránek.
Na tzv. forwardových trzích s velkým předstihem realizuje své nákupy také innogy. „Například velké objemy zemního plynu zajišťujeme i s dvouletým předstihem. To je naše obrovská výhoda proti konkurenci. Proto jsme také schopni držet fixované ceny pro stovky tisíc zákazníků dlouhodobě,“ popisuje Chalupský.
Firmy bez dlouhodobé strategie vystavují obchodníci své zákazníky riziku a sami se dostávají do potíži. Nejsou například schopni dodržet smluvní cenu u fixovaných produktů, nebo skokově zdražují produkty na dobu neurčitou, případně svým zákazníkům nutí ceny navázané na aktuální dění na burze.
„Na aktuálních trzích realizujeme pouze dokupy malých objemů. Ty však i v malých objemech výrazně ovlivňují finální ceny. Například pro zákazníky, kteří spadli do DPI (Dodavatel poslední instance, pozn. red.), jsme museli nakupovat právě za aktuální ceny,“ popisuje Chalupský. Proto byly ceny pro odběratele, jejichž dodavatel ukončil činnost, tak vysoké.
