Článek
Minulý týden vláda oznámila, že od ledna přestane přispívat na ceny energií jak firmám, tak domácnostem. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely to zdraží domácnostem elektřinu proti letošku až o deset procent. Pro velké průmyslové odběratele to je ale ještě větší hrozba než pro domácnosti.
„Velkým energeticky náročným firmám hrozí skokový nárůst regulované složky proti letošku až o 250 procent. To by významně zhoršilo konkurenceschopnost českých firem doma, na evropských trzích i ve třetích zemích,“ tvrdí prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Zatímco letos dává stát na dotace do cen energií asi 110 miliard korun, příští rok má hradit pouze část poplatku na obnovitelné zdroje ve výši 9,35 miliardy. Lidem, ale i firmám se tak na účty vrátí jednak poplatky za obnovitelné zdroje, jednak veškeré poplatky za služby spojené s dodávkou energií, jejichž výši určuje Energetický regulační úřad a jež letos z valné části dotoval stát.
„Pokud by měla být výše regulovaných plateb pro odběratele zachována na současné úrovni, zapojení státu by dosahovalo asi 70 miliard korun,“ říká mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort.
Svaz průmyslu a dopravy částku upřesnil na 72,4 miliardy korun. Z toho by mělo jít 35 miliard na podporu obnovitelných zdrojů a 37 miliard na služby spojené s dodávkou energií.
Pokud stát na dotace cen skutečně nedá víc než schválených 9,35 miliardy, bude třeba chybějících více než 60 miliard korun vybrat od spotřebitelů. A podle Svazu průmyslu a dopravy to ohrozí konkurenceschopnost českých podniků.
Varovná analýza
Svaz průmyslu a dopravy vychází z analýzy ERÚ, připravené pro vládu už v létě. Podle ní by přenesení regulovaných složek na zákazníky v plné výši znamenalo pro odběratele připojené na hladině velmi vysokého napětí, což jsou největší průmyslové firmy, od ledna meziroční růst regulovaných plateb až o 250 procent. O 130 procent by regulované platby stouply pro odběratele z hladiny vysokého napětí. Pro domácnosti a malé firmy připojené na nízké napětí by se regulovaná složka zvedla o 80 procent.
Kebort informace zveřejněné průmyslníky potvrzuje, zdůrazňuje ale, že materiál se stále aktualizuje a definitivně jasno bude až v listopadu, kdy ERÚ vydá závazné cenové rozhodnutí na příští rok. V něm přesně stanoví výši regulované složky.
Regulovaná část činí u podniků jen menší podíl v celkových platbách. „U odběratelů na hladině velmi vysokého napětí letos tvoří regulovaná složka přibližně 6,6 procenta z celkové ceny, na hladině vysokého napětí 13 procent a na hladině nízkého napětí to je 23,6 procenta,“ popsal současný stav mluvčí ERÚ Kebort.
I když je regulovaná složka u velkých firem v porovnání s cenou silové elektřiny poměrově nízká, pořád jde o velké peníze. Podle šéfa Ocelářské unie Daniela Urbana třeba v Třineckých železárnách vychází regulovaná část ceny elektřiny na příští rok na víc než miliardu korun. Letos stojí třineckou firmu regulované poplatky 402 milionů, loni to bylo necelých 450 milionů.
Část nárůstu regulované složky vyrovnává klesající cena silové elektřiny na velkoobchodním trhu. Ta za poslední rok spadla zhruba o 70 procent, od vrcholu energetické krize koncem loňského srpna je propad téměř 90procentní. Pád komodity ale podle Rafaje očekávaný růst regulovaných poplatků nevyrovná. Každopádně ne všem firmám stejně.
„Záleží na tom, jak výhodně či nevýhodně má kdo nakoupeno. Dopady budou v některých případech velké,“ říká šéf Svazu průmyslu a dopravy.
Hledá se 63 miliard
Podle Michala Keborta se na očekávaném růstu regulovaných plateb nejvíc podílí návrat poplatku na podporu obnovitelných zdrojů, dále rostoucí výdaje na krytí technických ztrát v soustavách a na služby výkonové rovnováhy, tedy na udržování stability v elektroenergetické soustavě.
„Těch 70 miliard korun se distributorům a obnovitelným zdrojům zaplatit musí. Pokud na ně půjde ze státního rozpočtu jen devět miliard, musí se zbytek vybrat od spotřebitelů. A podle toho musí ERÚ nastavit své cenové rozhodnutí na příští rok,“ vysvětluje Rafaj.
Ten předpokládá, že pokud se nenajde jiné řešení, bude ERÚ nucen změnit systém, podle nějž platí poplatek na podporu obnovitelných zdrojů firem. Ty mají dnes fakticky dvě možnosti: buď se jim platba počítá na odebranou megawatthodinu elektřiny, nebo podle rezervované kapacity v distribuční síti. Druhá varianta je pro velké odběratele výhodnější, takže ve výsledku platí na odebranou jednotku energie méně než domácnosti. To ale zřejmě skončí, a proto bude dopad na velké odběratele podle Rafaje obzvlášť citelný.
Ojedinělý přístup
Průmyslníci stále doufají, že vládní stanovisko není definitivní. Navrhují, aby vláda dotaci cen energií na příští rok zvedla alespoň na 36 až 40 miliard korun. „Bylo by to o třetinu méně, než kolik činil nárok na regulované složky v letošním roce. A poplatek na podporu obnovitelných zdrojů by se zvedl do podoby před válkou na Ukrajině,“ říká Rafaj.
Regulovaná složka ceny pro velké firmy by podle něj měla stoupnout nejvýš o čtvrtinu proti roku 2021. I tak by to podle propočtu Svazu průmyslu a dopravy představovalo mezi roky 2023 a 2024 nárůst regulované části ceny o 83 procent.
Se snížením vládní dotace cen na devět miliard korun podle informací SZ Byznys nesouhlasil minulý týden při vládním jednání ani ministr průmyslu Jozef Síkela, který se údajně v tomto bodě zdržel hlasování.
„Co se týká poplatků na podporu obnovitelných zdrojů, ministr vládě předložil několik kompromisních variant, které by minimalizovaly nárůst regulované složky v ceně elektřiny, včetně možnosti zachovat proplácení příspěvků na obnovitelné zdroje na straně státu. Vláda zvolila jiné priority,“ uvedl na dotaz SZ Byznys mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.
„Vláda se rozhodla co nejvíc omezit výdaje státního rozpočtu. Svou roli sehrálo i to, že firmy měly loni i přes prudký růst cen energií dobré hospodářské výsledky, často vykázaly rekordní zisky, a podle většiny ministrů se tak s růstem cen dokážou vyrovnat,“ říká zdroj dobře informovaný o vládním jednání z minulého týdne.
Například zmiňované Třinecké železárny loni i přes krizi vydělaly 2,4 miliardy korun. Řada podniků, které loni přes zaměstnavatelské asociace žádaly plošné zastropování cen energií, nakonec vykázala rekordní zisky, protože dokázaly růst nákladů promítnout do svých vlastních cen.
Jinde platí stát
Podle Svazu průmyslu a dopravy bude růst regulovaných poplatků české výrobce znevýhodňovat v evropské a globální soutěži. „Klesající ceny energetických komodit na trzích mohou sice mírnit dopad růstu regulovaných složek na celkovou platbu za energie, nicméně náklady na regulované složky jsou v EU často rozhodující pro konečné ceny, protože silová elektřina je na propojených trzích (například českém a německém) zhruba stejně drahá. Proto s ohledem na konkurenceschopnost firem je nastavení regulované složky ceny elektřiny citlivé,“ píše se ve stanovisku Svazu průmyslu a dopravy.
„Že klesá cena elektřiny jako komodity, problém ocelářů neřeší. Třeba v Německu za firmy dál platí podporu obnovitelných zdrojů stát, sanuje se to z obřího fondu, kam Němci lijí 200 miliard eur, částečně z výnosu z prodeje emisních povolenek, částečně ze státního rozpočtu. Tomu mohou naše firmy těžko konkurovat,“ říká Daniel Urban. „Nevíme v Evropě o státu, který by plně přenesl všechny rostoucí náklady na energetiku na energeticky náročné firmy,“ dodává Rafaj.
Průmyslníci tak stále doufají, že vláda najde zdroje na dotaci energií v jiných položkách státního rozpočtu. Například ve výnosech z emisních povolenek, které jsou určeny na jiné účely. Podle Vošahlíka Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s ERÚ a státní firmou ČEPS dál hledá řešení, „které se v regulované složce ceny energie projeví v rámci možností co nejméně“.
Nakolik je zvýšení dotace na energie nakloněn strážce státní kasy ministr Zbyněk Stanjura, není jasné. „Zatím k tomu žádný komentář nemáme,“ sdělila v pondělí Seznam Zprávám šéfka komunikace Ministerstva financí Michaela Lagronová.
