Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Od minulého roku mají firmy díky novému zákonu k dispozici nástroj, jak se dostat z finanční tísně a odvrátit tak upadnutí do insolvence. Jmenuje se preventivní restrukturalizace. Nový instrument se však zatím téměř nepoužívá. Prvním, a zatím pravděpodobně jediným případem pokusu o preventivní restrukturalizaci byly hutě Liberty Ostrava. Avšak tam to nedopadlo dobře a ocelárny nakonec zkrachovaly.
Cílem preventivní restrukturalizace je poskytnout nástroj a pravidla, jak pomoci firmám, které sice ještě v úpadku nejsou, ale zároveň jim bez podniknutí záchranných kroků insolvence hrozí. Tyto kroky spočívají především v dohodě s klíčovými věřiteli na tom, jak a kdy bude firma pohledávky splácet.
„Preventivní restrukturalizace by neměla být nástroj používaný ‚na sílu‘. Na rozdíl od insolvenčního řízení, které je ze své podstaty konfliktní, má být preventivní restrukturalizace konsenzuální. Preventivní restrukturalizace je pro firmy ve finanční tísni možnost, nikoliv povinnost,“ popsal Michal Kuděj z Katedry strategie Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze, který je zároveň zakládajícím partnerem poradenské společnosti Tarpan Partners a podílel se na přípravě pravidel pro preventivní restrukturalizaci.
V praxi se ale nový instrument zatím téměř nepoužívá.
„Zatím je uplatňování bohužel sporadické, tedy aby naplnil očekávání, měl by být institut preventivní restrukturalizace využíván častěji. Smyslem zákona bylo umožnit podnikatelům díky včasné preventivní restrukturalizaci předejít formálnímu řešení nesnází prostřednictvím insolvenčního řízení. Nicméně většinou nic nejde na poprvé a hned perfektně. Z mého pohledu je opravdu nutný ještě delší čas, aby začal být tento neinsolvenční instrument firmami šířeji využíván,“ popsal advokát Tomáš Rada z kanceláře DRV Legal.
Informace od právníků potvrdilo Ministerstvo spravedlnosti, které zákon o preventivní restrukturalizaci připravilo.
„Lze potvrdit, že Liberty Ostrava dosud představuje jediný případ využití institutu preventivní restrukturalizace a restrukturalizačního řízení. Podle dostupných statistických dat je dále evidováno dalších jedenáct návrhů na vyhlášení individuálních moratorií před zahájením restrukturalizačního řízení,“ sdělila Marcela Nevšímalová z tiskové odboru Ministerstva spravedlnosti.
„Nelze vyloučit, že relativně nízký počet případů je dán tím, že dosud uběhlo od nabytí účinnosti nového zákona pouze zhruba deset měsíců a odborná veřejnost se zatím s možnostmi jeho využití dostatečně neseznámila a nenasbírala zkušenosti s jeho fungováním v praxi,“ dodala zástupkyně ministerstva.
Podmínky použití
Základní podmínkou pro preventivní restrukturalizaci je, že podnik sice má finanční potíže, ale není v úpadku. Úpadek je tehdy, když má firma vícero závazků více než 30 dnů po lhůtě splatnosti nebo je předlužená. Tedy že součet jejích dluhů převyšuje hodnotu jejího majetku. Takovým firmám ale už preventivní restrukturalizace nepomůže.
„Podnikatelé přistupují k řešení svých problémů nadále pozdě. Potom tak již nelze řešit situaci preventivní restrukturalizací, kde je podmínkou procesu neexistence úpadku. Včasnost řešení problémů je tedy klíčem k úspěšnému užití nástroje, jakým je preventivní restrukturalizace,“ uvedl Lee Louda, insolvenční správce a zároveň vedoucí Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka při VŠE v Praze.
Podle Michala Kuděje z Tarpan Partners je předpokladem preventivní restrukturalizace domluva firmy s největšími věřiteli. Tedy právě to, co se nestalo v ostravské Liberty, která se o preventivní restrukturalizaci jako první velký podnik pokusila. Ocelárna nenašla společnou řeč s největším věřitelem, dodavatelem energií Tameh Czech.
Jejich konflikt nakonec vyústil až do bodu, kdy Liberty vyšachovala Tameh ze spolurozhodování o průběhu restrukturalizace. Stejně tak v Liberty panovaly pochybnosti, jestli firma má vůbec na restrukturalizaci nárok, a zda není ve skutečnosti v úpadku. V únoru dokonce samotný restrukturalizační správce Liberty kvůli tomu podal návrh na zrušení moratoria podniku. Soud ale tehdy nakonec ještě hutě podržel.
„První vlaštovka preventivní restrukturalizace podle nového zákona! Je skvělé se na plánu preventivní restrukturalizace podílet a vidět, jak se z právní teorie stává praxe,“ pochvaloval si krátce poté na sociální síti LinkedIn advokát Liberty a bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
Insolvenční návrh
Ještě na začátku května Liberty rozeslala tiskovou zprávu o tom, že začala naplňovat restrukturalizační plán. Již v červnu ale podnik na sebe podal insolvenční návrh.
„O úspěšnosti či neúspěšnosti záchrany ovšem rozhoduje především výchozí ekonomická situace podnikatele a jeho schopnost přesvědčit klíčové věřitele o perspektivách svého dalšího fungování. Nový institut podle směrnice není konstruován k odvracení fatálních ekonomických či provozních selhání, neboť tomuto účelu již slouží insolvenční řízení. Procesní pravidla nového zákona proto logicky předpokládají i existenci neúspěšných scénářů, které nastanou při nadkritickém zhoršení ekonomické situace dlužníka,“ odpovědělo Ministerstvo spravedlnosti na otázku, zda v případě Liberty sehrálo nějakou roli i nastavení zákona o preventivní restrukturalizaci.
Tuzemská norma o preventivní restrukturalizaci vychází z evropské směrnice, kterou Evropský parlament a Rada EU schválily už v červnu 2019. Podobné právní nástroje mají firmy také například v Německu, Nizozemsku nebo ve Velké Británii.
