Firmy si utahují opasky. Místo náboru si raději podrží stávající zaměstnance

Pracovní trh v Česku vychládá. Čistý index trhu práce, který ukazuje rozdíl mezi podílem firem, jež hodlají nabírat nové zaměstnance, a těch, jež hodlají propouštět, vychází sice pro druhé čtvrtletí roku 2024 pozitivně, ale je o deset procentních bodů nižší než před rokem.

Zatímco před rokem dosáhl Čistý index trhu práce hodnoty 16 procent, letos to je „jen“ šest. I tak je to však v kontextu ekonomických potíží daných válkou na Ukrajině úspěch. Nabírat hodlá 30 procent společností a propouštět „jen“ 24 procent.

„Trh práce bude ve druhém čtvrtletí 2024 nadále mírně růst podobným tempem jako na začátku roku. Mírně vzrostl počet zaměstnavatelů, kteří budou nabírat, ale zároveň vzrostl i počet těch, kteří budou snižovat počty zaměstnanců. Výsledná bilance je pozitivní, ale pohybujeme se na výrazně nižší úrovni optimismu ve srovnání s posledními dvěma lety,“ hodnotí aktuální situaci Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika, která index zpracovává.

Český trh práce má podle ní poměrně velkou setrvačnost, a negativní ekonomické změny se tak promítají do propouštění lidí velmi pomalu, protože firmy si kvůli náročnosti přijímání nových lidí raději drží stávající zaměstnance i v období nedostatku zakázek.

„Nejoptimističtější obory jsou zdravotnictví, finance, reality, energetika, IT a komunikační služby. Výrazný pokles oznamuje veřejný a neziskový sektor,“ dodává Rezlerová.

Konkrétně hodlá nové pracovníky v následujícím čtvrtletí nabírat sedm odvětví z devíti. Nejvíc chce počty zaměstnanců navyšovat sektor zdravotní a sociální péče a farmacie s čistým indexem 24, což je o 16 procentních bodů více než v předchozím čtvrtletí (meziročně o osm procentních bodů méně). Obchod a služby čeká stagnace a veřejný a neziskový sektor dokonce pokles s indexem práce ve výši minus 11 procent.

Ve srovnání s předchozím čtvrtletím optimismus v přijímání nových lidí oslabil v pěti odvětvích a posílil ve čtyřech. Meziročně trh práce posílil pouze v odvětví komunikační služby, a to o 17 procentních bodů.

Z pohledu regionů si uchovávají dobrou náladu ohledně náborových plánů dva regiony ze tří, zatímco jeden očekává pokles. Nejoptimističtější oblastí jsou Čechy s hodnotou indexu 11 následované Prahou s hodnotou devět. Morava očekává mírný pokles, konkrétně o dvě procenta.

Od prvního čtvrtletí 2024 náborové aktivity posílily pouze v Čechách (o sedm procentních bodů), zatímco na Moravě oslabily o pět procentních bodů a v Praze se nezměnily. V meziročním srovnání trh práce značně oslabil ve všech třech regionech.

Z hlediska velikosti jsou nejoptimističtější zaměstnavatelé ve velkých organizacích s 1000 až 4999 zaměstnanci s indexem 22, který od prvního čtvrtletí 2024 vzrostl o 20 procentních bodů a od druhého čtvrtletí 2023 o 18 procentních bodů.

Tyto organizace hlásí největší růst náborových plánů ve srovnání s minulým čtvrtletím (společně s mikro firmami do devíti zaměstnanců) a stejným obdobím loňského roku. Největší propad v porovnání s předchozím čtvrtletím naopak tuší střední firmy (250 až 999 zaměstnanců), a to o 17 procentních bodů, meziročně pak extra velké organizace (nad 5000 zaměstnanců) o plných 27 bodů.

V globálním hodnocení však Česká republika nevychází dobře, a to i navzdory celkovému pozitivnímu pohledu na nábor nových lidí. S indexem ve výši pěti procent (zde se porovnávají očištěné hodnoty, v ČR neočištěné) jsme 17 bodů pod celosvětovým průměrem, který činí 22 procent. Za námi je už jen Argentina, Izrael a Rumunsko.

„S příchodem druhého čtvrtletí roku 2024 se zaměstnavatelé potýkají se složitými výzvami. Na jedné straně globální ekonomika vykazuje malé známky oživení, neboť se očekává, že spotřeba, obchod a inflace se letos vrátí do normálu. Na druhou stranu přetrvávající inflace zmírnila tempo snižování úrokových sazeb centrálními bankami. Nejistotu navíc vnáší pokračující napjatá geopolitická situace s probíhajícími konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě,“ vysvětluje globální situaci Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.

Zmíněná nejistota pak vede k opatrnosti zaměstnavatelů. Přestože stále existuje poptávka po kvalifikovaných lidech, ve srovnání s předchozím čtvrtletím se náborové tempo zpomalilo (z 26 procent). „Současný Čistý index trhu práce je nejnižší od prudkého poklesu během pandemie covidu-19, ale stále vykazuje podobné hodnoty, jaké byly ve stejném období minulého roku (24 procentních bodů),“ dodává Halbrštát k mezinárodnímu srovnání.

Z hlediska odvětví je v globálním pohledu nejoptimističtějším sektorem IT, a to díky vysoké poptávce firem po vývoji aplikací, zavádění umělé inteligence, automatizaci procesů, digitalizaci a řešení kybernetické bezpečnosti a technické podpory koncových uživatelů. V tomto čtvrtletí hlásí náboroví manažeři hodnotu indexu 34 bodů (50 % nabírá, 16 % propouští).

Na druhém místě v globálním měřítku je sektor finančních služeb a realit a na třetím zdravotnictví.