Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Boje v Perském zálivu rozhoupaly ceny plynu na velkoobchodních trzích. Před začátkem války se pohybovaly kolem 30 eur za MWh, nyní jsou zhruba o třetinu výše než před válkou, v jednu chvíli atakovaly i hranici 70 eur za MWh.
Někteří dodavatelé energií už zdražení komodity museli zohlednit i ve svých cenících pro domácnosti. Prvním velkým dodavatelem, který tak učinil, byla společnost Innogy. „Nejedná se o žádné drama, cena šla nahoru zhruba o nějakých 200 korun za megawatthodinu, což nás vrací do stejného období roku 2025, kdy ty ceny byly plus mínus obdobné,“ říká generální ředitel Innogy Energie David Konvalina, který byl hostem pořadu Agenda.
Na začátku března Innogy uzavřela desítky tisíc smluv, kde doprodala levněji nakoupený objem energií ještě za předválečné ceny. „V okamžiku, kdy byl tento plyn již prodán zákazníkům, tak jsme na to museli reagovat,“ říká Konvalina.
Na situaci museli odpovědět i další dodavatelé, někteří upravovali ceníky, jiní omezili přijímání nových zákazníků. „Někdo omezil objemové limity, tzn. ty výhodné ceny dá pouze zákazníkům s nižším odběrem, případně snížili slevy pro neveřejné nabídky,“ uvedl Konvalina. Další změny ceníků pro domácnosti Innogy zatím neplánuje.
Cenové výkyvy se však podstatně dotkly firem, které část své spotřeby nakupují na spotovém trhu za aktuální ceny během dne, tudíž zdražování pocítí okamžitě. „Dívali jsme se, jak dopadla fakturace zákazníků ze segmentu B2B za březen, a ceny, které platili, byly výrazně vyšší, dokup na spotovém trhu byl na úrovni 54 eur, na konci února byl kolem hranice 30 eur za MWh,“ popisuje Konvalina.
Ve fakturaci firem to podle něj dělá nižší stovky milionů korun. „Zatím mám zprávy, že to není nic dramatického. Nicméně je potřeba si uvědomit, že kdyby tato situace trvala déle, předpokládám, že vyšší náklady na energie průmyslové firmy promítnou do cen svých produktů, které prodávají zákazníkům,“ upozorňuje Konvalina.
Trh zatím věří v rychlé ukončení americko-izraelsko-íránského konfliktu a ceny energií s dodávkou v letech 2028 a 2029 jej zatím ignorují. „Problém je rok 2027, ale ještě spíše 2026, protože nikdo neví, jak dlouho ten konflikt bude trvat a jak dlouho vlastně bude Hormuz přiškrcen, protože samozřejmě významná část těch celosvětových LNG tankerů pluje právě tudy,“ říká šéf Innogy Energie.
Topná sezona akorát končí a začíná období, kdy se opět vtláčí plyn do zásobníků na příští zimu. Podle pravidel pro plnění zásobníků musí dodavatelé mezi říjnem a listopadem naplnit zásobníky na 90 procent jejich kapacity. Letos přitom nemusí platit, že plyn v létě je levnější než v zimě.
„Abyste měli motivaci ukládat ten plyn v zásobnících, musíte ho nakoupit v létě za nižší cenu, než ho v zimě prodáte. V případě, že ty ceny jsou opačné, tak to nedává smysl a realizovali byste ztrátu, a to určitě žádný ekonomický subjekt udělat nechce,“ říká Konvalina.
Rozdíly v cenách se mění někdy den co den. „Sezona plnění zásobníků je prakticky na začátku, takže buď je naplní obchodníci, nebo v krajním případě stát má dostatek času na to, aby případně motivoval obchodníky k tomu, aby do těch zásobníků plyn ukládali,“ říká.
Strany konfliktu se už několikrát sešly za účelem se dohodnout, snaží se podnikat kroky k uklidnění situace. Trhy zatím podle Konvaliny vidí další vývoj optimisticky. Ceny energií jsou stále hluboko pod úrovní, na které byly v letech 2022 a 2023.
