Článek
Pouze 17 procent firem letos čeká zlepšení hospodářské situace v Česku. Vyplývá to z průzkumu mezi zhruba 130 společnostmi, který pravidelně pořádá Česko-německá obchodní a hospodářská komora.
Více než polovina dotázaných firem čeká v letošním roce ekonomickou stagnaci a pouze 18 procent se domnívá, že se české hospodářství v porovnání s loňskem zlepší. Nejlépe hodnotí letošní hospodářský výhled firmy ve stavebnictví, z nichž 33 procent očekává zlepšení, na rozdíl od služeb, kde to bylo 18 procent a zpracovatelského průmyslu, 12 procent.
„Výsledek průzkumu reflektuje situaci ve světě včetně válek, celních bariér, dekarbonizace a dalších faktorů,“ uvedl k výsledkům prezident komory a ředitel společnosti Bosch Group v Česku a na Slovensku Milan Šlachta.
„Na aktuální vývoj by měla flexibilně reagovat politická reprezentace, ať už jde o snižování administrativní zátěže, podporu školství, vědy a výzkumu nebo o technologickou neutralitu, abychom nesázeli pouze na jednu nebo dvě technologie,“ prohlásil také Šlachta.
Méně investic, vyšší obrat
Každoroční průzkum už posedmé zaznamenal klesající ochotu k investicím. Ve výrobním sektoru se letos chystá snižovat investice dokonce 43 procent firem. Vyšší investice naopak v letošním roce chystá 42 procent společností působících ve službách.
Navzdory nižším investicím ale necelá třetina firem čeká vyšší tržby. Tato očekávání jsou nejsilnější v sektoru služeb (60 procent), ve zpracovatelském průmyslu je to 39 procent společností.
Tento vývoj podle profesora Timo Wollmershäusera z mnichovského institutu IFO naznačuje, že hospodářství stojí na prahu zásadní strukturální změny.
„Průmyslové podniky stále více generují obrat z hybridních obchodních modelů. Průmyslové zboží se kombinuje se službami souvisejícími s výrobkem,“ uvedl Wollmershäuser.
„Zároveň mnoho podniků přesouvá část své fyzické výroby do zahraničí a soustředí se na vývoj a prodej výrobků doma. V důsledku toho celkový obrat průmyslových podniků již několik let vykazuje mnohem lepší obraz než průmyslová výroba nebo investice do zařízení,“ dodal.
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků
Ve srovnání konkurenceschopnosti pěti zemí střední a východní Evropy skončilo Česko na druhém místě za Polskem. Rozhodujícími faktory byly podle průzkumu především nižší výrobní náklady, vyšší investice do infrastruktury a lepší dostupnost kvalifikované pracovní síly.
Právě nedostupnou kvalifikovanou pracovní sílu považují firmy sdružené v AHK za jeden z největších problémů. „Nejde o to, že by se zhoršila samotná kvalifikace nebo odborné vzdělávání, ale o to, že se v době rychlého rozvoje digitalizace a umělé inteligence výrazně zvýšily požadavky firem,“ upozorňuje ředitel komory Bernard Bauer.
Na měnící se situaci v průmyslu a měnící se požadavky firem podle něj nedokáže český systém vzdělávání reagovat. „Přestože kvalifikace zaměstnanců určuje inovační sílu lokality, český systém vzdělávání na to zatím nemá odpověď,“ dodal.
Za nejdůležitější faktory podporující investice v Česku považují firmy členství země v EU, kvalitu telekomunikační sítě a také kvalitu a dostupnost lokálních dodavatelů. Naopak nedostatek transparentnosti při zadávání veřejných zakázek je podle firem největším negativním faktorem.
Česko-německou obchodní a hospodářskou komoru tvoří především německé firmy podnikající v Česku a čeští dodavatelé německých společností. Více než 40 procent firem, které se do průzkumu zapojily, má německého vlastníka.
