Firmě koketující s ruským kapitálem došly peníze. Pomoci má prodej klenotů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Investiční společnosti nazvané Kaprona, první nadační došly peníze určené na výplatu investorů, kteří firmě poskytli kapitál. Městský soud v Praze proto Kaproně na její návrh udělil tříměsíční moratorium, tedy ochranu před věřiteli. Peníze pro věřitele hodlá firma sehnat pomocí blíže neurčených cenných papírů a prodejem luxusních klenotů.

Kaprona získala od necelých dvou set investorů prostřednictvím půjček kolem 415 milionů korun. Již loni se ale firma dostala do potíží, a tak všechny smlouvy s klienty ukončila. To vedlo k okamžitému zesplatnění závazků. Celkové dluhy společnosti jsou 516 milionů korun.

Přestože Kaprona získávala peníze od investorů, nefiguruje u České národní banky na žádném seznamu investičních subjektů. Kapitál lidé firmě poskytovali na základě dokumentů nazvaných „nadační smlouvy“. Půjčky Kaproně ve smlouvách byly označeny jako „vratný donátorský příspěvek“.

Mezi projekty Kaprony patřila například firma Car Simply zajišťující pronájmy osobních vozů. Tento projekt však skončil. Stejně tak se společnosti nakonec nepodařilo rozběhnout ostravský projekt Maestoso Advanced Materials na speciální slitiny určené například pro letectví nebo zdrojní výrobu.

Firma v návrhu na moratorium připustila, že její provozní model byl nákladný a ve finále nad její možnosti. „V průběhu roku 2023 se prokázalo, že dlužník déle neudrží zaběhlý systém vysokého zhodnocení vkladatelů a finanční zátěž spojenou s výplatou nadstandardních úroků, stejně tak i s vysokými náklady na pronájmy osobních automobilů a partnerských odměn,“ napsala firma v publikovaném návrhu na vyhlášení moratoria.

Kaprona měla v plánu rovněž investovat do projektu se stavitelem akvaponických farem Future Farming z brněnské skupiny GFF, která nyní rovněž čelí finančním potížím.

„Před ukrajinsko-ruským konfliktem byla v Evropě nejsnazší cesta k ruským penězům. Měli jsme něco dohodnutého, ale s žádným ruským investorem jsme se nespojovali, jednali jsme na úrovni švýcarských a ruských bank. To všechno ale padlo. Když Rusko napadlo Ukrajinu, tak jsme všechny tyto aktivity skončili. Faktem je, že kdyby se toto (ruská invaze na Ukrajinu, pozn. red.) nestalo, tak jsme dnes někde jinde,“ řekl v rozhovoru pro SZ Byznys Martin Šulc z představenstva Kaprony.

„Cílem spolupráce bylo založení společného podniku, ve kterém měla Kaprona zajistit financování a technologická společnost Future Farming dodat své vyspělé technologie moderního zemědělství. Do fáze výstavby farmy v rámci společného projektu však nikdy nedošlo, protože Kaprona nesplnila svou část dohody. Tedy nedošlo k zajištění financování projektu,“ sdělila společnost Future Farming.

V rámci tříměsíčního moratoria se nyní Kaprona snaží sehnat peníze na zaplacení dluhů. Mimo jiné prodejem movitého majetku. Představitel Kaprony Martin Šulc potvrdil, že mezi tento majetek patří i blíže neurčené luxusní klenoty, do nichž skupina investovala.

„Snažíme se je prodat, ale právě proto, že je to citlivý proces a kupci by se hned stáhli, tak nemůžeme říci nic bližšího,“ uvedl Šulc.

V mlze zůstává také povaha dalšího majetku, který má Kaproně pomoci získat peníze. Firma bez dalších podrobností pouze uvedla, že je to dluhopis, jehož výstavcem má být blíže neurčená finanční společnost z Ameriky.

Část věřitelů ale firmě její přísliby ohledně vyřešení tíživé situace nevěří a usiluje o zrušení moratoria.

„Věřitelé mají za to, že jsou v případě dlužníka splněny podmínky pro zrušení moratoria jak z důvodu uvedení nepravdivých údajů v návrhu, tak z důvodu nepoctivého záměru dlužníka,“ stojí ve zveřejněném návrhu na zrušení ochrany podaném dvěma investory Kaprony na konci února.

Kaprona však jakékoliv pochybnosti odmítá. A poctivost svých záměrů na vyřešení situace se snaží doložit mimo jiné najmutím krizového manažera Jiřího Melničuka, který zachraňoval například výrobce dechových nástrojů Amati ze západočeských Kraslic.

„Jako krizový manažer vím, jak dlouho trvá oddlužování firem. Jsou to roky. A my to chceme vyřešit v řádu měsíců,“ uvedl Melničuk.

Faktem je, že Kaprona slíbila investorům vyřešení situace do šesti měsíců již loni v létě. Melničuk zpětně připouští, že to byla chyba. „Podcenili jsme, jak dlouho bude trvat zpeněžení některých aktiv,“ říká krizový manažer.

Za českou Kapronou je ještě stejnojmenná mateřská firma registrovaná ve Švýcarsku. Kromě dřívějšího koketování s ruským kapitálem ale Šulc z Kaprony odmítá, že by skupina měla vlastnicky cokoliv společného s někým z Ruska.

„Je tam několik fyzických osob hlavně z České republiky včetně mě. Nikdo nemá majoritu,“ popsal akcionářskou skladbu švýcarské Kaprony Šulc.

V ruských otevřených zdrojích lze ale dohledat dceřinou firmu švýcarské Kaprony založenou v ruském Jekatěrinburgu.

„V Rusku jsme založili firmu na likvidaci odpadů, ale pak jsme od toho odstoupili,“ uzavřel Šulc z představenstva Kaprony.

Případ Kaprony není zdaleka jediným, kdy lidé svěřili nějaké firmě peníze s vidinou vysokého zhodnocení, a pak měli problémy se ke svým prostředkům dostat. Aktuálně Národní centrála proti organizovanému zločinu zahájila stíhání kvůli podezření z podvodu v kauze investiční firmy WCA International. Kolem šesti tisíc lidí firmě svěřilo přes dvě miliardy korun.

Další investiční kauzou popsanou redakcí SZ Byznys je případ společnosti Profit & Prosper. Lidé této firmě svěřili stovky milionů korun. Ani v tomto případě není zřejmé, co se s penězi stalo.