Firmám chybí experti. Zaměstnejme i prověřené Rusy a Bělorusy, žádají

České společnosti žádají, aby vláda dala zelenou k zaměstnávání ruských a běloruských špičkových specialistů, kteří u nás chtějí pracovat a sdílejí demokratické hodnoty.

Experti z těchto zemí k nám nyní až na výjimky přijít nemohou, protože až do března roku 2023 nedostanou víza ani povolení k pobytu. Vláda premiéra Petra Fialy to zakázala poté, co Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině, ve které ho Bělorusko podporuje. Podle firem to však naše hospodářství zbytečně oslabuje.

„Česká ekonomika je stále více závislá na zaměstnancích ze zahraničí. Zejména v IT oboru je situace kritická. Mnoho českých technologických firem se spoléhá na talenty z Východu, mimo jiné i z Ruska či Běloruska. Ty ovšem nyní do České republiky relokovat nelze. I když tito lidé nejsou v ČR příliš početnou skupinou cizinců v porovnání s jinými národnostmi a je těžké odhadnout, kolik by jich mělo zájem přijít, je škoda nechat si tuto příležitost utéct. Jedná se většinou o vzdělané, vysokopříjmové zaměstnance, které české firmy i česká ekonomika potřebuje,“ říká Tereza Kavan Klimešová, partnerka v daňovém a právním oddělení poradenské společnosti Deloitte ČR.

Podobně se na situaci dívá personalistka ze společnosti Applifting, v níž mladí odborníci vyvíjejí různé aplikace. V týmu zhruba 140 lidí pracuje asi třetina cizinců, například Ukrajinci, Rusové, Španělé, Slováci či Uzbekové. Firma věří tomu, že pestrý kolektiv složený ze zkušených odborníků z různých států přináší benefity nejen týmu, ale i zákazníkům, protože umožňuje nahlížet na problémy z odlišných perspektiv jednotlivých lidí.

„Když člověk narazí na talent, tak je jedno, odkud je, důležité je ho získat a je obrovská škoda takovou šanci propást. Samozřejmé je, že se musí takoví kandidáti z pohledu bezpečnosti prověřovat, ale všechny je bez rozlišování odmítat? Nerozumím tomu. Našli jsme dva talentované lidi v Rusku a chtěli jsme je u nás zaměstnat, ale protože to nebylo možné, tak ze spolupráce sešlo. Je to škoda a škodí to ekonomice,“ je přesvědčena Jana Procházková, která se v Appliftingu stará o pohodlí zaměstnanců.

Na českém trhu chybí podle loňského průzkumu společností Coding Bootcamp Praha a Techloop přibližně 14 tisíc IT odborníků, a protože českých „ajťáků“ je na trhu dlouhodobě nedostatek, shánějí je firmy už několik let také v zahraničí. Podobně řeší nedostatek specialistů i další evropské státy, takže v přeshraničním náboru expertů panuje poměrně velká konkurence.

A zatímco Česko, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko či Finsko různým způsobem vydávání víz Rusům a Bělorusům omezují, Francie, Německo, Itálie nebo Nizozemsko s tím problém nemají a Bělorusové či Rusové k nim mohou cestovat i u nich pracovat. Irsko dokonce podle některých informací z pracovního trhu na své území ve velkém přesouvá ruské specialisty z velkých technologických firem, jako je například Oracle či Google, které v Rusku ukončily své podnikání.

Striktnímu odmítání vstupu ruských a běloruských specialistů na český pracovní trh nerozumí také zakladatel společnosti Abra Software. „Mnoho špičkových mladých lidí z těchto zemí je nám myšlenkově blízkých a snaží se utéct před tamějším režimem. Jsou to nejlepší, co můžeme mít. Pokud chceme pomoci rozložit tyto státy zevnitř, měli bychom udělat vše pro to, aby jejich inteligence utekla k nám a mohla zde pracovat. Podobně utíkaly do Evropy za svobodou statisíce Rusů na začátku 20. století před bolševiky. Měli bychom každého posuzovat zvlášť a opustit princip kolektivní viny,“ říká Jaroslav Řasa.

Česko by podle něj mělo při přijímání zahraničních pracovníků postupovat podobně jako Spojené státy na začátku minulého století, tedy uvolnit víza, zřídit pro mladé zájemce o práci výběrová centra, kde prokážou svou odbornost, hodnotové nastavení a zdraví.

„To by byla ta nejlepší věc, jak bychom mohli Putina oslabit,“ je přesvědčen zakladatel softwarové společnosti, která pomáhá firmám například automaticky řídit sklady, zpracovávat zakázky, evidovat majetek, zpracovávat účetnictví či rozvíjet byznys e-shopů. „Mimochodem, tuto možnost bych otevřel selektivně a za dohledu všech bezpečnostních složek i pro jiné státy světa,“ dodává Řasa.

S podobným systémem souhlasí i manažerka imigračního oddělení Deloitte Advisory Eva Drhlíková. „Zaměstnavatelé se při náboru zaměstnanců mohou poohlížet po ostatních trzích ze zahraničí, ale vzhledem k tomu, že český imigrační proces je pomalý a složitý a konkurence s ostatními zeměmi EU je veliká, tak by bylo dobré, aby Česká republika zavedla systém identifikace vysoce kvalifikovaných zaměstnanců. Použít by šlo například bodový systém, který funguje i v ostatních zemích. Vše by se tím pro všechny zjednodušilo a zrychlilo,“ říká Drhlíková.

Efektivní a pružný systém by pomohl také začínajícím technickým dravcům – startupům – pro které jsou zkušení „ajťáci“ základní podmínkou rychlého rozvoje byznysu. Pracovní portál StartupJobs, zaměřený na vyhledávání technických specialistů, má s nedostatkem „ajťáků“ na českém trhu a jejich vyhledáváním v zahraničí dlouholeté zkušenosti.

„Pozorujeme, že se na vývojářské pozice hlásí nyní čím dál tím více kandidátů z Ruska, Běloruska i Ukrajiny. Ale skutečně „nahirovat“ kandidáta konkrétně z Ukrajiny je nesmírně komplikované – všechno nesmírně dlouho trvá, úřady jsou zmatené a nepružné. Obecně je celý proces, jak zaměstnat někoho mimo EU, hodně složitý a nadlouho. Ve větších firmách na to mají specialisty, kteří se v problematice orientují. Pokud to však nějaká firma dělá poprvé a neví co a jak, je stávající stav téměř neprůchozí. Startupy se tomu zpravidla raději zcela vyhnou,“ konstatuje zakladatel portálu StartupJobs Filip Mikschik.

Firmy také poukazují na to, že se setkávají s velkými administrativními průtahy při potvrzování víz Rusům a Bělorusům, kteří zde už pracovali ještě před konfliktem na Ukrajině. Potýká se s tím například společnost Actum Digital, jež vytváří technologické platformy pro firmy, které je propojují se zákazníky a třetími stranami. Společnost zaměstnávala zahraniční pracovníky z různých zemí už před válkou na Ukrajině. Když chtěla převést z jedné své společnosti do druhé frontendového developera z Běloruska, tak narazila.

„Pracoval pro jednu z našich dalších společností yachting.com a plánovali jsme ho zaměstnat na hlavní pracovní poměr v Actum. Momentálně jsme však v situaci, kdy čekáme na prodloužení jeho pracovních víz. Žádost leží již skoro dva měsíce na ministerstvu a administrativa zdržuje čas, který by mohl strávit na projektech pro naši firmu,“ stěžuje si Pínová.

V další z jejich společností Actum X pracoval podle ní už delší čas pracovník ruské národnosti a žádost o prodloužení jeho víza byla zamítnuta, a nemůže tak pracovat na rozběhnutých projektech. „Podali jsme odvolání, protože nevidíme důvod, proč by neměl mít schválenou žádost v situaci, kdy pracovat chce. Národnost zkratka neřešíme. Jsme kolektiv šikovných lidí, které jejich práce baví, a my se je snažíme maximálně podpořit,“ dodává Pínová.

Na podobný problém narazil i Applifting. „Kolegyni z Ruska, která u nás začala pracovat už před covidem, končilo v květnu pracovní vízum. Žádost o nové byla velmi komplikovaná, protože ambasáda na nějakou dobu pozastavila jejich přijímání. Když to znovu umožnila, byly tam takové fronty, že lidé čekali celý den a ani se na ně nedostala řada. Nyní čekáme na schválení žádosti a nevíme, jaké další náležitosti k její smlouvě bude potřeba doložit a kdy,“ popisuje komplikace Jana Procházková.

Problém je podle ní i v tom, že není jasné, co se bude dít s ukrajinskými uprchlíky, kteří díky takzvanému vízu strpění získali jednoduchý vstup na český pracovní trh. Avšak jen na dobu určitou (nejdéle na 12 měsíců).

„Nevíme, co bude dál, a nelze tak plánovat další kroky. Tato nejistota je pro nás nepříjemná, ale ještě horší je pro Ukrajince, kteří k nám přišli po zahájení války pracovat. My je můžeme jen uklidňovat, že až vláda rozhodne, co bude dál, tak se o nás mohou opřít. Dokud to však nebude černé na bílém, budou nervózní. Pomohlo by, kdyby vláda řekla, jak chce situaci řešit dál,“ říká personalistka Appliftingu.

S tím souhlasí i šéf personální společnosti Maxin’s Group. „Všem stranám – firmám, uprchlíkům i personálním agenturám – by velmi pomohlo, kdyby vláda načrtla scénář, co bude dál. Je to přesně to, co všichni potřebují, aby se mohli stabilizovat,“ říká Roman Kučera, který má se zaměstnáváním cizinců na slovenském i českém pracovním trhu téměř dvacetileté zkušenosti.

Ministerstvo vnitra se snaží společnosti i ukrajinské uprchlíky uklidnit. „Rozhodnutí o prodloužení statusu dočasné ochrany je závislé na koordinaci v rámci EU. Ale směrnice o dočasné ochraně umožňuje sama o sobě téměř automatické prodloužení o šest měsíců maximálně na dobu jednoho roku za předpokladu, že válka bude přetrvávat. Pokud důvody pro udělování dočasné ochrany přetrvají i poté, prodloužení je možné až o další rok,“ říká Hana Malá z tiskového oddělení ministerstva.

Ohledně zaměstnávání Rusů a Bělorusů však tuzemští zaměstnavatelé v blízké době patrně se zlepšením počítat nemohou. „Teď žádné změny neplánujeme. Je válka, jde o naši bezpečnost a musíme se vyhnout jakémukoliv riziku působení ruských tajných služeb na území EU. Platí, že občané Ruska a Běloruska si mohou žádat o dlouhodobá víza v rámci programu Občanská společnost,“ řekl SZ Byznys ministr zahraničí Jan Lipavský.

Občanská společnost je program, který umožňuje udělit víza lidem, kteří bojují za svobodu a lidská práva, jsou ve své zemi pronásledováni a ze strany státní moci jim hrozí nebezpečí. Je proto nutné, aby svou zemi opustili.