Článek
Čistý zisk Skupiny ČEZ klesl druhé čtvrtletí v řadě. Meziročně se za první půlrok snížil o 34 procent a firma vydělala 22,3 miliardy korun. Pokles způsobila především daň z neočekávaných zisků neboli windfall tax a odvody z nadměrných tržeb. Pozitivně se však podle finančního ředitele ČEZu Martina Nováka do výsledků promítly ceny elektřiny nebo zisk uhelných elektráren.
ČEZ stojí před dvěma velkými investicemi. Do roku 2036 přibude v jaderné elektrárně Dukovany další reaktor, jehož stavba by podle Nováka neměla nijak negativně zasáhnout do hospodaření společnosti.
Zároveň má ČEZ vážný zájem o společnost GasNet, která má na starost distribuci plynu a aktuálně je k mání. Její hodnota se může pohybovat kolem deseti miliard korun. „Jde o distribuční aktivum na území České republiky, což je náš domácí trh. Distribuční byznys známe, máme koneckonců bohatou zkušenost díky distribuci elektřiny. Určitě by to mělo pozitivní dopad do našeho distribučního portfolia nejen proto, že obchodujeme s plynem,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Novák.
V prvním pololetí meziročně klesl čistý zisk Skupiny ČEZ o 34 procent na 22,3 miliardy korun. Jste s výsledkem spokojen?
Určitě jsme s nimi všichni spokojeni. Provozní zisk nám meziročně stoupl o pět procent na 62,4 miliardy korun, čistý zisk poklesl zhruba o třetinu. Je to dáno hlavně novou daní z nadměrných zisků.
Které hlavní položky se letos do zisku promítají?
V segmentu Výroba se na meziročním srovnání promítá nárůst průměrné realizační ceny vyrobené elektřiny. Na druhé pololetí máme ještě sedm procent produkce neprodané, a tu prodáváme na spotovém trhu, kde ceny velmi kolísají. Celkově meziročně výroba zlepšila EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů, pozn. red.) o 1,9 miliardy korun. Nárůst realizačních cen vyrobené elektřiny měl pozitivní efekt 13 miliard korun, ale odvody z nadměrných zisků jej snížily o 11 miliard korun.
Naopak sub-segment Trading meziročně přispěl o 2,4 milardy Kč méně. A to zejména díky úspěchům ve spekulativním tradingu jsme v 1. pololetí vydělali 5,2 miliardy korun, což však bylo méně než loni, kdy byla vysoká volatilita a kde jsme dosáhli extrémního neopakovatelného zisku. V běžných letech ale trading vydělával kolem jedné až dvou miliard ročně.
Kolik zatím za první pololetí odvedete na windfall tax?
Náklad na windfall byl za první pololetí přes 13 miliard korun a na odvody z nadměrných tržeb byl 11 miliard korun. Zálohu za tři kvartály na windfall tax platíme až 15. září, další zálohu (na 4. kvartál) platíme 15. prosince. Tento rok počítáme, že odvedeme jak na odvodech z nadměrných tržeb a na windfall tax celkem 30 až 40 miliard korun. Bude to ale záviset na vývoji spotové ceny elektřiny.
Za celý rok 2023 jste očekávali čistý zisk na úrovni 33 až 37 miliard korun. Pořád si za tím stojíte?
Po prvním pololetí stále držíme výhled 105 až 115 miliard korun na provozním zisku EBITDA a 33 až 37 miliard na čistém zisku očištěném o mimořádné vlivy. Takže potvrzujeme výhled, který jsme oznamovali na počátku května s výsledky za první kvartál.
Do predikcí promítáte také odhad cen energií. Jak podle vás budou vypadat ceny elektřiny v následujícím období?
U dlouhodobých kontraktů je vidět klesající trend. Elektřina s dodávkou v roce 2024 se na burze obchoduje za 137 eur za MWh, s dodávkou v roce 2025 za 125 eur za MWh, na 2026 za 106 eur za MWh a na rok 2027 za 92 eur za MWh. Kvartální a měsíční produkty v rámci roku 2023 se obchodují mezi 100 až 130 eury. Na spotovém trhu jsou ceny více „rozevláté“. Na rok 2023 máme dosud neprodáno cca sedm procent očekávané výroby v Česku, proto uvádíme očekávanou průměrnou realizační cenu vyrobené elektřiny na úrovní 120 až 135 eur za MWh.
Většina vašich koncových zákazníků z řad domácnost stále platí ceny na úrovni vládních stropů. Kolik ČEZ dostal od státu za první půlrok na kompenzacích za zastropované ceny?
ČEZ jako výrobní společnost primárně platí státu odvody z nadměrných tržeb a daň z neočekávaných zisků, celkem náklady za I. pololetí ve výši 24 miliard Kč. Kompenzace od státu dostávají dodavatelé koncovým zákazníkům, tj. společnost ČEZ Prodej a ČEZ ESCO.
Jejich zákazníci, kteří nemají fixovanou cenu, jsou z velké části ještě na vládních stropech. Je to dáno tím, že nakupujeme elektřinu postupně. Elektřina, která se dodává v roce 2023, je nakoupena především v roce 2022, kdy ta cena relativně prudce stoupala. Výši přijatých kompenzací nezveřejňujeme, nicméně jsou výrazně nižší hodnoty než to, co jako Skupina odvádíme z nadměrných tržeb a na dani z nadměrných zisků.
Přestože výrazně klesl absolutní objem výroby, tak je v tomto pololetí zisk uhelných elektráren větší než v loňském prvním pololetí.
ČEZu v prvním pololetí klesl podíl výroby z uhelných zdrojů na 27 procent, což je dosud nejnižší úroveň. Jak si teď vedly ohledně ziskovosti vaše uhelné elektrárny?
Ziskovost uhelných elektráren jde celoevropsky dolů. Když klesají ceny elektřiny a zároveň stoupají ceny povolenek, prostor pro jejich zisk je nižší a nižší. Marže je pod tlakem a vidíme i nižší poptávku po uhlí. Přestože výrazně klesl absolutní objem výroby, tak je v tomto pololetí zisk uhelných elektráren větší než v loňském prvním pololetí. Loni byla většina výroby prodána a fixována ještě před invazí Ruska na Ukrajinu, kdežto první pololetí 2023 bylo prodáno hlavně loni, kdy rozdíl emisní povolenky a ceny elektřiny byl větší.
Předpokládáte, že s blížícím se koncem uhlí bude ziskovost uhelných elektráren snižovat?
Samozřejmě.
Některé scénáře říkají, že výroba elektřiny z uhlí může skončit kvůli ekonomické situaci uhelných elektráren ještě dřív než ve 30. letech. Je to podle vás také možné?
I to je možné. Samozřejmě všechno záleží na tom, jak bude ekonomika uhelných zdrojů vypadat. Zatím se držíme třicátých let.
Na uhlí jedou nejen elektrárny, ale i teplárenské zdroje, a navíc je rozdíl v letním a zimním období, kdy je poptávka po elektřině z emisních zdrojů mnohem vyšší. První krok spíš bude, že část roku uhelné elektrárny pojedou méně, nebo vůbec, takže zavírání bude postupné.
Blíží se dostavba jaderné elektrárny Dukovany, do září mají zájemci předložit své návrhy. Jaké bude mít spuštění dostavby Dukovan dopad na finanční hospodaření ČEZu, případně na jeho dividendovou politiku?
Ke stavbě je ještě velmi daleko. Podle dohod se státem bychom měli financovat přípravnou část, potom by měl stát financovat výstavbu. Výstavba by na nás tudíž žádný dopad mít neměla, ta přípravná část je ve srovnání s tou výstavbovou relativně levná záležitost, takže na nás žádný zásadní finanční dopad mít nebude. Aktuální termín pro podání nabídek je 2. října.
ČEZ tento týden potvrdil, že se chce ucházet o plynárenskou distribuční síť GasNet. Jak vážný váš zájem je?
Určitě o ni máme velký zájem. Proces podle mých informací ještě oficiálně nezačal, takže jakmile začne, tak se budeme účastnit. Jde o distribuční aktivum na území České republiky, což je náš domácí trh. Distribuční byznys známe, máme koneckonců bohatou zkušenost díky distribuci elektřiny. Určitě by to mělo pozitivní dopad do našeho distribučního portfolia nejen proto, že obchodujeme s plynem.
Aktuálně je na prodej i společnost Net4Gas, která zajišťuje tranzit plynu v České republice. O té také uvažujete?
Pro nás je zajímavější zatím primárně distribuce plynu jako taková. Net4Gas pro nás určitě teď není aktuální.
Už více než rok se mluví o zestátnění a rozdělení ČEZu. Pracujete už na nějakých scénářích rozdělení firmy?
Co se týče mediálně diskutované změny vlastnických podílů, tak to je skutečně otázka na naše akcionáře. Co se týče vnitřní transformace společnosti, tak nějaká nastat může, ale to je proces, který ve velkých firmách běžně jednou za několik let probíhá a nesouvisí se změnami vlastnické struktury mateřské společnosti. Žádné konkrétní kroky v tomto ohledu ale nepodnikáme.
Je pro vás v souvislosti se zestátněním firmy přípustná například i varianta odkupu akcií od menšinových akcionářů přímo ČEZem?
To je opět primárně otázka na naše vlastníky. Navíc na takový krok je potřeba mandát valné hromady a toto téma také není vůbec na stole.
