Nové Dukovany uklidní trh, říká energetik

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Stavba dvou jaderných bloků za celkem 400 miliard Kč v elektrárně Dukovany bude v řádu týdnů stvrzena podpisem smlouvy mezi jihokorejskou společností KHNP a energetickou skupinou ČEZ. Uzavření kontraktu nebrání ani to, že ještě není schváleno financování dvojbloku Evropskou komisí.

Evropský orgán nedávno zveřejnil notifikaci pro pátý blok, i když ji Česko získalo už loni. KHNP však v Dukovanech postaví dva bloky, na které bude potřebovat novou notifikaci, která by však podle Ministerstva průmyslu a obchodu měla být velmi podobná již schválené podpoře.

„Vzhledem k tomu, že posuzujete, že podpora ze strany státu – investiční nebo formou výkupní ceny a ochrany investic – je v podstatě stejná, je jedno, jestli stavíte také šestý blok nebo i další. Myslím si, že je to zvládnutelné relativně rychle,“ říká v pořadu Agenda Vladimír Hlavinka, vlastník společnosti ORGREZ Group, dříve člen představenstva ČEZ odpovědný za výrobu a ředitel jaderné elektrárny Temelín.

Financování spočívá ve třech opatřeních – investorská firma Elektrárna Dukovany II dostane od státu zvýhodněnou půjčku na krytí 100 procent nákladů na výstavbu, stát bude dále vykupovat elektřinu z nového bloku po dobu 40 let za cenu, která zajistí investorovi návratnost kapitálu. Stát také přebírá rizika možných legislativních či politických změn.

Z dokumentu vyplývá, že jednání o financování byla složitá a trvala dva roky. „Proces začal v roce 2022. V roce 2024 Česká republika získala povolení, a když to srovnám s jinými notifikacemi, například podpory kogenerace, tak ty trvaly i čtyři roky,“ uvedl Hlavinka.

Přes Brusel však neprošlo vše v takové podobě, v níž Česká republika žádost předkládala. Například doba výkupu elektřiny státem se snížila z 60 na 40 let a pohořely také původní plány vykupovat proud za pevnou cenu mezi 40 až 50 eury, Česko tak bude nakupovat za tržní cenu.

„Popravdě řečeno, my nevíme, kolik bude stát elektřina příští rok, natož abychom věděli cenu v roce 2036. Je to určitý výsledek vyjednávání, který vidím jako dobrý, protože tam jsou samozřejmě i parametry, které se laikovi špatně čtou, například návratnost investic, různé ekonomicky poměrové ukazatele, což vyplývá ze znalostí, které máme,“ popisuje energetik.

Vláda často občanům slibuje, že elektřina z nových bloků bude levnější. Podle Hlavinky to však tak jisté není a jaká bude cena v příštích letech, je spíš „věštění z křišťálové koule“. První z nových bloků v Dukovanech totiž nezačne vyrábět dřív než po roce 2036.

„Efekt na velkoobchodní cenu elektřiny může být od dvou do čtyř eur, což při těch cenách, které jsou predikovány, není moc,“ říká Hlavinka.

Podle energetika je důležitější stabilita cen. Zejména podnikatelé chtějí mít jistotu, že nebude docházet k výkyvům v cenách v řádu stovek procent. „Právě jádro je to stabilizující, co drží predikovatelnost cen energií,“ dodává.

„Zapojení českého průmyslu má samozřejmě smysl, ale tam, kde je opakovatelnost, a tam, kde má konkurenceschopné ceny, protože KHNP dalo nějakou cenu a bude se ji snažit dodržet. Ta cena se skládá z ceny subdodávek, to znamená a je to zcela logické, že si to budou muset nějakým způsobem vysoutěžit,“ popisuje Hlavinka.

Podle něj je i zkrácení 40leté lhůty výkupu elektřiny státem, za kterou by se měl projekt vrátit, odhadem a kompromisem uzavřeným mezi českou vládou a Evropskou komisí.

Od dukovanské zakázky si slibuje mnoho také český průmysl. Vláda požaduje po jihokorejské KHNP, aby jej do dodávek zapojila minimálně ze šedesáti procent.

Průmysl by podle Hlavinky neměl být závislý na stavbě jednoho bloku, který se minimálně v Evropě nejspíš nebude opakovat vzhledem k tomu, že Korejci od významných projektů na starém kontinentu odstupují.

„Druhá věc je, že samozřejmě ty bloky stavíte na nějakou provozní dobu 60 plus let a musíte je udržovat a modernizovat. A tady je šance pro český průmysl, ne ta jednorázová, ale daleko větší,“ dodává.

Česko sází také na tzv. malé modulární reaktory (SMR), které by podle dosavadních plánů mohly v Česku stát už ve 30. letech, pokud technologie získá potřebné licence a souhlasy úřadů. SMR zatím nejsou ve světě příliš ozkoušené a mají i řadu kritiků.

Podle Hlavinky by však bylo potřeba vyrobit alespoň 20 takových reaktorů, aby se vůbec vyplatily. „Pokud to tak nebude, tak investované náklady ku instalovanému výkonu budou hodně v nepoměru od toho, co si od nich slibujeme,“ říká Hlavinka.