Zaměstnanci touží po novém benefitu. Firmy jsou pro, překážkou je stát

Zaměstnanci se v covidu naučili pracovat na home office a nyní chtějí víc – rozšířit možnost pracovat mimo kancelář nejenom z domova, ale i z ciziny. Zájem o práci ze zahraničí mají zejména zaměstnanci v IT, kde působí velké množství cizinců, kteří si po dovolené či svátcích chtějí prodloužit pobyt s rodinou ve své rodné zemi a nechtějí se vracet hned zpět do místa působení zaměstnavatele.

Zájem pracovat pro českou firmu v zahraničí mají ale i čeští „ajťáci“, kteří z titulu své práce mohou pracovat odkudkoliv a stačí jim na to jen dobré technické zázemí a připojení.

Problém je však v tom, že legislativa většiny států (daňová i pracovně právní) včetně České republiky tuto problematiku přímo neupravuje, a je tak nutné si při plánované delší práci z ciziny prostudovat, co který stát vyžaduje, aby zaměstnanec nemusel své příjmy danit dvakrát, složitě řešit odvody na sociální a zdravotní pojištění pro dva státy. Firma zase musí zjistit co dělat, aby nemusela v cizí zemi kvůli daním nákladně zřizovat svou stálou provozovnu, vést mzdovou evidenci podle lokálních daňových předpisů.

Každá země totiž například uplatňuje jiné zdanění práce. Například v Belgii musejí zaměstnanci odvádět na daních a dalších odvodech podle OECD více než polovinu své mzdy, na Novém Zélandu to je 20 procent a v Česku téměř 40 procent.

Každý stát má jinak upravené vztahy s ostatními zeměmi ohledně dvojího zdanění. Někdo je nemá upravené vůbec, ale například Lucembursko mělo nastavené bilaterální vztahy s Německem, Francií a Belgií už před covidem, kdy se práce z ciziny stala pro řadu zaměstnanců i firem náhlou nutností. Právně si tuto oblast upravilo Lucembursko se sousedními státy už dávno proto, aby do něj mohli bez problému dojíždět zahraniční zaměstnanci, bez jejichž práce by se Lucembursko neobešlo.

Jednou ze zásadních otázek je, jak dlouho cizinec v zemi pracuje. „Lucembursko má například ve smlouvě s Německem upraven limit 19 dní, během kterých může pracovník z Německa (německý daňový rezident) pracovat pro lucemburského zaměstnavatele ze svého domova v Německu bez dopadu do zdanění. Nevzniká mu daňová povinnost v Německu z titulu výkonu práce pro lucemburského zaměstnavatele z území Německa,“ vysvětluje Lucie Filingerová, senior manažerka Deloitte Advisory.

Společnosti si podle ní uvědomují právní, daňová a další rizika, která jsou spojena s touto formou zaměstnávání, a když už se rozhodnou tento model využít, snaží se jej co nejvíc limitovat například délkou výkonu práce v zahraničí na co nejnižší počet dní nebo destinacemi, odkud je práce na dálku možná.

Z průzkumu společnosti Deloitte sestaveného od více než osmi stovek firem ze 45 zemí světa vyplývá, že v zahraničí umožňuje svým zaměstnancům pracovat 35 procent firem. Zhruba pětina z nich dovoluje pracovníkům pracovat v cizině až 20 dní v roce, desetina to umožňuje až na 10 dní, 16 procent až na 30 dní, osm procent až na 60 dní a sedm procent dokonce na tři až šest měsíců v roce.

Čtyřicet procent společností dokonce nemá stanoveno žádná časová omezení pro práci v zahraničí, ale silnější polovina z nich o tom uvažuje. Z této statistiky vyplývá, že každá společnost řeší svou situaci po světě různě s ohledem na vlastní legislativu a potřeby a je složité se v tom zorientovat. Například společnost Avast, která razí heslo „Work from anywhere“ (práce odkudkoliv) si sestavila vlastní „semafor“, který odráží rizika v oblasti daní, imigrační rizika a omezení v zákoníku práce.

„Země, které jsou na našem semaforu zelené, mohou zaměstnanci volně navštívit. Oranžová znamená, že se musí zapojit personální oddělení, protože tam může být nějaká daňová či imigrační komplikace. Do červených zemí zaměstnanci nesmí,“ vysvětluje Martina Techlovská Suchomelová z Avastu.

V Česku zájem o tuto formu zaměstnávání roste, a to hlavně od pracovníků z IT a podnikových služeb. „Plných 43 % zaměstnanců tohoto oboru jsou cizinci, kteří si rádi prodlouží návštěvu rodin ve své domovské zemi a pracují odtamtud. I přes značnou administrativní zátěž, kterou s sebou umožnění práce ze zahraničí nese, jim tuto možnost nabízí již 44 procent zaměstnavatelů našeho oboru,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, která sdružuje stovky firem v oboru podnikových, IT a zákaznických služeb (např. Microsoft, Telecom, SAP, Siemens, DHL, Rohlík…) a zaměstnává přes 150 tisíc lidí.

Jednou z firem, která svým zaměstnancům tento benefit nabízí, je například SAP: „V rámci našeho globálního flexibilního pracovního modelu umožnujeme zaměstnancům krátkodobou práci ze zahraničí. Tento benefit využívají zejména zahraniční zaměstnanci, kteří tak mají například možnost strávit více času s blízkými ve své domovině,“ říká Iveta Chválová, ředitelka SAP Services.

Práci ze zahraničí umožnila svým lidem i společnost Pure Storage, která u nás provozuje výzkumné a vývojové centrum: „Reagujeme na potřeby našich zaměstnanců, proto jsme zavedli nový benefit, který jim umožňuje pracovat dva týdny ročně ze zahraničí, a to z jakékoli země, kterou si zvolí. Musí se jen dohodnout se svým nadřízeným, vyplnit krátký formulář, v němž sdělí podrobnosti o požadovaných termínech a zemi, kterou navštíví, a náš personální tým jim brzy poté sdělí rozhodnutí,“ říká Paul Melmon, ředitel pražského R&D centra Pure Storage.

Na základě rostoucího zájmu zaměstnanců zavedla možnost práce ze zahraničí i společnost Acamar: „Našim zaměstnancům umožňujeme pracovat vzdáleně, ať již z různých míst v ČR, nebo ze zahraničí. Respektujeme individuální potřeby a zájmy našich zaměstnanců a jejich rodin, které stále méně respektují hranice jednotlivého státu. Práci ze zahraničí nyní omezuje spíše daňová legislativa než technické nebo organizační prostředí,“ říká František Mareth, ředitel společnosti.

Pracovníci Acamaru tuto možnost přivítali. „Přišlo mi zbytečné trávit 15 hodin v letadle kvůli dvěma týdnům dovolené, takže jsem byl nadšený, když mi v práci umožnili dovolenou spojit s prací. Využil jsem model, kdy jsem dva týdny pracoval ze zahraničí a dva týdny měl dovolenou. A musím říct, že to bylo skvělé a rád tuto příležitost využiju znovu. První dva týdny jsem stále pracoval, ale večer jsem měl prostor objevovat blízké okolí a následujících čtrnáct dní jsem mohl trávit naplno poznáváním kultury i přírody Thajska,“ říká Pavel Navrátil, který pracuje ve společnosti jako náborář.

Kromě center IT a podnikových služeb však začaly možnost práce ze zahraničí v poslední době nabízet i firmy z oblasti e-commerce a mladé startupy. „Jde o benefit, který je mezi zaměstnanci vítán, a může tedy být zajímavým nástrojem k získání nových uchazečů o práci,“ říká Martin Malo, ředitel personální agentury Grafton Recruitment a Gi Group.

Podle Appletona z asociace ABSL o práci v zahraničí stojí téměř 90 procent specialistů, z ciziny však může pracovat jen zhruba čtvrtina z nich právě kvůli administrativním povinnostem, a to i pokud jde o země Evropské unie. „Řada zaměstnavatelů věří, že v této oblasti dojde brzy ke zjednodušení pravidel. Z našeho průzkumu vyplývá, že v takovém případě by benefit v podobě částečné práce ze zahraničí poskytovalo plných 80 procent center,“ dodává šéf asociace IT a podnikových služeb.