Expert: Státní obchodník s energiemi by narušil trh a cenu stejně nesníží

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) brzy představí, jak by měl vypadat státní obchodník s energiemi, o jehož vytvoření se mluví už čtyři měsíce. Na středeční tiskové konferenci zaznělo od vládních představitelů několik různých variant.

K vytvoření státního obchodníka s energiemi vyzvali kabinet minulý týden hejtmani v reakci na rychlý nárůst cen energií a přetrvávající nejistotu, zda samosprávám dodavatelé energií nabídnou nové smlouvy.

Tento nový obchodník by měl podle představ na trhu výhodnější postavení než soukromí obchodníci a mohl by pomoci s nákupem energií například pro kraje nebo nemocnice.

Stát si od jeho vzniku slibuje získání větší kontroly nad cenotvorbou, tím pádem i nižší ceny energií. To ale podle odborníků nemusí vyjít. Ať je totiž společnost vlastněna kýmkoli, musí nakupovat na stejném trhu jako ostatní.

„Problémy nabídky a poptávky tím nijak nebudou dotčeny, natož řešeny. Vysoká cena není generována obchodníky, ale bilancí nabídky (výroby) a poptávky (elektřiny),“ popisuje ředitel strategie energetické poradenské firmy EGÚ Brno Michal Macenauer.

S cenami energií aktuálně hýbe snižování dodávek zemního plynu z Ruska do Evropy, ale i další faktory – například omezení výroby elektřiny z vody na jihu Evropy a z jádra ve Francii. „Je-li nedostatek levných zdrojů, je cena vyšší a vyšší, až se dosáhne rovnováhy nabídky a poptávky. Státní obchodník na to nemá vliv. Z titulu vlastnictví obchodníka nevzniká žádná možnost snížení ceny,“ vysvětluje Macenauer.

Vláda má v plánu založení státního obchodníka do konce roku. Podobný proces však běžně trvá roky a zatím ani není jasná konkrétní podoba takové státní společnosti. „Odhaduji, že vybudování takové firmy může trvat přibližně 1,5 až dva roky,“ říká Macenauer.

Vznik nového obchodníka však klade i další nároky. „Obchodovat s energií, především s elektřinou, je silně netriviální a potřebuje desítky až stovky velmi erudovaných lidí, sofistikovaný informační systém a praxi. Jinak je riziko jeho úpadku značné,“ popisuje Macenauer.

Vzniku by ale také předcházelo nutné schválení ze strany Evropské unie, protože státní obchodník by podle Macenauera nepochybně narušil tržní prostředí. „Vzhledem k tomu, že k zavedení státního obchodníka není důvod, jsem velmi skeptický, že by toto schválení přišlo,“ myslí si Macenauer.

Přestože vláda věří, že by díky vzniku obchodníka účty za energie klesly, opatření by mělo i negativní dopady. Došlo by podle experta totiž k narušení až devastaci tržního prostředí, protože státní obchodník by získal lepší postavení na trhu.

„Pokud by měl tento obchodník protekční podmínky a mohl si dovolit z jakéhokoliv důvodu nižší cenu, pak půjde o nekalou a nezákonnou konkurenci,“ popisuje Macenauer.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) se paralelně s přípravou obchodníka bude připravovat i nákup energií, které by obchodník za výhodnější ceny prodával veřejné sféře.

„Na základě aktuálnosti situace jsme se rozhodli urychlit založení státního obchodníka s energiemi, tzv. single buyera, který by obstaral a nakoupil energie pro subjekty (pro školy, mateřské školy, nemocnice, samosprávní celky) s tím, že to bude formou agentury, nebo samostatné dceřiné společnosti pod MPO,“ řekl šéf resortu.

Podle Síkelova návrhu by výrobci museli prodávat vyrobenou energii přes státem určeného obchodníka za regulovanou cenu. Ten by ji dále poskytoval určité skupině zákazníků, v momentálně zamýšleném případě by šlo o veřejnou správu, tedy nemocnice, školy apod.

Nižší ceny energií by však musel dotovat stát za jakýchkoli okolností, i bez státního obchodníka. „Dotovat mohou i v dnešním aranžmá trhu. Také peníze z tzv. úsporného tarifu půjdou přes stávající obchodníky,“ říká Macenauer.

Vláda má v záloze několik variant, jak ceny energií krotit. Ve středu jednal premiér Petr Fiala (ODS) s ředitelem ČEZ Danielem Benešem o transformaci firmy. „Naším cílem je dostat pod větší kontrolu výrobu elektrické energie v České republice,“ řekl Fiala.

Ve hře tak stále může být varianta zestátnění ČEZu. Nyní přes 69 procent akcií společnosti vlastní stát, zbytek drží desetitisíce soukromých investorů. Možností by bylo například odkoupení podílu minoritních akcionářů státem, které by ale bylo náročné.

Nemuselo by přitom dojít k rozdělení společnosti na výrobní a obchodní část, což je také předmětem debat. ČEZ by se v tomto případě rozdělil na výrobní část s fosilními palivy, u níž by došlo k zestátnění. Druhá část – obchodní, distribuční a s obnovitelnými zdroji energie, by zůstala v rukou soukromých akcionářů.

„Otázka kolem transformace ČEZ mě vede k tomu, aby byla funkce single buyera zřízena samostatně, buď formou agentury, nebo formou akciové společnosti,“ uvedl ve středu Síkela. Ve Francii totiž došlo k převzetí společnosti EdF státem a nyní akcionáři žádají Francii o náhradu škod ve výši osmi miliard euro.

Proto bude stát jednat jak s významnými dodavateli energii, tak zároveň zvažuje plán na zřízení tzv. single buyera. Plán už prý vláda má.