Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Evropský soudní dvůr rozhodl k nelibosti dvou z těch největších společností na světě – Apple a Google. Média nyní předpovídají změny v přístupu k podobným firmám, jejichž růst byl v minulých letech téměř nerušený. Změnu ve vztazích starého kontinentu a největších technologických firem potvrdil pro SZ Byznys také expert na evropské právo z PF UK Václav Šmejkal.
„Je tady politická vůle zabránit daňovým rájům obcházet unijní pravidla. Stává se to rok od roku méně politicky přijatelné, což pomáhá právě k větší ochotě použít proti obcházení daní právní nástroje. To, že největší firmy nebudou platit daně skoro nikde, je nepřijatelné. Rozsudek proti firmě Google je důsledkem přijetí aktu o digitálních trzích. Teď se bude čekat a vyhodnocovat, jak tento akt bude fungovat,“ vysvětluje Šmejkal.
Co se vlastně stalo? Nejvyšší soud EU v úterý rozhodl, že Apple musí v Irsku zaplatit 13 miliard eur na daních. Tentýž den padlo další rozhodnutí, podle nějž má Google zaplatit pokutu ve výši 2,4 miliardy eur, v přepočtu přes 60 miliard korun. Další rozsudky mohou podle Šmejkala následovat. (Společnost Seznam.cz, pod kterou spadají i Seznam Zprávy, vede s Googlem soudní spor, který se týká podezření ze zneužití dominantního postavení na trhu.)
Proti rozhodnutím soudu, na která čekala Evropská komise i obě firmy roky, se Google ani Apple nemohou odvolat. Oba případy se týkají různých právních otázek. U Googlu jde o antimonopolní právo a u Applu bylo jádrem sporu, zda má Evropská unie možnost zasahovat do oblastí daňové politiky v jedné z jejích členských zemí.
„Je potřeba zdůraznit, že to jsou sice dva technologičtí giganti, ale ty případy se hodně liší. U Applu jde o to, že irská vláda mu umožňovala díky kreativnímu daňovému účetnictví vyvádět zisky z EU a neplatit tam daně. U Googlu je to o tom, že systematicky zneužívá svého dominantního postavení na trhu vyhledávačů. Obojí je předmětem jiné právní úpravy a jiných řízení,“ doplňuje pro SZ Byznys vedoucí Ústavu práva a technologií na MU Radim Polčák.
EU se snaží na svém území regulovat technologický průmysl a úterní verdikt je pro ni velkým vítězstvím. Obavy z toho, že firmy, jež se unijní orgány snaží regulovat, odejdou jinam, jsou podle Šmejkala liché.
„Tenhle argument se ozývá vždycky, když právo sekne velkou firmu. Na začátku tisíciletí zaznívaly stejné argumenty, když Evropská komise, potažmo tribunál vydaly své rozsudky vůči Microsoftu. K odchodu ale nedošlo a nestane se to podle mě ani teď. Evropa je přitažlivý trh, a že by Google, Apple nebo Amazon začaly odcházet, neočekávám.“
„Evropa je inspirací pro řadu jiných právních systémů na světě. Tím nemyslím Spojené státy, které jsou ve sporech s velkými společnostmi zkušené, ale mám na mysli například Brazílii či Jižní Koreu. Ty se u EU mohou inspirovat. Pak velké společnosti budou počítat s tím, že podle pravidel budou muset fungovat ve většině světa,“ predikuje Šmejkal.
Trhy na oba dva rozsudky výrazněji nereagovaly. Akcie obou firem se do úterní redakční uzávěrky pohybovaly kolem hodnoty z předchozího dne.
Daně a monopoly
Případ společnosti Apple, známý ve světě pod jménem Apple Irish Tax, se týká daňových ujednání mezi výrobcem iPhonů a Dublinem. Ostrovní republice se tento přístup hodil hned z několika důvodů – firma v Irsku také zaměstnávala na dobře placených pozicích řadu lidí a také tímto způsobem země ukazovala zahraničním investorům, že je podnikatelsky bezpečná a právně předvídatelná země.
Dohoda mezi firmou a státem umožnila společnosti po dobu 10 let platit v Unii ze svých evropských zisků téměř nulovou daň z příjmu. To se nelíbilo Evropské komisi, která se rozhodla případ prošetřit.
Po osmi letech se soud přiklonil k příkazu Evropské unie z roku 2016, aby Irsko od společnosti vybralo na nezaplacených daních 13 miliard eur, v přepočtu téměř 326 miliard korun. Peníze budou nyní uvolněny Irsku, což je významná injekce do státní pokladny. V praxi však byl Apple nucen danit pouze zisky vzniklé v Irsku, kde má své evropské sídlo, v jiných státech EU byl fakticky od daně osvobozen.
„Rozhodnutí Soudního dvora EU o nezákonných daňových úlevách pro Apple je dalším důkazem toho, že daňové optimalizace velkých technologických společností jsou stále aktuálním a sporným tématem. Tento verdikt může zásadně ovlivnit budoucí pravidla pro zdanění nadnárodních korporací v Evropské unii a vyvolat další debaty o spravedlivém rozdělení daňové zátěže,“ říká generální ředitel PPC Profits Tomáš Čupr.
Podle Čupra je důležité si uvědomit, že daňové úlevy pro velké společnosti mohou mít významný dopad na veřejné finance a na poskytování veřejných služeb. „Otázkou zůstává, zda by podobné případy měly být řešeny na úrovni jednotlivých států, nebo zda je potřeba zavést jednotná pravidla pro celou EU,“ říká.
Apple vykládá rozhodnutí jinak. Tvrdí, že fakticky umožnilo Evropské unii uvalit dvojí daň na příjmy společnosti, které jsou již zdaněny ve Spojených státech.
„V tomto případě nikdy nešlo o to, kolik platíme daní, ale které vládě je musíme platit. Evropská komise se snaží zpětně změnit pravidla a ignoruje skutečnost, že v souladu s požadavky mezinárodního daňového práva naše příjmy již byly zdaněny v USA,“ uvedla společnost Apple v úterním prohlášení.
V případě Googlu soud souhlasil s rozhodnutím Komise z roku 2017, která společnosti udělila pokutu ve výši 2,4 miliardy eur za to, že zvýhodňovala svou vlastní nákupní službu pro porovnávání cen oproti konkurenčním nabídkám.
„Náš přístup úspěšně funguje již více než sedm let a generuje miliardy kliknutí pro více než 800 srovnávačů,“ uvedl Google ve svém prohlášení.
Své produkty ale firma navzdory zklamání upravila tak, aby byly v souladu s rozhodnutím z roku 2017, a to včetně nových návrhů, které mají spotřebitele přesměrovat na konkurenční webové stránky pro srovnávání cen nákupů. Konkurence amerického giganta si ale stěžuje, že změny společnosti Google nejsou dostatečné.
Konec zlatých časů
To, že Evropská unie potrestala společnosti Apple a Google, ukazuje na změny v přístupu k regulacím technologického průmyslu. Vlády celého světa uplatňovaly v minulých letech vůči technologickým obrům spíše benevolenci a Apple, Google, Amazon, Facebook (nyní Meta) v podstatě nerušeně rostly. Přitom tytéž společnosti ovlivňovaly způsob života milionů lidí po celém světě.
„Na rozsudky lze nahlížet jako na nový přístup politických aktérů typu Evropské unie vůči největším technologickým společnostem. Ti hledají odpověď na otázku, co všechno nám přináší ekonomika digitálních platforem a nakolik ji potřebujeme regulovat. Její součástí je nepříjemný faktor, podle nějž vítěz bere vše. Jde o přirozeně monopolní prostředí, kde máme různé platformy, mezi nimiž můžeme přecházet, ale některé jsou tak velké, že vytlačují z trhu ty ostatní. A dochází v podstatě k nulové hospodářské soutěži,“ interpretuje situaci Šmejkal.
Oba úterní případy pomohly Evropské unii a šéfce antimonopolního úřadu Margrethe Vestagerové získat pozici globálně nejpřísnějšího hlídače technologického průmyslu.
„Bylo to vítězství, které mě rozplakalo, protože je velmi důležité,“ řekla Vestagerová na tiskové konferenci. „Je velmi důležité ukázat evropským daňovým poplatníkům, že jednou za čas lze dosáhnout daňové spravedlnosti.“
Její tvrzení potvrzuje i Polčák. „Za sebe jsem rád, že Soudní dvůr Evropské unie tady neustoupil extrémnímu tlaku – mimo jiné i ze strany akademiků sponzorovaných velkými americkými společnostmi – a potvrdil, že v Evropě ctíme vládu práva.“
Změna přístupu je přitom patrná nejen v Evropě, ale i ve Spojených státech. K soudu v americkém státě Virginie se v pondělí dostal proces, v němž tamní ministerstvo spravedlnosti žaluje správce největšího vyhledávače na světě Google kvůli monopolu při umisťování reklamy.
