Článek
Evropské banky se rozhodují zda a jak se stáhnout z ruského trhu. Reagují tím na ruskou invazi na Ukrajinu. Jenže pokud se rozhodnou ze země odejít, zjišťují, že odchod je bude stát peníze, je pomalý a poškodí jejich reputaci. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Prozatím se banky soustředí na rozvazování jednotlivých obchodních spoluprací, mezitím ale zvažují i celkový odchod. V Rusku působí více než tucet evropských bank s významným podílem na trhu, což z nich dělá nezanedbatelnou sílu v ruském bankovním sektoru.
Zde jsou hlavní problémy a otázky, které budou banky v následujících týdnech řešit. Informace jsou založené na prohlášeních výkonných ředitelů a bankéřů, kteří vzhledem k současné situaci nechtěli být jmenováni.
1) Kdo by si koupil ruské pobočky?
Varianta pobočky banky v Rusku prodat má své velké „ale“. Mezinárodní banky, které by je mohly odkoupit, pravděpodobně nebudou vzhledem k sankcím navyšovat své investice v Rusku a ruští investoři spíše shromažďují hotovost a snaží se přečkat ekonomickou bouři. Pokud by vůbec byl prodej pobočky možný, uskutečnil by se za tu nejnižší možnou cenu. Navíc v současnosti mezi ruskými regulátory panuje neochota schvalovat prodej bank, které vlastní evropští věřitelé, sdělil na konferenci CEO společnosti Intensa Saopaolo Spa Carlo Messina.
2) A co znárodnění?
Při interních stres testech jedné z evropských bank vyšla jako jedna z nejhorších možností znárodnění pobočky ruskou vládou. Přesto je věřitel ze situace tak frustrovaný, že vyvlastnění ruskou vládou se nyní zdá být sice kontroverzním, ale přitom vlastně poměrně snadným východiskem. Přestože by to pro mateřskou banku znamenalo vysoké náklady, zbavila by se tak ona i její představenstvo legální odpovědnosti za vzniklý problém a poskytlo by to východisko pro zaměstnance a klienty v Rusku, cituje Bloomberg zástupce banky.
Jiné banky se ale chtějí znárodnění za každou cenu vyhnout. Bankéři se také obávají, že i oznámení odchodu by zvýšilo pravděpodobnost znárodnění, jelikož by vyprovokovalo ruské regulátory.
3) Kolik by stálo prostě odejít pryč?
Další variantou je ze země prostě odejít. To je například trnitá, ale ještě zvládnutelná cesta i pro tři největší věřitele v Rusku. Francouzská Société Générale SA a italská UniCredit SpA zveřejnily odhady škod z důvodu odebrání vlastnických práv k bankovním aktivům v Rusku nebo odepsání všech obchodů souvisejících s Ruskem. Obě banky by sice ještě vydělávaly nad stanovené minimum, zpomalilo by to ale tempo vyplácení potenciálních akcionářů.
Pro rakouskou Raiffeisen Bank International AG by šlo spíše o to, jakou zvolit strategii, vzhledem k tomu, že Rusko loni představovalo zhruba třetinu jejího čistého zisku.
Další důležitá věc, která ale musí být při odchodu brána v potaz, jsou právní dopady, říká jeden ze zástupců oslovených. Není jisté, zda by taková akce nebyla považována za ilegální bankrot a místní tým manažerů by za to mohl nést právní odpovědnost.
4) Jak změnit rozvahu banky bez ruských aktiv?
Pokud banka v Rusku skončí a jednoduše v zemi přestane podnikat, musí si změnit celkovou finanční rozvahu. Commerzbank AG říká, že partneři v Rusku byli při rozvazování současných vztahů zatím poměrně ochotní. Proto byla zatím banka schopná snížit svojí expozici v Rusku o třetinu bez výrazných nákladů. Tempo snižování obchodních aktivit se může ale zpomalit, říká Bettina Orlopp z německé banky. Potíže bankám dělá také ukončování poměrů s ruskými klienty, kteří nebyli Západem sankcionovaní.
5) Co si budou o odchodu myslet klienti?
Opuštění firem a zákazníků v době nejistoty a zvýšeného napětí by se ale jistě podepsalo na reputaci bank. Několik evropských ústavů si to vyzkoušelo už při finanční krizi v roce 2008, kdy opustily některé klienty, aby se mohly soustředit na vlastní finance. Přestože při současné situaci je odchod z Ruska lákavý, bankéři upozorňují na důsledky. Spousta ruských klientů jsou totiž dceřiné společnosti velkých mezinárodních korporací, se kterými by banky chtěly i nadále udržovat dobré vztahy. A odchod z Ruska by se na těchto vztazích mohl silně podepsat.
6) Kolik by stálo zůstat?
Pokud se banka rozhodne v zemi zůstat, musí také počítat s variantou, že pokračující sankce tlačící na ruskou ekonomiku by mohly vysát finanční rezervy v lokálních bankách. Pak by evropské mateřské banky musely do Ruska „nasypat“ své peníze, což ale nesmějí. I když banky tvrdí, že samozřejmě dodržují mezinárodní sankce, pravidla se neustále mění.
Bankéři si například stále dobře pamatují pokutu 9 miliard dolarů, která byla v roce 2014 uložena bance BNP Paribas SA za porušení amerických sankcí. A pak je taky možné, že investoři a klienti v jiných zemích začnou z důvodu neochoty odejít z Ruska odcházet sami.
Marco Giorgino, profesor finančních trhů a institucí na MIP Politecnico di Milano, vysvětluje „past“, ve které se evropští věřitelé nyní nacházejí. Odchod z Ruska totiž znamená buď prodej pobočky, nebo úpadek podniku.
„V prvním případě musíte zaúčtovat obrovské ztráty, a i když jste ochotni jim čelit, najít kupce se snadněji řekne, než udělá,“ řekl. „Ještě složitější je odejít z podnikání – to by mohla být neuskutečnitelná mise, která by banku v zemi vystavila právním a regulačním problémům.“
„Z teoretického hlediska není odchod z Ruska pro evropské banky nemožný, ale ve většině případů je prostě neproveditelný,“ shrnuje.
