Totální nezávislost na ruském plynu? Trvalo by to 10 let, říká expert

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Úplné zavření kohoutů by bylo podle něj „zničující“. EU je totiž na dodávkách z Ruska závislá ze 30– 40 %. Nahradit takovou část spotřeby zkapalněným plynem by podle Gavora nešlo okamžitě a také by to bylo dražší.

„V tomto směru musíme být realisté, protože dodavatelé LNG mají uzavřené svoje závazky, hlavní odběr je tradičně v Asii a musela by vzniknout určitá domluva, jestli část dodávek lze přesměrovat. V podstatě to závisí na dohodách s Japonskem, které je jedním z největších odběratelů. Dále s Čínou – tam by to bylo záležitost čistého byznysu, kdo nabídne více,“ vysvětluje zástupce dodavatelů plynu.

Podle Gavora ale Rusko tahá za kratší konec provazu, zastavení dodávek není v jeho zájmu, přišlo by o obrovské odbytiště. Do Evropy totiž dodává 150 miliard m3 plynu ročně. „Plynovody vedou odněkud někam a Rusko je nejlépe propojeno s Evropou. Evropa jako celek tvoří podstatnou část příjmů Ruska. Nelze pružně přepojit export plynu ze západu na východ,“ míní Gavor.

Nejistota ohledně budoucího vývoje mezi Ruskem a Ukrajinou se ale i tak projeví na cenách nejen plynu, ale i elektřiny a tepla, které se od cen plynu odvíjejí. „Projeví se to. Myslím, že bude záležet na rozsahu sankcí a na ruské odpovědi,“ odhaduje Jiří Gavor.

„Dnes jsem se díval na burzovní reakci na ceny plynu. Ty zatím nereagují tak, jak by to odpovídalo v případě rozsáhlého útoku. Je vidět, že byznysový svět spíš počítá s tím pravděpodobným scénářem, že nedojde k plnému zastavení ruských dodávek plynu,“ říká zástupce dodavatelů plynu.

Jak pravděpodobné je, že zkolabují plynové dodávky z Ruska?

Nečekám to. Není to v zájmu Ruska. A myslím, že Rusko by k tomu přistoupilo v případě rozsáhlého vojenského konfliktu. To se zatím neděje a doufejme, že k tomu nedojde.

Je to vyloučené?

V takové nestabilní situaci není. To je ale téma pro politology a vojenské analytiky. Myslím, že pokud nedojde k regulérní válce, tak Rusko dodávky plynu do Evropy nezastaví.

Pokud by došlo k sankcím ze strany EU, mohlo by Rusko Evropě zastavením kohoutů hrozit?

Ani to nečekám. Opakuji, že to není v jeho zájmu. Sankce budou a jak je signalizováno ze strany Německa, dojde k zastavení certifikace už postaveného plynovodu Nord Stream 2. To je pro Německo velmi nepříjemné. A oceňuji to. Je to velký ústupek vůči americkému tlaku.

A myslím si, že v tomto stádiu to pro plynárenství ustane. Že by na tento krok (zastavení Nord Streamu 2, pozn. red.). Rusko odpovědělo plným zastavením dodávky plynu stávajícími dopravními cestami, to opravdu nečekám.

Je to proto, že by Rusko pro svůj plyn nenašlo žádné jiné odběratele?

Ani to není možné. Protože plynovody vedou odněkud někam a Rusko je nejlépe propojeno s Evropou. Evropa jako celek tvoří podstatnou část příjmů Ruska. Nelze pružně přepojit export plynu ze západu na východ.

Rusko už exportuje část plynu do Číny, část může exportovat ve formě zkapalněného plynu LNG. Má už terminál třeba na Sachalinu a exportuje do Japonska a dalších zemí. Nicméně ta podstatná většina ruského exportu míří do Evropy.

Jak dlouho by se Evropa případně bez ruského plynu obešla?

To by byla opravdu nepříjemná situace. Znamená to výpadek příjmů pro Rusko, ale byla by to velice nouzová situace pro Evropu. Evropa je na ruském plynu závislá, mění se to podle let, ale je to mezi 30 a 40 procenty. Tak rozsáhlý výpadek v plném rozsahu nejde zcela nahradit.

Ani na pár týdnů?

To zcela jistě ano. Protože plynárenství je sezónní záležitost. Máme zásobníky plynu a koneckonců nedošlo by k výpadku v celém rozsahu – kvůli ostatním konkurenčním zdrojům, kde by došlo k posílení. Ale tak velký výpadek by se nedařilo nahradit.

Ale na určitou dobu, pokud nepřijdou nějaké kruté mrazy, tak tuto topnou sezonu bychom přežili. Ale i vzhledem k tomu, co nás čeká poté, bychom museli přistupovat k omezování dodávek pro některé průmyslové podniky.

Obyvatelstvo a další zranitelné odběry, jako jsou nemocnice nebo sociální zařízení, vždy přicházejí na řadu jako poslední.

Zásobníky jsou plné podle expertů pouze do třetiny. Jak dlouho bychom s nimi vydrželi?

Zásobníky se vyčerpávají vždy v průběhu zimy a jsme za polovinou února. A je všeobecně známo, že evropská příprava na zimu byla mizerná. Nešlo jen o ruské zásobníky, tj. ty pod kontrolou Gazpromu, kde by se to dalo i očekávat. Šlo i o další provozovatele zásobníků v Evropě.

V tomto případě bych chtěl pochválit český plynárenský systém. Zrovna české zásobníky patřily k těm nejlepším a jsou i nyní, co se týče úrovně naplněnosti nad evropským průměrem.

Čím to je, šetřili jsme v Česku?

Čeští dodavatelé byli v tomto směru zodpovědnější.

Jak by omezení dodávek vypadalo v praxi? Měl by průmysl omezený příděl plynu?

I to je možné.

Zažili jsme to někdy?

To si ani nevzpomínám. Když už byla nějaká havárie, týkalo se to nějakého vyhraněného úseku. A už je to drahně let, kdy došlo k takovým mimořádným událostem.

A k událostem podobného rozsahu – zastavení celého přívodu plynu z Ruska – v historii nikdy nedošlo.

Dokonce i v době první ukrajinské krize v roce 2009, kdy byl přerušen tok plynu přes Ukrajinu, tak se to Česka ani nedotklo. Protože byl zachován tok plynu z jiných směrů.

Částečným řešením výpadku je zvýšení dodávek zkapalněného plynu LNG ze zámoří. Jak dobré nebo špatné řešení to je?

Každá dodávka, která pomůže nahradit chybějící ruský plyn, je dobrá. A v případě LNG nebude záviset na zemi původu – jestli je americký, australský, katarský atd. Bude záviset na jednání a schopnost obchodníků rychle nabídnout nějaké objemy navíc.

V tomto směru musíme být realisté, protože dodavatelé LNG mají uzavřené svoje závazky, hlavní odběr je tradičně v Asii a musela by vzniknout určitá domluva, jestli část dodávek lze přesměrovat.

V podstatě to závisí na dohodách s Japonskem, které je jedním z největších odběratelů. Dále s Čínou – tam by to bylo záležitost čistého byznysu, kdo nabídne více.

Takže by se to prodražilo?

Velmi by se to prodražilo. Navíc cenová hladina u LNG je o něco vyšší než u potrubního plynu.

O kolik procent?

To se opravdu mění. Byly dokonce doby, kdy v pandemické situaci v roce 2020 se dodávky LNG daly koupit za hubičku a byly pod dlouhodobými kontrakty z potrubního plynu. Ale v tomto případě bych očekával, že cenová úroveň na trhu s plynem vzroste o stovky procent.

Jak moc nejistota ohledně ruské agrese k Ukrajině dopadá do cen plynu právě teď?

Projeví se to. Myslím, že bude záležet na rozsahu sankcí a na ruské odpovědi.

Dnes jsem se díval na burzovní reakci na ceny plynu. Ty zatím nereagují tak, jak by to odpovídalo v případě rozsáhlého útoku. Je vidět, že byznysový svět spíš počítá s tím pravděpodobným scénářem, že nedojde k plnému zastavení ruských dodávek plynu.

To znamená, že všechny scénáře, které tu teď probíráme – příprava na katastrofální situaci, kdy přestane proudit ruský plyn – tomu zatím dodavatelé plynu nepřikládají vysokou pravděpodobnost.

I sama ta nejistota ale bude mít do cen nějaký dopad, ne?

Bude, určitě. Myslím, že Evropa jako celek, a teď budeme mluvit o tom příznivějším plánu, že nedojde k plnému zastavení dodávek plynu, stejně se posílí tlak na diverzifikaci. A tlak na náležitou přípravu skladovacích kapacit na zimu.

Koneckonců ještě před včerejším ruským útokem EU už oznámila, že se bude snažit vytvářet něco jako strategické zásoby plynu. To by bylo rozumné i bez těchto ruských kroků.

A já doufám, že ta příprava na mimořádné situace bude lepší. Určitě vzroste tlak na výstavbu dalších LNG terminálů. Německo se koneckonců dobrovolně vzdalo nového plynovodu Nord Stream 2.

Takže druhá větev baltského plynovodu, Nord Stream 2 je fakticky mrtvá?

Ta je mrtvá na neurčito. Německý kancléř Olaf Scholz neoznámil, že by to byl definitivní konec plynovodu, ale já si myslím, že to zamražení bude trvat delší dobu. To bychom museli být naprosto velcí optimisté, že se vztahy mezi Západem a Ruskem natolik normalizují. V to zřejmě nikdo nevěří. A stavba bude zřejmě pozastavena i na roky, možná i na pořád.

O tom, že by se Evropa měla zbavit své závislosti na ruském plynu, se mluví léta. Jaké jsou k tomu cesty?

Cesta je opravdu posilovat dodávky z dalších zdrojů. Tam je to, co se týče potrubního plynu ale omezené. Nikdo asi nebude stavět nový plynovod. Koneckonců není naleziště.

Norská naleziště se připravují spíš na fázi snižování těžby. S tím nic nenaděláme. A na dodávky plynovodů ze severní Afriky také nemůžeme moc spoléhat. Tam se zvyšuje spotřeba a koneckonců, že by to byl příliš politicky stabilní region, to se říci také nedá.

Zbývá Ázerbájdžán, kde máme nízkou kapacitu kolem 10 miliard m3 plynu, a že by tato situace vedla ke stavbě nového potrubí v době, kdy se Evropa ostentativně oprošťuje od fosilních paliv jako celku – tomu také moc nevěřím.

Bude se také zvyšovat význam zkapalněného zemního plynu (LNG). To je náročnější. Jak na procesy – musí se zkapalnit a přepravit. A také ekologicky.

My jako Evropa zaplatíme ekologickou daň tím, že čím bude zemní plyn dražší, tím větší bude ekonomický stimul k dočasnému využívání špinavějších paliv, jako je uhlí. To jsme koneckonců pozorovali ke konci loňského roku a ten tlak zesílí – bohužel.

Zároveň by ale mohl být větší tlak na užívání čistých zdrojů energie?

To beru jako naprostou samozřejmost. V tomto směru vývoj ještě akceleruje. Ale nemůžeme být takoví optimisté, abychom takové kvantum energie, které odpovídá 150 miliardám kubíků ruského zemního plynu, dokázali nahradit v intervalu roku dvou pomocí výstavby obnovitelných zdrojů.

Do kolika let může být podle vás EU nezávislá na plynu z Ruska?

Řekl bych tak do deseti let. Kdybychom se bavili o totální nezávislosti. Investice do obnovitelných zdrojů a ani nemluvě do jaderných zdrojů, to je ještě obtíženější a zdlouhavější záležitost a opravdu to vyžaduje delší čas. Doufám, že k tomu totálnímu zastavení dodávek plynu, nedojde – bylo by to zničující pro obě strany.