Evropský recept proti drahým energiím: kdo vydělává, podělí se

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) svolal do Bruselu jednání ministrů pro energetiku. Mají zareagovat na růst cen energií na burze, které lámaly jeden rekord za druhým a v případě elektřiny dokonce překročily metu 1 000 eur za megawatthodinu.

Ministři dopoledne jednali o společných opatřeních, která by měla vysokou rozkolísanost cen energií řešit. Účastníci se shodli na tom, že komise musí představit návrhy v řádu dní, protože za současné situace nemá smysl trávit jednáním týdny.

„Shodli jsme se, že chceme rychlé a robustní řešení, díky kterému budou mít evropské domácnosti a ekonomiky dostatek energií za přijatelnou cenu,“ uvedl po jednání Síkela.

Směřují k tomu, že na konci září se bude konat další mimořádná rada. Síkela uvedl, že pokud to bude třeba, budou se scházet i každý týden.

Začátkem příštího týdne by měla komise představit návrh využití vysokých zisků energetických společností vyrábějících z levnějších zdrojů k financování podpory domácnostem a firmám. Na využití tzv. mimořádných zisků došlo k absolutní shodě.

„Každý, kdo očekává vysoké zisky, nějak přispěje. Musíme dělat všechno, co by zachránilo domácnosti a firmy, ale ne za cenu zvýšení spotřeby,“ uvedl vysoce postavený zdroj z jednání.

„Musíme zajistit dodávky, na druhé straně musíme pochopitelně zajistit opatření na straně poptávky, takže je na čase hovořit o úsporách elektřiny,“ sdělil šéf resortu průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Podle zdroje však nejde o standardní daň. Ještě je třeba doladit způsob, aby toto opatření bylo přijatelné i z hlediska evropského práva, což nemusí být jednoduché.

U nás by pravděpodobně část zisku musely odvést energetické společnosti jako ČEZ, Energetický průmyslový holding podnikatele Daniela Křetínského nebo Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače.

Na jednání došlo ke shodě také na tom, že cílem je snižování spotřeby elektřiny, a to zejména v píkových hodinách. Tato opatření mohou být podle Síkely dobrovolná.

Významná debata se vedla ohledně zastropování cen plynu, kde se však shoda nenašla.

„Je třeba se podívat na to, jaký to bude mít dopad. Trh, který 15 let fungoval, nyní potřebuje opatření, která by zamezila tomu, aby za několik let v takových chvílích opět přestal fungovat,“ říká ministr. Podle něj je třeba se zamyslet, pokud skutečně chceme do trhu takto zasáhnout.

Na jednání nezaznělo nic o zastropování cen výhradně ruského plynu, což by stejně neprošlo přes Maďarsko. Velká část zemí se vyslovila tak, že není potřeba mít fixně zastropovanou částku.

Podle Kadri Simsonové, komisařky pro energetiku, by nedávalo smysl dát strop na cenu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, když výroba z fosilních zdrojů zůstane netknutá. „Zkoumáme možnosti, jak nastavit zastropování ceny ruského plynu,“ doplnila Simsonová. Podle ní by strop ceny srazil příjmy Ruska z dodávek suroviny.

„Myslím že zastropování ceny plynu je z pohledu trhu nejtěžší věc. Jako mimořádné opatření potřebujeme zastropovat cenu. Potřebujeme ale více času na to najít hranici, na níž by mělo být zastropování implementováno,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání Síkela.

Evropská komise již dříve navrhovala, aby došlo k zastropování ceny ruského plynu. To by však podle Síkely nemělo na cenotvorbu elektřiny zásadní vliv. Na rozdíl od dalších středoevropských vlád, tento návrh český ministr nepodporoval.

Samotná cena ruského plynu už podle Síkely nehraje v cenotvorbě takovou roli. „Pak je namístě se ptát, zdali to není nový balíček sankcí a zdali to není třeba oddělit,“ sdělil. „Když se na to podívám jako ekonom, musíme se zamyslet nad tím, jaké to bude mít důsledky, když zasáhneme například do globálních trhů s cenou LNG,“ dodal Síkela.

Komise by však měla přijít s návrhem, jak cenu plynu srazit, aniž by to mělo vliv na dodávky LNG (zkapalněného zemního plynu) do Evropy.

Někteří ministři vytáhli i téma využití emisních povolenek z tržní rezervy. Je pravděpodobné, že by se část z nich mohla uvolnit na trh, není ale zatím jisté, jaká. Toto téma bude diskutovat české předsednictví EU na neformálním Ecofinu, který se aktuálně koná v Praze.

Tzv. iberský model, který kompenzuje ceny plynu pro fosilní elektrárny, na jednání neprošel. Tato varianta umožňuje, že fosilní zdroje získají za každou vyrobenou MWh elektřiny částku kompenzující vysoké ceny plynu. Náklady na výrobu však zaplatí spotřebitelé v závislosti na spotřebě.

Všichni ministři rovněž podpořili návrh na navýšení likvidity obchodníků s energiemi, kteří potřebují obchodovat na burze. Toto opatření má sloužit jako pojistka ke správnému fungování trhu.

„Musíme zajistit likviditu pro obchodníky, aby na trhu byl dostatek nabídky. První výsledky už vidíme. první intervence už začaly a trh s elektřinou se rozmrazil a opět rozhýbal,“ zdůvodnil Síkela.

V důsledku rychle rostoucích cen energií mají někteří dodavatelé potíže s likviditou. Čeští nebo také němečtí velcí hráči, jako třeba Uniper, žádají vlády o finanční injekce.

Tento bod již před začátkem jednání považoval ministr Síkela jako jeden z těch, na nichž by se mohly ostatní země shodnout. „Musíme zajistit dostatečnou likviditu pro trhy,“ uvedl.

Ministři se zároveň dohodli na tom, že je třeba prodloužit Dočasný rámec veřejné podpory, a to bez odkladů minimálně do konce příštího roku. „Budeme potřebovat tento titul bez toho, aniž bychom potřebovali něco notifikovat i v průběhu příštího roku, protože nedokážeme odhadnout, jaká bude situace,“ zdůvodnil krok Síkela.

Zároveň by mělo dojít k rozšíření veřejné podpory obnovitelných zdrojů a dekarbonizaci.

Do cen elektřiny se aktuálně promítají především vysoké ceny plynu, za kterými stojí hlavně omezování dodávek z ruské strany. Kvůli tomu extrémně rostou náklady na výrobu z plynu v paroplynových elektrárnách, které při dnešních pravidlech určují coby „závěrné elektrárny“ velkoobchodní cenu elektřiny.

„Musíme zajistit dodávky, na druhé straně musíme pochopitelně zajistit opatření na straně poptávky, takže je na čase hovořit o úsporách elektřiny,“ sdělil šéf resortu průmyslu a obchodu.

Cílem summitu bylo uklidnit vysoce volatilní ceny energií. „Musíme poslat důrazný signál, aby naše domácnosti a ekonomika měly dost energie a za dostupné ceny,“ uvedl Síkela. Členské země by měly mít možnost ještě jednotlivá opatření upravit či doladit. Bude také nich, jak získané peníze z mimořádných zisků energetických firem nakonec využijí.

Otázkou je, jak se budou evropská a domácí opatření doplňovat. V pátek ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) serveru iDnes řekl, že v pondělí vláda oznámí vlastní plány na zastropování cen energií. Na jednotlivých parametrech je údajně dohodnuta, nicméně s hranicí stropu ještě čeká, jak dopadne jednání v Bruselu.

„Jakékoli zásahy, které uděláme na lokální úrovni, nemusí být v konečném důsledku tak drahé pro státní rozpočet. to, co přijmeme na evropské úrovni, může snížit ceny dolů,“ popsal Síkela.

Dodal, že vláda počítá se zastropováním cen pro domácnosti. Zároveň veřejné sféře stát poskytne energie za zvýhodněné ceny. Podobné opatření by mohlo být i pro živnostníky. V pondělí Síkela svolal schůzku s profesními svazy, aby se s jejich zástupci o takovýchto opatřeních pobavil.

Aktualizace: Text jsme přepracovali, dodali do něj výsledky jednání ministrů a citace ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely.