Evropa „opravuje“ trh s elektřinou. Z ČEZ zní chvála

Evropská unie opravuje trh s elektřinou. Namísto „hluboké reformy,“ kterou loni v létě slíbila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve Zprávě o stavu Unie, přichází však nakonec série různých dílčích úprav. Mají zabránit cenovým výkyvům, víc chránit zákazníky a podporovat výstavbu nových zdrojů za veřejné peníze.

Návrh změn přestavila v úterý ve Štrasburku eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.

„Během našeho předsednictví se nám v energetice podařilo zareagovat na bezprostřední výzvy způsobené ruskou agresí. Trh s elektřinou však potřebuje další úpravu. Nový návrh Evropské komise je dobrým základem pro diskuzi, jak posílit stabilitu dlouhodobých trhů, odolnost tržních aktérů a jak zajistit lepší ochranu a práva spotřebitelů,“ komentoval z cesty do USA návrh český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Hlavním cílem navrhované reformy je ochrana spotřebitelů před krátkodobými výkyvy cen a před dopady obchodních šoků. Jde o přímou reakci na energetickou krizi, Evropská komise se snaží vyloučit opakování loňských turbulencí, jež donutily prakticky všechny evropské vlády k tvrdým zásahům do trhu v podobě ořezávání zisků energetických firem, cenových stropů a přerozdělování peněz k zákazníkům.

Nakonec se však nemá měnit způsob, jakým se tvoří cena elektřiny na burzách. A to i přesto, že se o cenotvorbě mezi odborníky u nás i v zahraničí v uplynulém roce hodně diskutovalo.

V Evropě má zůstat jediný společný trh, na kterém se elektřina obchoduje – bez ohledu na to, jak byla vyrobena. Krátkodobý trh s elektřinou podle Evropské komise funguje dobře, cenotvorbu není třeba měnit. Zůstává tak zachován takzvaný princip marginální ceny.

Neprošly návrhy na takzvaný decoupling, tedy vyloučení vlivu ceny plynu na cenu elektřiny. Řada států ho navrhovala řešit oddělením trhů s elektřinou z levně vyrábějících, ale silně dotovaných obnovitelných zdrojů od elektřiny z fosilních elektráren, které v obdobích nízké nabídky ženou vzhůru celkovou cenu. Návrh na budoucí podobu trhu tak odpovídá představám států ze severu Evropy – Německa, Dánska, Nizozemska či skandinávských zemí.

„O decouplingu všichni říkali, že je správný, ale každý stát si pod ním představoval něco jiného. Každopádně by znamenal tvrdou regulaci. Zvolená cesta, při které bude trh dál fungovat, je nakonec lepší, trh bude méně náchylnější na výkyvy,“ říká René Neděla, který na ministerstvu šéfuje odboru elektroenergetiky.

Evropská komise se pomocí nové legislativy snaží omezit dopady cenových výkyvů. Jak se loni ukázalo, ty přináší dosavadní způsob obchodování v době, kdy není dostatečný převis nabídky elektřiny nad poptávkou a trh ovládne strach z budoucího deficitu.

Zatímco dřív Evropská komise prosazovala hlavně krátkodobé „spotové“ obchody, nyní tlačí na návrat dlouhodobých kontraktů, jež mají přinést větší jistotu a stabilitu.

„Ačkoliv jednotný trh přináší obrovské zisky a růst v celé Evropě, zaměření na krátkodobé trhy s energií může odvádět pozornost od širších a dlouhodobých cílů. Odraz krátkodobých cen v účtech spotřebitelů vedl k cenovým šokům, kdy se účty za energii mnoha spotřebitelům ztrojnásobily nebo zčtyřnásobily, i když náklady na větrnou a solární energii klesaly, náhlé vystavení nestálým a vysokým cenám vyvolalo bankroty některých dodavatelů,“ píše se v úvodu návrhu tržní reformy, který Evropská komise v úterý představila ve Štrasburku.

Komise se snaží vytvořit „nárazník mezi krátkodobými trhy a účty za elektřinu placenými spotřebiteli“. Zavádí řadu pobídek k uzavírání dlouhodobějších smluv, ke zvýšení jejich likvidity a snížení rizik. Zároveň přináší pobídky a záruky pro investory do nízkoemisních zdrojů.

„Pro nás je důležité, že se to týká nejen obnovitelných zdrojů, ale také jaderné energetiky,“ říká Neděla. Ten vítá zlepšení investičního prostředí a zvlášť oceňuje to, že pobídky nemíří jen na výstavbu samotných elektráren, ale také na budování akumulačních kapacit a nástrojů na „spotřebitelskou flexibilitu“.

Tímto novým, ale stále častěji skloňovaným pojmem se rozumí přizpůsobování spotřebitelského chování potřebám elektrizační soustavy. Tedy zvyšování odběru v době, kdy je elektřiny přebytek, a odkládání spotřeby v obdobích, kdy je jí naopak nedostatek.

Nástrojem na stabilizaci trhu mají být dlouhodobé smlouvy výrobců elektřiny se spotřebiteli či provozovateli distribučních a přenosových soustav. Pro správce soustav, jakým je tuzemský ČEPS, se například z jednoho roku až na tři prodlužuje doba, na kterou mohou uzavírat smlouvy na nákup elektřiny ze zahraničí.

Pro obchodování s elektřinou by měla vzniknout společná virtuální tržní platforma - virtuální obchodní hub, který má přispět ke transparentnějšímu obchodování a k posílení likvidity na trhu.

Návrhy dále posilují kontrolní a vyšetřovací pravomoci evropské Agentury pro spolupráci národních regulátorů ACER, což má znemožnit manipulace s trhem. Mělo by to vyloučit opakování situací, jakou byla ta z loňského srpna, kdy miniaturní obchod s několika megawatthodinami elektřiny zvedl cenu veškeré obchodované elektřiny v daném dni až k neuvěřitelné úrovni tisíc eur za megawatthodinu.

Další balík navrhovaných opatření má tlačit na posílení dlouhodobých kontraktů na odběr elektřiny pro provozovatele elektráren. A to jak mezi výrobci elektřiny a spotřebiteli, tak mezi výrobci a státy.

Investorům do obnovitelných a jaderných zdrojů mají státy nabízet takzvané dvoustranné rozdílové kontrakty, Contracts for Difference, kdy stát dopředu garantuje cenu elektřiny vykupované z nového zdroje. Pokud během provozu nové elektrárny tržní cena převyšuje dohodnutou hranici, majitel elektrárny odvádí přebytek zisku státu a ten jej přerozděluje spotřebitelům. Pokud bude cena na trhu nižší než dohodnutý limit, doplácí rozdíl majiteli elektrárny naopak stát. Na podobném principu se má stavět například nový jaderný zdroj v Dukovanech.

Někteří čeští odborníci varují, že v případě obnovitelných zdrojů, u nichž se dají očekávat nevyhnutelná období vysokých přebytků a nízkých či záporných cen, se stát zákonitě musí dostávat do situace, kdy bude majitelům solárů a větrníků muset platit.

To však vylučuje Martin Sedlák, ředitel Svazu moderní energetiky. „V Contracts for Difference se má garantovaná cena soutěžit, půjde o roční průměrné ceny a předpokládám, že tyto ceny z obnovitelných zdrojů budou vždy nižší než průměrná cena na trhu,“ říká.

René Neděla z Ministerstva průmyslu ocenil, že Contracts for Differences se vztahují také na jaderné elektrárny, což vyhovuje českým požadavkům. Usnadní to do budoucna státní podporu jádra.

Dalším nástrojem motivujícím k výstavbě nových zdrojů jsou kapacitní mechanismy, tedy možnost států nabízet investorům platby za to, že vybudují elektrárnu a dají tak k dispozici určitou výrobní kapacitu.

Kapacitní mechanismy Evropská komise sice umožňovala už dnes, byly však omezované řadou striktních pravidel a měly fungovat jen jako dočasný nástroj. „Teď Komise v podstatě přiznává, že chápe, že bez podpory států se nebudou v Evropě nové zdroje stavět, že státní podpora bude nutná dlouhodobě,“ říká jeden ze státních úředníků, detailně informovaný o přípravě reformy.

Kapacitní mechanismy však nemají stimulovat jen samotnou výrobu elektřiny a motivovat k výstavbě elektráren. Mají podporovat také budování kapacit na ukládání elektřiny a poskytování služeb zmíněné spotřebitelské flexibility, která motivuje spotřebitele k tomu, aby přizpůsobil odběr elektřiny potřebám elektrizační soustavy.

Akumulace energie a spotřebitelská flexibilita budou hrát v energetice s přibývajícím podílem obnovitelných zdrojů stále větší význam, obojí totiž snižuje nároky na budování záložních plynových elektráren k solárům a větrníkům.

Další oblastí nové legislativy je vyšší ochrana zákazníka. Evropská komise kupříkladu žádá, aby velcí dodavatelé, kteří mají více než 200 tisíc zákazníků, povinně nabízeli produkty s fixovanou cenou nejméně na rok. Nebo rozšiřuje institut dodavatele poslední instance, který zatím platil jen pro domácnosti, na všechny spotřebitele.

Do budoucna by tedy i firmy či veřejný sektor v případě, že zkrachuje jejich dodavatel, automaticky přecházely k předem určenému náhradnímu dodavateli a nepřišly by o jistotu dodávek elektřiny.

Česká republika podle Neděly navrhované změny vítá. I když upozorňuje, že řada z nich se ještě bude muset vyjasnit a konkretizovat. „Obecně ale návrh povede ke zlepšení investičního prostředí a umožní pobídky pro budování nových kapacit. Logiku dává zvláště rozšíření těchto pobídek pro akumulaci a flexibilitu,“ řekl zástupce Ministerstva průmyslu, který se podílel na formování českého stanoviska při přípravě reformy.

Návrh vítá i vedení největší české energetické skupiny ČEZ. „Během energetické krize se ukázalo, jak důležité je nezasahovat do základních tržních principů obchodování s elektřinou, plynem a dalšími komoditami. Právě díky tomu se podařilo zajistit dostatek plynu pro současnou topnou sezonu a naplnit zásobníky v Česku i okolních státech,“ říká hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek. „Jsme rádi, že návrh Evropská komise toto respektuje a zároveň přichází s dílčími vylepšeními a úpravami,“ dodává.

Řežábek zdůraznil, že oproti dnešku mají podle Evropské komise hrát významnější úlohu dlouhodobé smlouvy, ať už mezi výrobci a odběrateli, nebo v podobě Contracts for Difference uzavíranými mezi výrobci a státem. „Kvitujeme možnost zavedení podpory pro jaderné zdroje v rámci systému Contract for Difference. Zároveň se posilují opatření pro zvýšení flexibility, což je v sítích s velkým podílem jaderných a obnovitelných zdrojů významné téma,“ říká.

„Rozumíme i navrženému ustanovení, které v případě krize umožňuje jednotlivým státům do některých aspektů trhu zasahovat, je však potřeba přesně vymezit, jak bude konkrétně krizová situace definována. Jsme také rádi, že návrh posiluje ochranu zákazníka například tím, že fixní smlouvy budou skutečně fixní a dodavatelé je nebudou moct jednostranně vypovědět, čehož jsme byli – k nelibosti zasažených zákazníků – minulý rok bohužel u řady dodavatelů svědky právě v Česku,“ pokračuje v hodnocení hlavní ekonom ČEZ. A dodává:

„Jde samozřejmě zatím o návrh, o kterém se bude jednat. Těmto jednáním je třeba věnovat mimořádnou pozornost, protože budou samozřejmě velmi důležité konkrétní detaily, jak návrh uvést do praxe.“

Aktualizace: Do textu jsme doplnili stanovisko hlavního ekonoma ČEZ Pavla Řežábka.