Článek
Ministři pro energetiku zemí Evropské unie se ve čtvrtek sešli v Bruselu, kde již počtvrté hledali společné řešení současné energetické krize, zejména v oblasti zajištění dodávek plynu a zmírnění růstu cen energií.
Sedmadvacítka se však rozhodla posunout schvalování energetického balíku až na prosinec.
Evropská komise totiž dlouho očekávaný návrh na cenový strop zemního plynu předložila teprve v úterý a během dvou dní neměli ministři dostatečný prostor její návrh projednat.
„Zatím neotevíráme šampaňské, ale můžete ho dát chladit. Bude tam na nás čekat zřejmě do 13. prosince, tedy do páté energetické rady,“ zhodnotil výsledek po skončení jednání ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Nejdřív jsme měli problém, protože komise nebyla schopna s žádným návrhem přijít. Teď máme opačný problém, a to je ten návrh, s kterým komise přišla.
Diskuze se točila hlavně kolem výše stropu, který v úterý komise navrhla na 275 eur za MWh. Toto opatření by ale platilo v případě, že bude cena plynu na nizozemském virtuálním uzlu TTF převyšovat strop po dobu dvou týdnů, a zároveň by byla nad cenou LNG (zkapalněného zemního plynu).
„Nejdřív jsme měli problém, protože komise nebyla schopna s žádným návrhem přijít. Teď máme opačný problém, a to je ten návrh, s kterým přišla,“ uvedl ještě před jednáním Síkela.
Ministři se však shodli na dalších částech balíku. Jejich schválení se však odkládá až na prosinec spolu s cenovým stropem.
„Dnes jsme na mimořádné radě pro energetiku s kolegy dosáhli dohody na dalších důležitých opatřeních, která občanům a firmám zajistí dostatek energií za přijatelné ceny. Jde o nová pravidla pro společné nákupy plynu, solidaritu a zrychlení povolování obnovitelných zdrojů,“ uvedl Síkela na twitteru.
Shoda tedy panuje nad společnými nákupy plynu. Evropské firmy by tak sjednocovaly poptávku po plynu, aby získaly lepší cenu. Dalším bodem je solidarita mezi členskými státy.
Sousední země EU by si také musely povinně vypomáhat s dodávkami plynu, kdyby si některá z nich nebyla schopná zajistit dodávky pro své chráněné zákazníky, jako jsou domácnosti, nemocnice či kritická infrastruktura.
„V této oblasti nebudou třeba další jednání. Formální schválení by mělo by jít ruku v ruce s politickým odsouhlasením mechanismu regulace tržních cen, o kterém jsme také hovořili. Ta debata byla velice živá. Jsou různé názory, ale byla to vstupní debata, jež bude sloužit jako základ pro dohodu, které dosáhneme v prosinci,“ říká Síkela. České předsednictví EU zváží další možnosti postupu.
V zastropování cen plynu na TTF totiž řada států spatřuje riziko. „Potřebujeme pojistku k zamezení vzniku nechtěných druhotných problémů. Mechanismus tedy může být odvolán, pokud představuje ohrožení dodávek. Úroveň nástroje počítá s těmito riziky. Dnešní debata ale ukázala, že nehledě na různorodost názorů lze najít společné řešení,“ řekla eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.
Stále ještě nemáme nástroj pro omezení cenových výkyvů.
Podle některých členských státu totiž návrh komise není uspokojivý. Kritizují ho například Francie, Itálie či Polsko. Severské země upozorňují například na to, že zastropování ceny plynu může vést k tomu, že obchodníci prodají plyn jinde. Klesající cena by také následně zvýšila spotřebu v době, kdy Evropa potřebuje plynem šetřit, přestože jsou její zásobníky v průměru plné na 95 procent.
Ceny plynu jsou nyní níž než v létě, kdy dosáhly dosavadního maxima 300 eur za MWh. Zastropování by mělo růsty zmírnit. „Stále ještě nemáme nástroj pro omezení cenových výkyvů,“ říká Simsonová. K jakému řešení zastropování cen státy sedmadvacítky dospěly, se ukáže na příštím jednání.
Sedmadvacítka se na ostatních zasedáních v Bruselu dříve shodla již na několika opatřeních, která mají zmírnit růst cen energií a zároveň posílit energetickou bezpečnost Unie. Dohodla se například na stanovení maximálních zisků prodejců elektřiny, zdanění energetických firem nebo na úsporách elektřiny a plynu.
