Hlavní obsah

EU hrozí, ale odveta za cla zatím nepřišla. V záloze má daň na Google a spol.

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Sedmadvacítka drží v ruce silné karty, které může použít na Spojené státy po nových clech oznámených Donaldem Trumpem. Váhá však, jestli je použije. Namísto odvety analyzuje možné dopady na dovozce a hledá nové obchodní partnery.

Článek

Na tiskové konferenci v Evropském parlamentu se ve čtvrtek ráno sešli novináři z celé Evropy. Před pár hodinami uvalil Donald Trump dvacetiprocentní tarify na Evropskou unii a rovněž cla na zbytek světa v minimální výši deseti procent. O pár hodin později před média za EP předstoupil šéf Výboru pro mezinárodní obchod, Bernd Lange, aby jako jeden z vysokých představitelů EU oznámil, jak Unie odpoví.

„Přeji dobré ráno, ale dobré je na něm jen počasí. Trumpův včerejší krok ublížil obyvatelům USA i EU. On včerejšek nazval dnem osvobození, ale já ho nazývám dnem inflace. Opatření totiž zvednou ceny zboží v USA i EU. Průměrné tarify mezi oběma mocnostmi jsou zhruba pět procent, uvalení 20procentní daně na dovážené zboží není tedy přiměřenou odpovědí vůči Unii, jak se to Trump snaží prodat. Zároveň Amerika vytváří chaos, kdy zavádí cla, ale odmítá zasednout k jednacímu stolu,“ sdělil Lange.

Neochotu k dohodě zažívá především eurokomisař Maroš Šefčovič, který se ve Washingtonu pokouší poslední týdny neúspěšně zasednout s Trumpem nebo jiným představitelem k jednacímu stolu. „Bohužel mu administrativa USA nedokázala zařídit ani možnost, aby mohl dialog vést,“ popisuje výsledek Lange.

Na řadu tak nejspíš přijdou odvetná opatření. Unie již oznámila uvalení recipročních cel na svého největšího obchodního partnera, s nímž tvoří zhruba 30 procent globálního obchodu a přes 40 procent světového HDP. Plán vypadá na první pohled tvrdě. V první vlně zasáhnou Donalda Trumpa tam, kde ho to má politicky nejvíc bolet. Na citlivém zboží, jako jsou motorky Harley Davidson, či bourbon Jack Daniels a další ikony amerického byznysu, v součtu zdanit zboží za 26 miliard eur tedy 650 miliard korun.

Jenže, jak upozorňuje pro SZ Byznys europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), nápad Evropské komise spíše vychází z toho, že nestíhá reagovat na nepředvídatelnost Trumpova chování a tak chce zdanit dovoz u společností, jež zasáhla už za Trumpova prvního období.

„Komise v reakci na Trumpova cla zatím pouze oprášila staré protiopatření z minula a vyčkává. Dle mých informací zatím chybí skutečně promyšlená strategie. Čeká se na jasnější politický impuls, ale je potřeba také odvahy prosadit razantnější kroky a zasáhnout tam, kde to bude bolet,“ komentuje pro SZ Byznys Gregorová.

Tato strategie měla během poslední celní války bezpochyby efekt. Například v roce 2018 přesunul Harley-Davidson část výroby do Thajska a Jacku Danielsovi padl export do Evropy v jeden moment až o 20 procent. Je však otázka, zda se Unii podaří trefit Trumpa dvakrát do stejného místa.

Stejně tak je fakt, že republikánský prezident od lednové inaugurace uvalil nejen vůči Unii daň z dovozu 25 procent na ocel a hliník, 25 procent na dovoz automobilů a nyní 20 procent na všechno další zboží. Z druhé strany Atlantiku ale zatím zaznívají „pouze“ výhrůžky, že si takové chování Unie líbit nenechá.

„Všeobecná cla oznámená Spojenými státy jsou velkou ranou pro podniky a spotřebitele na celém světě. Evropa je připravena reagovat. Vždy budeme chránit své zájmy a hodnoty. Jsme rovněž připraveni se zapojit.“ Oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Do akce se ale Unie nechce vrhnout po hlavě, aby podle Langeho nezpůsobila americkým exportérům nepřiměřené škody.

„Nyní musíme zanalyzovat, jaké dopady budou nové americké tarify mít, abychom odpověděli srovnatelně a nezpůsobili Spojeným státům větší škodu než oni nám, protože to by dále eskalovalo celní válku,“ vysvětlil Lange. Současně s analýzou celních opatření probíhají obchodní jednání s dalšími zasaženými zeměmi a Unie má v záloze ještě zdanění obřích technologických firem.

Bazuka v rukávu

Zdanění digitálních služeb na území Unie se přezdívá bazuka. Podle představitelů unijních institucí jde o nejsilnější odvetnou kartu EU.

„Diskutujeme zdanění digitálních gigantů, jemuž říkáme bazuka, protože jde o naši nejsilnější kartu, kterou můžeme proti USA vytáhnout. Je to na stole, ale nejdříve musíme zanalyzovat její dopady. Ve službách máme oproti Americe obchodní deficit ve výši 100 miliard euro (pozn. red. 2,5 bilionu korun) a američtí technologičtí giganti benefitují zhruba z třiceti procent u nás v Evropské unii. Musíme ale chránit i naše technologické společnosti,“ mlžil Lange na otázky novinářů, zda bude bazuka součást odvety.

Gregorová i další poslanci tvrdí, že zásah by měl mířit právě na největší technologické obry USA.  Byli to právě šéfové technologických firem, kdo Trumpovi stál za zády při lednové inauguraci.

„Spojené státy jsou obřím exportérem služeb – a právě tam by měla Evropa zacílit svou odpověď. Jsme v lepší vyjednávací pozici, naše zboží nahradí USA hůře. První důvod je tedy čistě ekonomický, druhý politický. Lidé kolem Trumpa a hlavní dárci jeho kampaně jsou zároveň majiteli amerických technologických korporací, tedy k němu mají nejblíže a mohou obchodní válku zastavit. A za třetí, Trump reaguje pouze na sílu – pokud má Amerika EU respektovat, musí odpovědět tam, kde to skutečně zabolí,“ vypočítává smysl útoku bazukou Gregorová.

Noví obchodní partneři

Vzhledem k tomu, že Trump ve středu uvalil minimální clo ve výši deseti procent v podstatě na celý svět včetně neobydlených ostrovů Herdova a McDonaldova mezi Madagaskarem a Antarktidou, zasažené země začínají rozvíjet vzájemný obchod, aby zmírnily dopady celní války.

Unie je v tuto chvíli považovaná za bohaté, stabilní a předvídatelné obchodní prostředí, tudíž se blíží hned k několika obchodním dohodám.

„​​Nedávno byla uzavřena dohoda s Mexikem, která modernizuje naši vzájemnou spolupráci. Historický průlom přišel po 25 letech i s dohodou s Jižní Amerikou, neboli Mercosurem. Ta nyní čeká na schválení. Intenzivní jednání probíhají také s Indií s cílem uzavřít dohodu do konce roku 2025. Kromě toho se po dlouhé době znovu rozběhla jednání o volném obchodu s Malajsií. Tam, kde dosud panovaly neshody, by možná právě Trumpova politika mohla vytvořit novou politickou vůli k dohodě,“ popisuje naději na konci celního tunelu Gregorová.

Lange na tiskové konferenci řekl, že Unie momentálně intenzivně jedná i s Japonskem, Jižní Koreou a posiluje vztahy s Vietnamem.

Trumpova cla na Seznam Zprávách

Americký prezident Donald Trump ve středu večer 2. dubna 2025 oznámil tvrdá cla na zboží z téměř z celého světa. Cla poškodí i Evropskou unii a především její průmysl, na kterém stojí i Česká republika. Akcie a trhy reagovaly okamžitým propadem.

Seznam Zprávy publikovaly články, analýzy a rozhovory k tomuto tématu. Zde vám přinášíme ty nejdůležitější.

Doporučované