Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nové nařízení EU proti odlesňování, takzvané EUDR, budí víc otázek než odpovědí. Ministerstvo zemědělství dokonce požádalo Evropskou komisi o odklad, protože na velké a střední firmy dopadne už od 30. prosince a na malé firmy a mikropodniky od 30. června 2025.
Přestože je start nové administrativně náročné agendy na spadnutí, podle průzkumu společnosti Deloitte o nařízení vůbec neví 29 procent firem, jichž se dotkne. A ty, které povědomí mají, jsou k němu často dost kritické.
„Máme tým lidí, který se tomu věnuje. Je to strašná buzerace, voláme kvůli tomu, píšeme na úřady, ale nikdo neodpovídá, nikdo nic neví,“ říká anonymně manažer významného velkoobchodu s potravinami, který v Česku zaměstnává tisíce lidí a má tržby v řádu desítek miliard korun.
Podle něj je naplnění povinnosti větší problém než povinnosti vyplývající z ESG reportingu, kterým firmy musejí dokumentovat dopad svých aktivit na životní prostředí.
Legislativa dopadne především na potravinářský průmysl. Firmy budou muset do nového informačního systému Evropské komise pravidelně hlásit importy a exporty u produktů z masa, kůží, sóji, kávy, kakaa, čokolády či palmového oleje a zajistit, aby odebíraly zboží z dodavatelských řetězců, na jejichž konci nedochází k ničení tropických pralesů a lesů.
Kritika za vypalování lesů kvůli zvětšování zemědělských ploch míří zejména na země Jižní Ameriky, jako jsou Brazílie, státy Asie či Afriky, jenomže legislativa se týká globálního obchodu.
Nařízení proti odlesňování (EUDR)
Má zastavit odlesňování způsobené především rozšířením zemědělských ploch.
- Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že v letech 1990 až 2020 na celém světě ubylo 420 milionů hektarů lesa, tedy přibližně desetina lesů zbývajících na světě. Jde o plochu větší než zabírá EU.
- Odlesňování přispívá ke globálnímu oteplování a úbytku biologické rozmanitosti. Je zodpovědné za 11 procent emisí skleníkových plynů.
- Nařízení EUDR navazuje na několik iniciativ EU, které mají ambice měnit globální ekologické krize. Patří mezi ně Zelená dohoda pro Evropu, jejímž cílem je transformovat ekonomiku tak, aby v roce 2050 produkovala nulové emise skleníkových plynů. Dále nařízení navazuje na Strategii EU v oblasti ekologické rozmanitosti, Strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a další dokumenty, mj. na Newyorskou deklaraci o lesích, která má za cíl do roku 2030 úplně zastavit úbytek lesů.
- V letech 1990 až 2008 Unie dovezla a spotřebovala jednu třetinu celosvětově obchodovaných zemědělských produktů spojených s odlesňováním.
Nařízení dopadá také například na zpracovatele přírodního kaučuku, jako jsou výrobci pneumatik a těsnění nebo byznysu se dřevem, kam kromě obchodníků patří také výrobci knih, časopisů, letáků, tašek, krabic, brček apod.
Kromě reportingu do systému Komise budou muset firmy před uvedením zboží na trh podat prohlášení o náležité péči (tzv. due dilligence) a mapovat dodavatelský řetězec, aby se inkriminované produkty, které přispívají k mýcení lesů, nedostaly do cílové země ani v podobě zpracovaných produktů v zemích s nižší mírou rizika.
V rámci due dilligence prohlášení se musí uvádět informace o produktu jako množství, země a doba produkce, ale také zeměpisné souřadnice pozemků, kde se komodity vyprodukovaly, geolokalizace všech zařízení, kde byl chován skot, a podobně.
„V praxi to znamená, že každý chovatel, který bude prodávat skot, bude muset při dodání na jatka dodat elektronický certifikát prokazující, že odchování daného zvířete nevedlo k úbytku lesů,“ popsala mluvčí Potravinářské komory ČR Helena Kavanová.
Přesná lokalizace pozemků i farem
„Nařízení dopadne na tisíce českých firem, přinese mnohdy až obrovskou administrativní zátěž a náklady na implementaci nových systémů či procesů do fungování konkrétních firem,“ říká advokátka a expertka na environmentální právo v advokátní kanceláři Deloitte Legal Colette Sladká.
Vyjádřila podiv nad nepřipraveností firem, protože ze zkušeností příprava většině z nich skutečně trvá. „Troufám si říct, že většina trhu o této regulaci neví, a tedy vůbec netuší, co se na ně žene,“ dodala.
Firmy se nejvíce bojí povinnosti spojené s mapováním dodavatelského řetězce od prvotní výroby – vypěstování plodiny nebo chov zvířat – až po zpracování a konečný prodej. Velké obavy mají i z geolokalizace, kdy je k pozemkům nutno dodat přesnou polohu uvedením souřadnic zeměpisné šířky a délky s přesností nejméně šesti desetinných míst.
„U pozemků do čtyř ha se udává jedním bodem, nad čtyři hektary je nutné poskytnout polygony (obrysy) s takovým množstvím bodů, které dostačuje k popisu pozemku,“ vysvětluje právnička.
Budí mě to ze sna. Je to klasický případ toho, kdy jdeme s kanónem na komára.
Celková náročnost přípravy na novou agendu a její plnění řadu firem znepokojuje, nehledě na to, že většinu z nich nařízení zasáhne už od ledna a ve vzduchu je mnoho nejasností. Není jasné, jak se budou provádět kontroly, jaké úřady se zapojí, Komise nevydala potřebnou klasifikaci zemí podle rizika apod.
„V tuto chvíli chybí jednoznačné informace o IT systému EU, systém edukace producentů i nástroje, jak tyto mimořádné náklady financovat,“ dodala mluvčí Potravinářské komory Kavanová.
„Budí mě to ze sna. Je to klasický případ toho, kdy jdeme s kanónem na komára. Chceme zabránit celosvětovému odlesňování hlavně v tropických oblastech, jenomže budeme prokazovat legalitu těžeb i tam, kde o ní není pochyb a prokazatelně lesů přibývá,“ říká předseda představenstva obchodníka s dřívím Wood & Paper Tomáš Pařík.
Naráží na to, že nové nařízení zkomplikuje obchod i v rámci EU nebo České republiky, kde zdaleka takové problémy z odlesňováním nejsou a nelegální těžbu už postihují současné zákony.
„Máme na to nasazené právníky, poradce, ale otázek po celé EU je víc než odpovědí,“ uvedl. Obchodník nebo zpracovatel dříví musí ke každé zakázce získat referenční číslo, ale není jasné, k jakému množství suroviny se bude vztahovat.
Nejasné jsou podle něj také povinnosti firem ve vztahu k Celní správě, která bude moci nařídit, aby se „nevyhovující“ zboží stáhlo z trhu. „Není představitelné, že by zpracovatelské firmy třídily dříví podle původu, protože často pochází z mnoha zdrojů a sype se na jednu hromadu velkou jako Říp,“ uvedl Pařík, který novinku nazval „neuvěřitelným molochem“.
Podle advokátky Colette Sladké nařízení může nepřímo vyžadovat také úpravu interních procesů a IT systémů tak, aby například umožnily sledování zboží po jednotlivých zásilkách, nebo úpravu uchovávání a zpracování dat o původu produktů. Nové povinnosti si mohou vyžádat i úpravu procesů a systémů ve vztahu k logistice a skladování.
Korporace se připravují už roky
Velké potravinářské společnosti, jako jsou Mondelez International a Nestlé, se na nařízení EUDR začaly připravovat už před několika lety, ale i pro ně je to výzva.
„Jsme přesvědčeni, že budeme schopni nařízení splnit,“ říká vedoucí firemních záležitostí Nestlé ČR a Slovensko Vratislav Janda. Výrobce Lentilek, Deli, KitKat a dalších desítek sladkostí začal s přípravami už před více než dekádou, přesto v některých věcech tápe.
„Stále postrádáme některé podstatné informace, jako je například podoba databáze EU pro reporting a za velkou výzvu považujeme i vývoj interního end-to-end IT systému, aniž bychom znali jednak finální technické specifikace informačního systému EUDR a jednak věděli, jaké informace budou ze zákona muset být transferovány v rámci dodavatelského řetězce,“ popsal.
Na řadu nezodpovězených otázek by měla odpovědět chystaná novela zákona o dřevě. České Ministerstvo zemědělství požádalo Komisi o odložení termínu implementace do doby, než budou mít podniky dost informací o podmínkách, které budou muset plnit.
