Článek
Rakouská banka Erste Group, pod jejíž křídla spadá Česká spořitelna, v pondělí zveřejnila hospodářské výsledky za třetí čtvrtletí letošního roku. Čistý zisk ve třetím kvartálu bance meziročně stoupl o 61 procent na 819,7 milionu eur (přes 20 miliard korun), čímž výrazně překročil očekávání analytiků. Čistý úrokový výnos vzrostl proti stejnému období loni o pětinu na 1,86 miliardy eur (téměř 46 miliard korun).
„Růst čistého zisku byl tažen především vyššími meziročními úrokovými výnosy a vyššími ostatními provozními výnosy, které kompenzovaly mírně vyšší náklady na riziko, než se očekávalo. Management opět navyšuje výhled na rok 2023. Výsledky hodnotíme mírně pozitivně,“ uvedli analytici Fio banky.
Erste ve výhledu celoročního hospodaření nově očekává růst čistého zisku nad 20 procent, zatímco v předchozím výhledu očekávala rovných 20 procent. Aktualizovaný výhled nadále počítá s dividendou za fiskální rok 2023 ve výši 2,7 eura, což představuje přibližně osmiprocentní hrubý dividendový výnos.
Banka ukázala pozitivní hospodářské údaje i v souhrnu za uplynulé tři čtvrtletí roku. Čistý zisk meziročně zvýšila o 40 procent na 2,31 miliardy eur (zhruba 57 miliard korun). Banka poukázala na výrazné zlepšení provozních výsledků, ke kterému přispěl růst objemu úvěrů i úrokových sazeb.
„Celkové ekonomické podmínky se v průběhu roku výrazně zhoršily. Přesto se nám v uplynulých devíti měsících podařilo zvýšit objem úvěrů,“ uvedl šéf podniku Willi Cernko. „Kvalita našeho úvěrového portfolia zůstává skvělá a podíl nesplácených úvěrů se nachází na historicky nízké úrovni,“ dodal.
Úrokové výnosy srazí ECB
Čisté příjmy z úroků se za prvních devět měsíců roku meziročně zvýšily o téměř 24 procent na 5,4 miliardy eur. Vzhledem k ukončení cyklu zvyšování sazeb Evropskou centrální bankou (ECB) lze ovšem očekávat, že čisté úrokové výnosy rakouské bance v příštích čtvrtletích neporostou už takovým tempem.
„Erste Bank své akcionáře určitě nezklamala. Reportovaným ziskem rakouská bankovní skupina překonala naše i tržní odhady. Lepší výsledek čistého zisku těžil zejména ze silné výkonnosti banky na úrovni jádrových výnosů, tedy na úrovni čistého úrokového výnosu a poplatkového výnosu,“ shrnuje zveřejněné výsledky akciový analytik Michal Křikava z Patria Finance.
Poplatkové a provizní výnosy bance za třetí čtvrtletí vzrostly meziročně o osm procent na 663 milionů eur. Za hlavní pozitivum Křikava považuje i solidní ziskový výhled banky pro následující rok.
Akcie Erste Group jsou na pražské burze s tržní kapitalizací přes 350 miliard korun po energetickém podniku ČEZ druhým největším titulem v rámci hlavního akciového indexu PX. Akcie finanční skupiny po zveřejnění výsledků posílily o více než 2,5 procenta nad 824 korun za kus, než později část zisků smazaly. Od začátku roku si tento bankovní titul připisuje 13procentní růst.
Bilionová hranice
Své výsledky v pondělí ukázala také dcera rakouské finanční skupiny, tuzemská Česká spořitelna. Ta je se 4,5 milionu klientů největší tuzemskou bankou. Její čistý zisk za první tři čtvrtletí letošního roku meziročně klesl o 2,9 procenta na 14,6 miliardy korun. Bance meziročně naopak vzrostly vklady i úvěry, hrubý objem klientských úvěrů přesáhl bilion korun.
„Finanční i obchodní výsledky České spořitelny zůstávají velmi dobré. Ve třetím čtvrtletí roku 2023 dosáhla spořitelna pozoruhodného milníku – objem úvěrového portfolia vůbec poprvé v historii přesáhl tisíc miliard korun,“ uvedl Ivan Vondra, člen představenstva České spořitelny zodpovědný za finanční řízení.
Z ostatních velkých bank letos zisky oznámila Moneta Money Bank, které za první tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk meziročně klesl o 3,7 procenta na čtyři miliardy korun. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala v tomto období čistý zisk 8,5 miliardy korun, což je meziroční zvýšení o 25,2 procenta. Své výsledky oznámí tento týden v pátek Komerční banka, banka ČSOB posléze příští týden ve čtvrtek.
Největší bankovní domy včetně České spořitelny budou od letošního roku v Česku platit daň z neočekávaných mimořádných zisků. Takzvanou windfall tax schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o pětinu.