Energie letí na burze nahoru. Dodavatelé už zveřejňují ceníky pro nový rok

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Růst cen energií na burze se neotáčí. Na většině trhů minulý týden cena elektřiny překročila 200 euro za megawatthodinu (MWh), což se časem propíše i do ceníků pro odběratele. Dodavatelé proto plánují od ledna zdražovat.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v pondělí uvedl, že elektřina v příštím roce zdraží o 30 až 50 procent, plyn o 50 až 70 procent. „Současný vývoj na evropském trhu tomuto odhadu napovídá. Velmi pravděpodobně růst ceny energií ponesou koncoví zákazníci, jiná možnost není,“ říká tiskový mluvčí Pražské energetiky (PRE) Petr Holubec.

Ceny elektřiny podle odhadů dodavatele Centropol přesáhnou tři tisíce korun za MWh bez DPH. „Ceny pro nové zákazníky jsou bohužel ještě vyšší a vývoj na burze bude muset být zohledněn. Ceny pro ně jsou aktuálně 3 250 korun za MWh bez DPH a aktualizaci ceníků pro nové zákazníky nemůžeme vyloučit,“ upozorňuje Jiří Matoušek, člen představenstva Centropolu.

Někteří dodavatelé nové ceny pro zákazníky již oznámili. Například společnost Innogy od ledna zvýší cenu elektřiny o 19 procent, cenu plynu o 15 procent.

„Ceny energií na burzách skutečně bohužel dál rostou, a proto jsme i my museli upravovat ceníky našich základních produktů. Další vývoj si netroufám odhadovat, nicméně na další roky nakupujeme levněji a naši noví zákazníci to vidí ve svých smlouvách – cena jim výrazně klesá,“ říká tiskový mluvčí Innogy Pavel Grochál.

Od ledna zdražuje také ČEZ, jehož zákazníci, kteří nemají cenu elektřiny zafixovanou, si nově připlatí zhruba třetinu. „Cena na faktuře se v průměru pro nejběžnější sazby zvedne zhruba o 30 procent, tedy zhruba 250 korun měsíčně,“ uvedl tiskový mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Na vývoj na burze bude muset reagovat i PRE, ale zatím nemá rozhodnuto, kdy se tak stane. Rostoucí ceny elektřiny se během prvního čtvrtletí projeví v řádu jednotek procent i u zákazníků Pražské plynárenské. U plynu zatím zdražování neplánuje.

„Obecně bude záležet na vývoji cen na velkoobchodních trzích v příštím roce, což je obtížné predikovat. Případný pokles cen zemního plynu lze dle našeho názoru – za předpokladu příznivého vývoje – očekávat až po topné sezoně,“ říká Miroslav Vránek, tiskový mluvčí Pražské plynárenské.

E.ON od ledna zvýší ceny u elektřiny v průměru o 17 procent, u plynu o 16 procent. „Velkoobchodní cena elektřiny, kterou nakupujeme pro naše zákazníky na burzách, za poslední rok stoupla dokonce více než 3,5násobně, ale díky našemu zodpovědnému přístupu při nákupu elektřiny a plynu, kdy nakupujeme pro své stálé zákazníky energie průběžně a dopředu, jsme v E.ON zatím nemuseli na rozdíl od řady jiných dodavatelů promítat tento letošní skokový nárůst cen do cen pro spotřebitele,“ řekla mluvčí firmy Martina Slavíková.

Dodavatelé upozorňují, že se zdražení netýká zákazníků s dlouhodobě fixovanými produkty nebo odběratelů v režimu DPI, kterým cenu energií určuje specifický ceník.

Na středoevropské burze Power Exchange Central Europe (PXE) se cena elektřiny aktuálně pohybuje kolem 210 eur/MWh, což je meziroční nárůst o více než 300 procent. Plyn mezitím překročil 83 euro/MWh, a jeho cena tak za poslední rok vzrostla o zhruba 430 procent.

Rostou také ceny emisních povolenek, které se minulou středu obchodovaly za rekordních 90 euro za tunu CO2. Analytici předpokládají, že se do konce roku dostanou na hodnotu 100 euro za povolenku.

„Roste po nich poptávka, a tím i jejich cena. Navíc jsou i předmětem spekulací, což zase negativně ovlivňuje jejich cenu. Tohle se Evropě nepovedlo a jestli s tím něco neudělá, budou ceny energií vysoké,“ uvedl Matoušek z Centropolu.

„Ceny elektřiny jsou vysoké v celé Evropě, není jiná možnost sehnat levnější elektřinu. Burza i výrobci cenu zvyšují v závislosti na dalších jevech,“ vysvětluje důvody mluvčí PRE Holubec.

Mezi nimi je mimo jiné vypínání jaderných a uhelných elektráren v Německu, ale také nepřízeň počasí, které je mrazivé a málo větrné, což nemluví ve prospěch obnovitelných zdrojů.

Kvůli těmto faktorům budou výhledově ceny energií pro zákazníky spíš vyšší. „Prožíváme skutečnou energetickou krizi, o které se jednou bude psát v učebnicích. Evropa si neobjednala dost plynu, a tak je drahý. Z drahého plynu, i kdyby ho bylo dostatek, se nevyplatí vyrábět elektřinu, a tak se zase ve větší míře vyrábí z uhlí, a dokonce i z ropy,“ popisuje Matoušek.